Močovina a kravský hnůj

Moc děkuji za rady :)

Pokud se týká dolomitického vápence - vaše úvaha o hořčíku je správná, a jeho použití by nemělo želvu ohrozit, na území Chorvatska a Řecka, Turecka a jinde žijí milióny želv celý život na dolomitickém vápenci a nijak jim to neškodí. Na rozdíl od vápna nemá žíravé vlastnosti a vydrží účinkovat (sice pomaleji) déle. Pokud jde o močovinu - jestliže želvě neuškodí konzumace trávy "kontaminované" psí močovinou, neměla by ji vadit ani syntetická, chemicky čistá močovina, která se mimochodem přidává do krmné dávky skotu až do množství cca 100g na kus/den.

Moc děkuji za reakci, jsem ráda, že ta úvaha nebyla tak zcestná :)

vaše úvaha o hořčíku je správná, a jeho použití by nemělo želvu ohrozit, na území Chorvatska a Řecka, Turecka a jinde žijí milióny želv celý život na dolomitickém vápenci

Ta úvaha je možná logická, otázkou je, zda správná. Skutečnost, že vápenec želvě neublíží jěště neznamená, že trávníku určitě pomůže.Jak vypadá tráva v onom Chorvatsku a Řecku? Nemůže být rozdíl v účinku mezi vápencovým podložím a poprášení mletým vápencem? Milióny želev žijí i na břehu moře, budeme jim proto trávník solit? Analogie s "psí močovinou" tu nesedí. Nevím, kolik močoviny je v psí moči, u lidí je to v řádu g/litr, což je s koncentrovaným hnojivem absolutně nesrovnatelné, chemická čistota tu nehraje roli. Tím netrvrdím, že močovina je pro želvu toxická, byť s trávením přežvýkavce bych se bál želvu srovnávat.

Dolomitický i "český" vápenec se běžně používá k údržbě trávníku k úpravě pH jako prevence proti mechům.. Příměs hořčíku je výhodou - prospívá jednak trávě a druhotně i živočichům trávu spásajícím. Pokud se týká hnojením trávy postřikem roztokem močoviny rozhodně se nejedná o koncentrovaný roztok, to by jste spálil i tu trávu, Těch 13% které jsem uváděl je horní hranice, běžně se používájí i nižší koncentrace.Jinak močovina je pro obratlovce cca 10.000x méně toxická než amoniak, a že zřejmě želvě neškodí si vyzkoušela chovatelka na želvě empiricky.

Dobrý den přeji všem.

Přečetl jsem snad celé vlákno (postupně) a napadá mne jedna věc:

Trochu se mi zdá, že tazatelka 114.211 (hezké jméno ;-)) na to jde moc hrrr, metodou pokus-omyl atd.

Co takhle začít od základu: jaká je půda. Ne podle vlastního dojmu, ale jaká skutečně je. Co obsahuje a co jí naopak chybí. Třeba je to prostě jinak, než jaký z toho máte dojem.

Myslím tím nechat si udělat kompletní rozbor půdy v nějaké laboratoři, kde se tím opravdu zabývají. Předpokládám, že spolu s výsledky byste z nich dostala i dost konkrétní rady, co s tím...

Josef.

Profesionální rozbory jsou poměrně drahé, co jsem tak zkoumala. Chtěla jsem kouknout po nějaké "domácí" sadě, ale podle recenzí jsou to spíš jen vyhozené peníze, což se moc nevyplatí (tím spíš třeba každoročně) řešit u tak malého pozemku. 

Aktuálně vycházím z informací o půdě od doby, kdy se to tu zakládalo (cca 5 - 6 let zpátky) až po současnost. Pro trávník se tehdy navozilo cca 20cm nového propustného substrátu, nicméně pod tím je stále stavební bordel (spíše jílovitá půda s kousky betonu, cihel apod.), pod rostliny se lokálně navozilo substrátu mnohem více, ale dávalo se to přímo pro konkrétní rostlinu, ne na celý pozemek. 

Připadá mi, že zdejší zahrady mají trochu problém se vstřebáváním většího množství vody - větší déšť nebo tání většího množství sněhu vede k tomu, že z trávníku je docela kaluž. Nejbližší sousedi mají po celý rok problém s přemokřením v zadních rozích zahrad (umřelo tam kvůli tomu postupně všechno) - my v jednom rohu máme foliovník a ve druhém máme větší keřovitou Prunus cerasiferu, které se na místě vcelku daří. 

V trávníku velice rád roste jetel, sem tam nějaká pampeliška, ale obvykle přečkal trávník zimu prakticky bez úhony - byl horší, vyžadoval péči, sem tam někde byl mech, ale bylo to snesitelné. Letos byl mech úplně všude. 

