Zavislost rychlosti tleni kompostu na velikosti haldy a poloze v halde

CIm vetsi halda tim vice se muze rozehrat, jenze do stredu se zase dostane mene vzduchu coz neni optimalni. Existuje tedy nejaka optimalni vyska kupy kompostu, nebo rychlost tleni roste v zavislosti na vysce pricemz posleze se pribyvani rychlost tleni konkavne snizuje?

CIlem je ziskat v co nejkratsim case aspon nejaky kompost (mnozstvi takto vznikleho kompostu v ramci hromady je az druhorade kriterium). 

V ktere casti haldy probiha tleni nejrychleji?

ps: jde o mix travy, stepky a listi coz by melo byt pro tleni optimalni.

jde o mix travy, stepky a listi coz by melo byt pro tleni optimalni

Proč myslíte? Přítomnost štěpky znamená, že kompost bude ke kompletnímu zetlení vyžadovat mnohem delší dobu než např. z pouhé trávy, drnů, listí, výlisků.

Ta stepka je proti trave hmotnostne v mensine a v casteckach jen op malo vetsich nez piliny. DOmnival jsem se ze samotna trava ma prilis dusiku a pro optimalni tleni je vhodne pridat uhlik (coz zajisti listi ci stepka), nejsem si tedy jist v jakych pomerech.

chapu tedy ze rychlost a optimalni proces (tleni nikoliv hniti) nemusi byt jedno a to same. Zatim mam zkusenosti, ze pokud cestvou travu v komposte micham s proschlou, humus se vytvari mnohem rychleji (vznikne z materialu ulozeneho 0,8roku(svrsek) az 1,6roku(dno) aniz bych ho prohazoval), svrsek dokonala prsť, u dna horsi a pachnouci (tam zrejme probiha vic hniti nez tleni).

Tleni zrejme urychluje i to ze na vrsek se da hlina s dynemi a jejich zalivka rozehriva kompost a hodne nepochybne dela ta hlina putujici se zalivkou do nizsich vrstev kompostu.

Dobrý večer. Přeji klidné svátky a nyní k mé zkušenosti s kompostem. Myslím si , že neplatí čím větší hromada vlhké organické hmoty tím větší teplota.  Kompost je hodně vlhký a tato vhkost nedovolí zvednutí teploty nad 75 stupňů.   U pilin na pilách, ale dochází k samovznícení, ale to je jiný problém. Pro rychlé zrání kompostu je třeba zajistit velikou styčnou plochu se vzduchem a je velice dobré kompost "infikovat" menším množstvím ornice přímíchané do organické hmoty. Pokud chcete využívat organický substrát jak jste uváděl hned v prvním roku aniž by se proměnil v kompost udělejte řádky asi 100 cm vysolé,100 cm široké a dlouhé dle libosti. Takto navršený materiál nechte teplotně "vyblbnout" a přezimovat. Příští jaro do něj zasaďte brambory. Do téhož substrátu další rok dejte česnek, cibuli, giganty a zelí. Budete mile překvapený jak vše poroste. Výhodou je značné ušetření práce s přehazováním a pletím.  Neroste v tom plevel, protože se dal čas na teplotní vyblbnutí v předchozím roku.  Tento postup mám zavedený na své zahradě. Vzhledem k tomu, že nemám ornici přidávám 20% písku. Zdeněk       

Diky za info. Z vaseho popisu to vypada, ze optimalni kopromis rozmeru pro ohrev i vetrani by mohl byt 1metr v horizontale i vertikale. S hlinou mam tez velmi dobre zkusenosti, patrne nevadi zda se se da vetsi kus, nebo ci se rozdrobi rovnomerne po malch hrudkach, ci prilis male hrudky by byly nevhodnou zakladnou pro bakterie? Nepochybne je dobre ji vpravit do kompostu hned po odebrani z pudy, aby pudni bakterie preckali.

Lonska semena plevele se tedy pri teplotnim blnuti spalila. Cestvy nalet tedy uz hraje nepatrnou roli? (je tedy fakt, kdyz jsme nechali celou zimu radit na zahrade slepice-hrabat v pude, dalsi rok nerostl zadny plevel a zadni spanelaci, ani od sousedum se jim nechtelo prilezt i kdyz uz bylo bezpecno)

Bramboram nevadi takto cerstva puda?

Dobrý večer.  Brambory přímo milují takový čerstý substrát. Na jiných vláknech jsem již několikrát popisoval pěstování brambor v trávě. Zdeněk

Doporučovala bych občas přihodit trochu zeminy (dodá bakterie potřebné k rozkladu).         Lída

Až budu mít zahradu (snad příští rok), tak bych chtěl vyzkoušet 18denní kompost. Zatím jsou mé rady velice teoretické.

18denní kompost je popsán například zde.

Ve filmu Soils ho Geoff Lawton vytváří následovně:

Celá hromada má 1m3 (v předchozím odkazu je uvedena optimální výška hromady 1,5 m) - menší kompost se dostatečně neprohřeje. Dospod dává hrubší, nadýchaný uhlíkatý materiál (krátké větvičky, štěpku, slámu), aby byl zajiště přístup vzduchu i zespod. Na to kravský hnůj. Cílem je dosáhnout poměru C: N 25:1 - při tomto poměru se kompost prakticky nezmenší. Když bude moc dusíku, tak se to spálí moc rychle a množství se zmenší. Když bude moc uhlíku, tak se hromada neprohřeje dostatečně. Dál střídá silnější vrstvu uhlíkatých látek se slabší vrstvou dusíkatých látek. Doprostřed hromady přidává očkovací látku (i když nemusí být) - on přidává nezpracované zbytky mrtvého zvířete, ale doporučuje například také moč, kostival, kopřivy nebo řebříček.

Ideální teplota v horké fázi je mezi 55 - 65 stupni.

Když dokončí hromadu, tak ji navlhčí a přikryje (aby se neměnila vlhost) a nechá 4 dny v klidu. Pak ji převrátí tak, aby to, co bylo na vnější straně přišlo dovnitř, a naopak). A pak ji převrací každý druhý den.

Lawton používá na můj vkus hodně hnoje, ale například v knize Teaming with microbes (J. Lowenfels, W. Lewis) nedoporučují hnůj používat vůbec, takže by to mělo jít jen s těmi materiály, které máte k dispozici vy.

Kompost je samozřejmě živý, takže ideální je používat jedůprosté suroviny.

Zkušenější by mohli asi poradit líp...

Výborné, zejména jako náhrada fitka.

Nad optimálním složením kompostu příliš neuvažuji. Kompost je pro mě místo, kam odkládám rozložitelný odpad. V předjaří dominuje štěpka, v létě tráva, na podzim ovoce, (výlisky, aj.), v zimě popel. Kompost nakonec úspěšně zetleje vždy, bez toho, že bych běhal shánět chybějící uhlík či dusík.