hledám hrušeň do vyšší nadmořské výšky

Kazdopadne by tam mela  pohode rust spinka, v nizine dozrava koncem srpna, je odolna vuci strupovitosti i nrazu, zkusil bych clapovu maslovku, krivici bych vubec nedoporucoval, myslim ze ve vyssich polohach vubec nemuze vyzrat, zkusil nych spis nejake letni hrusky, ktere  na horach dostanou vlastnosti podzimnich, podzimni zase zimnich, takze zimni odrudy logcky odpadaji, jsu pak chutove hrozne a plati to v mnohem vetsi mire nez u jablek. Jinak co se tyka starych hrusni treba v javornikach, tam se dajinalezt i ve vyskach okolo 700 m, krasne velke stromy, ovsem malokdy jsou nejak chutove vytecne, spis se vzdy pouzivaly na suseni a na kompoty, povidla atd. proste hospodarske hrusky priklad Dule, ty jsou v cerstvem stavu prakticky neozivatelne, pritom na suseni perfektni. Doporucuji projit okoli, zahrady atd. a vhodne odrudy naroubovat.

                        Ondra Dovala

Podnož bez debaty musí být semenná. Kdoule je jen do odpovídajících poloh. Souhlasím s panem Dovalou - jen s malým rozdílem, že mně se Křivice velmi osvědčila v poloze pro hrušně nic moc, lépe než Clappova. Kupodivu hrušky většiny nových odrůd jsou dostatečně plastické, dokonce i některé zimní (třeba Amfora). Ze starých favorizuji pro horší polohy stále Konferenci. 

souhlasím s panem Vysloužilem- Konference je velmi odolná a chuťově špičková,  i když se nejedná o zimní odrůdu.

Křivice má velké plody (docela dobré, ale ne špičkové chuti) i v horších letech.

Zajimave, to bych do Krivice nerekl, mame jeden strom na zahrade a opravdu dobre plody, nereknu vyborne, protoze mi moc nesedi krivicove aroma, nejsou zdaleka kazdy rok. Casto jsou plody velmi malo sladke. Jen dodam, jsme 220 metru nad morem, Opavsko, hruskam se tu dari, i kdyz samozrejme nejsme tak skvela hrusnova oblast jako treba jiyni Morava, ovsem ktera oblast ano, ze jo. Problemem je v posledni dobe rez hrusnova, bohuzel premena selskych ovocnych zahrad na okrasne uspesne pokracuje. Jeste ke Krivici, ve vyssich polohach rust muze, videl jsem asi 5 asi 30 letych stromu v 600 m na Valassku, ovoce ovsem bylo malo a male. U nas byly plody pred nastupem ryi casto az obrovske i kolem 500 g. Ale jak zminuje pan Vyslouzil tak zrejme muze uspesne plodit i ve vyssich polohach. Vysocina 500 m, nemylim li se ?                                                                         Ondra Dovala

Je to tak, je pravda, že vbyobrazená  hrušň roste u zdi otočené k západu. Alenení to jediná Křivice ve vsi,nasadil jsem ji právě proto, že se dařila sousedům.

U vysokých poloh se musí rozlišovat, jestli to je na rovině nebo na jižním svahu nebo na severním svahu. Severní svah 600 metrů vysoko může být totéž jako rovina 1000 metrů vysoko. Jižní svah 600 metrů vysoko, případně ještě s malou skalkou nebo místně prudkým svahem, který na jaře a podzim akumuje teplo ze slunce podobně jako dům může být totéž jako rovina 300 metrů vysoko. Přirozeně rozdíly jsou, nahoře je větší rozdíl teplot než dole. Ale na jižním svahu 600 metrů vysoko, když svah nad je ještě nejméně 200 metrů, je tam někde podzemní pramen, který hruška miluje a poloha je otevřená slunci, to hruška taky miluje, tam musí uzrát chuťově perfektní hrušky.

To je doslova pravda. Ještě bych přidal, že mnohem lepší je poloha na (nejlépe jižním) svahu než tamtéž o desítky metrů níže v mrazové dolině