Přiznám se ale že po přečtení zdejších reakcí bych ten dotaz spíše poupravila na to, jak vůbec a čím tedy hnojit běžný okrasný trávník pokud bych se chtěla vyhnout Kristalonu a dalším podobným hnojivům. 

Případně pokud víte o nějaké možnosti udělat rozbor za přiměřenou cenu, určitě toho ráda využiju. 

Letošní mírná zima byla pro mech výhodná, mohl vegetovat skoro pořád. Pokud v távníku prospívá jetel, je to známkou nížšího množství dusíku - jetel ho získává z ovzduší a tím má výhodu proti travám. Tak kde je hodně dusíku jetel nemá moc šance, trávy nad ním zvítězí.

Jetel není indikátorem malého obsahu dusíku v půdě. Nejspíše v trávníku půjde o jetel plazivý. Ten se rychle rozrůstá na místech světlých, utlačených, tam, kde mu moc nebrání v šíření jiné = vyšší rostliny, rostoucí hustě. Jetel podporuje časté sekání, na takových místech si užívá sluníčka, tepla. Pokud se seče méně často, porost se přihnojí dusíkem (jetel se o svůj dusík s okolními rostlinami moc aktivně nedělí), začne tráva (pokud v porostu je) narůstat, odnožovat, začne bojovat o své místo na slunci. No a ohledně Kristalonů (pro 114.211) lze říct jen to, že rostliny jsou rády, když ho dostanou. Je v pro ně v přístupné formě. Nedělá se jen jeden, některé jsou pro výživu kořenovou, jiné pro listovou. Z kompostu nebo hnoje mohou (v dominantní míře) rostliny živiny přijmout teprve, když je "přežvýkají" bakterie, svým skonem a rozkladem je převedou na formu, která je rostlinám přístupná, tedy do té "chemické" podoby, kterou Kristalon nabízí bez jakékoliv zátěže balastem. Ten hnůj by rostliny měly dostat dost dlouho dopředu, tedy pozdě na podzim nebo v zimě. No apokud jde o močovinu, proč s ní nepohnojit na začátku sezony, když ještě zvířata nepouštíte ven? Močovina se vstřebává velmi rychle, na rostlinách je to vidět prakticky ze dne na den, A když po její aplikaci trávník druhý den zalijete, není důvod mít z ní strach. Problém mnoha trávníků a mechu není v pH půdy, ale v jejich neukojenému hladu po živinách. Nedokážou pak být konkurence schopné v boji s jinou zelení (sedmikrásky, jetel, mech,...).   

Ano, jde o jetel plazivý a největší problémy jsou s ním až od doby, kdy trávu nelze ponechat delší než 3cm vysokou. 

No apokud jde o močovinu, proč s ní nepohnojit na začátku sezony, když ještě zvířata nepouštíte ven? Močovina se vstřebává velmi rychle, na rostlinách je to vidět prakticky ze dne na den, A když po její aplikaci trávník druhý den zalijete, není důvod mít z ní strach.

Už jsme se tu asi v zásadě shodili, že močovina zvířeti neublíží pokud nesní samotné kuličky a samotné kuličky kupodivu po zalití mizí opravdu rychle. 

Jinak abych tedy popsala současný stav. Cca před týdnem jsme rozhodili ledek vápenatý v minimální uvedené dávce (kvůli převápnění). Ten se vstřebal poměrně rychle - provedlo se řádné zalití, pak ledek, pak zlehka pokropit a po cca půl hodině znovu zlehka pokropit. 

Před dvěma dny jsme naředili ještě močovinu na minimální dávkování pro postřik 1 týdně a polili tím trávník, aby to rychleji absorboval. Ve středu pojedu pro Hoštické NPK, zjišťovala jsem k tomu nějaké detaily a pokud zvíře nebude vyloženě pojídat samotné granulky, mělo by to být v pořádku a zdá se, že je to i lepší alternativa oproti kravskému hnoji. 

Nicméně jsem ještě narazila na informaci, že je jednou za čas vhodné doplnit železo a hořčík, zvlášť pokud se trávník zdá být málo odolný. Máme tu tekutou hořkou sůl, kterou obvykle používáme na jehličnany a chelátové železo na postřik kvůli borůvkám. Má cenu to zkoušet v preventivní dávce? 

Chci s tím zkusit něco udělat co nejdřív, protože jakmile příjde sucho a vedro, už s tím nic nenadělám a s 3cm žlutým trávníkem budeme mít co dělat, aby v sobě udržel aspoň nějakou vláhu.