slepičince z drůbežárny - ano či ne?

Dobrý den, prosím o rady: 1.) Co si myslíte o použití slepičího trusu z drůbežárny? Mám na mysli jeho kvalitu... říkám si, že to asi nebude taková kvalita, jako z přirozeného chovu. Zase by ale měl být průběžně kontrolován, což mi přijde jako výhoda - kvůli zavlečení různých infekcí. (třeba koňského hnoje se bojím, kvůli tetanu) 2.) V případě, že se mi slepičince podaří sehnat, dají se nyní využít i jinak než v roztoku? - kvůli mrazům, tak nechci riskovat popraskání sudů. Napadlo mě, třeba promíchat slepičince do kompostu nebo rozházet po trávníku a k sazenicím? 3.) Nebo nějaký jiný tip (úplně jiné hnojivo a jiný způsob?) - je to velká zahrada na chatě, a půda je neúrodná, v minulosti nehnojená... Předem děkuji a těším se na rady:-)

Dle mého názoru má trus z drůbežárny, pokud je to klecový chov, menší kvalitu než z domácího chovu.Slepice z domácího chovu mají větší výběr z potravy a více pohybu.K využití slepičinců, já jsem smíchal slepičince se starou slámou v poměru 1:1 a nechal rok uležet.Po uležení jsem to smíchal s kobylincema, smíchal se zeminou a dal jsem to pod tykve a rostly jako splašené.Nevím, jestli je to ideální, nechtělo se mi nechat slepičince vykvasit.Dnes už slepice nemáme.Láďa.

1. Nemyslím si, že slepičince z drůbežárny budou horší, než ty z malochovu. Tetanu z hnoje bych se nebál.  Jednak jsme očkovaní, navíc spóry tetanu jsou úplně všude (v půdě)
2. Ideální je nechat slepičince vykvasit. Jednak se stanou dostupnějšími biogenní prvky, zlikvidují se možné zárodky chorob a připraví se konzistence pro ředění, čímž se předejde přehnojení dusíkem či popálení rostlin. Zmrznutí v sudu bych se nebál. Kašovitá konzistence slepičinců zmrzne jen při velkých mrazech a když, tak do podoby tříště, která sud neroztrhne. Navíc se dá pomoci ponořeným kůlem.
Přidáním do komposrtu se nic nepokazí, kompostu to prospěje, slepičincům taky. Akorát se připravíte o pohotový zdroj rychle mobilizovatelného přírodního dusíku (zálivkou).
  Po trávníku bych slepičince nerozhazoval. Uklouznutí po vlhkém není příjemné, koncentrovaný může popálit trávu a taky zapáchají, což jednak vadí a navíc tím o část živin přijdete.
   Kompromisem je zarytí slepičinců na podzim do půdy před plodinami 1. trati (rajčata, brambory, jahody, aj.)
   3. Neznám jiné tak vděčné, koncentrované a levné hnojivo.

Dobrý den, mám radost, že píšete zrovna Vy, pane Vysloužile:-) Dobře, udělám to, jak píšete.  Nyní pouze slepičince zapracuji do kompostu. A teprve na jaře udělám ten kvasný nálev. Co mě překvapuje, je kašovitá konzistence, kterou zmiňujete. Můžu to udělat tekutější? Přeci jenom si potom manipulaci s kašovitou hmotou neumím tak dobře předstvit...

Kašovitá konzistence vznikne při zředění slepičinců vodou v poměru 1:1 pro potřebu zkvašení. Suché by nekvasily. Tato hmota se před použitím ředí opět vodou, ale 1:10 a touto smradlavou vodou se teprve zalévá.

Já bych se nebál slepičince rozházet po trávníku a vůbec po zahradě, pokud jsou v takové konzistenci - suché - že se jednotlivé slepičince vzájemně oddělí. Když se rozháží tak, že 1 - 4 slepičince budou na dm2, trávník nespálí a za týden nebo 14 dní deště nebo pod sněhem se rozpustí a zmizí. Pokud jsou ty slepičince souvislá vlhká hmota, která rozdělit nejde, tak to je jedině do kompostu nebo na zarytí. Případně se piplat s jejich rozmočením v barelu s vodou a po několika dnech zase ideálně před sněžením je zase rozlít po trávníku. Nevím ale, jestli by v takovém případě ten trávník nepopálily. Na druhé straně mám pocit, že takové "hnojení" by trávník a jiné rostliny moc nevyužily a hodně živin by přes zimu proniklo hlouběji do půdy ke kořenům ovocných stromů, máte li tam nějaké.

Dobrý deň, chcem sa spýtať koľko trvá kým tie kuracince vykvasia? Ako budem vediať, že ich už môžem použiť? Ďakujem.

Při běžné teplotě kolem 15 st na jaře tak 14 dní. V tudo dobu asi déle, pokud vůbec. Slepičince kvašením nabývají na objemu, pění. Nádoba se nesmí naplnit úplně, jinak potečou ven.

Je to legrace číst diskuzi o tom zda slepičí trus z drůbežárny, nebo z volného chovu, je lepší. V každém případě slepičiny obsahují, mimo jiné, obrovské množství dusíku. Pokud máte vysílenou půdu na zahrádce, je možné je zarýt, ale i tak opatrně rozprostřít menší dávky a jedině pod rostliny, které snesou čerstvé hnojení (brambory, kukuřice a pod.). Drůbeží trus ale obsahuje málo humusu a vytlačuje z půdy kyslík. Proto je opravdu lépe zkompostovat, nebo použít zákvas formou zálivky. A na to, který je lepší nehleďte tak vědecky a buďte rád, že máte levné a účinné hnojivo. Na ten tetanus se nechte očkovat ať máte jistotu.

Zdravim kolegy v diskuzi o slepicim kompostu.

Mam otazku: Jak sy vyrabi kvasena zalivka slepicincu a kopriv? Je mozne dodat i jine prvky pro ziskani kompletniho N P K? Tedy temer nejdulezitejsi prvky pro rust, vyvoj a kvet rostlin? Je 14 dni dostatecne doba? a jake je davkovani a redeni?1:10?

Muj nazor na drubezarny ci domaci chov je: Z drubezaren ziskame organicky kompost ale neni 100% biologicky jako u slepic domacich majicich ruznou stravu a moznost pohybu neomezene. A podle zakonu biodynamiky kompost biologicky, sbirany kolem uplnku(uzivajici silu rostouci v nadzemni casti rostlin), a pridavan(zalevan) pri dnech novu (sila klesajici- podzemni casti rostlin), doda jeste male prirodni extra.

vladimir svec