Močovina a kravský hnůj

Tak ja dokazu pochopit, ze nekdo chce mit kousek pekneho travniku, byt sam travnik "nepestuji".  Pokud pani tazatelka to chce ci je zvykla delat po svem a chce pouze prihnojit dusikatym hnojivem, tak proc ne. Postrik mocovinou na list je jednou z moznosti.

Nemám nic proti tomu, že někdo pěstuje a hnojí trávník. Ale hnojení trávníku na list mi přijde zcela kontraproduktivní, nejméně ze dvou důvodů:
1. Daleko víc a častěji, než jakékoli hnojivo, potřebuje trávník k úspěšnému růstu vodu. Postřikem na list ji prakticky nedodáme, zatímco hnojivou zálivkou ano.
2. Pěstovaný trávník se pravidelně seče. Listová plocha takovýchto rostlin je relativně malá - obzvlášť ve srovnání s kořenovou soustavou. Tomu odpovídá i rozdílná schopnost přijímat živiny. 

S postrikem travniku mocovinou nemam zkusenosti, ale pan Qesham Glochlyn (vyse), asi ano. Taky se mi listova plocha zda mala, ale vcelku verim, ze to funguje, byt osobne bych danou plochu asi zaleval konvemi s rozpustenou mensi davkou hnojiva.

Když už musíte trávník hnojit, proč právě granulovaným hnojem?

Bohužel tu není prostor pro vlastní kompost a dovážet sem koňské/kraví bobky by bylo příliš problematické. 

a obavy před chemií? Tráva se přece nejí. Není to ani nejlevnější hnojivo.

Na zahradě žije želva, která trávu jí. Z toho důvodu se mi na těch necelých 50m2 víc vyplatí investovat do granulovaného hnojiva než řešit složitou léčbu nebo úmrtí.

Co se týče hnojení vápencem, taky ho nepovažuji za nutné.

Anti-mech ani nic podobného použít nemůžeme z výše zmíněných důvodů. Zem byla ale silně kyselá (mech byl všude a v hodně nezvladatelném množství), navíc ještě v dubnu byl pozemek silně podmáčený. Jedinou variantou bylo dostat PH do rozumného stavu a mechu se následně zbavovat mechanicky. 

Tráva roste dobře na kyselých půdách

Ano, roste, pakliže jí nedusí mech, což byl náš případ.

Chcete-li zůsta u přírodních, pak stačí trávník občas poprášit přesátým kompostem smíchaným s pískem.

Nemáme možnost vytvářet si vlastní kompost.

Ještě mě napadla uplne jina vec: jste si jista, že ta kolecka hezčí trávy jsou zpusobena psí močí? Neroste vám tam jiný druh trávy než na zbytku travniku? Psí moč je totiž obecne považována za skodlivou pro trávník. Ješte než se pustite do hnojení, bylo by dobré si tohle ověřit.

Napadlo mě původně totéž co Vás, protože v místě, kde se pes vyčůral, byla vypálená tráva a kolem byl prstenec té "lepší" trávy a pak už zase ta běžná. Kdysi jsme tam dosívali Regeneraci, tak jsem si myslela, že to jenom zabírá takhle přehnaně a dosívat jsme přestali.

Ale zhruba před měsícem jsem to znovu řešila a četla jsem, že existují snad i nějaké přípravky na zmírnění agresivity moči. Dopovat psa takovými nesmysly se mi moc nechtělo, tak jsem to zkusila jinak - jakmile se fenka vyčůrala, tak jsem vzala hadici a místo prolila vodou v domění, že to "spláchnu" a nebude to mít na trávu efekt.

Jenže všechna místa, na která jsem stihla vzít hadici, byla tmavě zelená a tráva na těch flecích rostla mnohem rychleji, tam kde jsem to nestihla, byly znovu vypálené fleky a ta "hezčí" tráva byla jako prstenec kolem nich. 

Tak nějak usuzuju, že za to asi může psí moč, akorát tou vodou jsem jí asi nespláchla, ale dostatečně naředila, aby měla aspoň pozitivní efekt. 

Hlavně už druhým, třetím rokem řešíme, že tráva jinak roste extrémně pomalu (kvůli těm tmavým flekům sekám 2 - 3x týdně, ale ta zbylá tráva by se dala sekat jednou za 14 dnů i takto v sezoně) a je spíš žlutá než zelená, takže trávníku asi něco chybí a v psí moči je zdá se právě to něco. 

není prostor pro vlastní kompost a dovážet sem koňské/kraví bobky by bylo příliš problematické.

Vozit bobky netřeba. Existuje spousta pytlovaných substrátů, jejichž vlastnosti jsou kompostu velmi podobné

Na zahradě žije želva, která trávu jí.

Nejsem odborník na pěstování plazů. Ale víc bych se bál, že želvě ublíží sežrané granule hnoje než procházka po trávě pokropené vodou se lžičkou Kristalonu. Ostatně těch 20 minut, než se hnojivá zálivka (a následné pokropení čistou vodou) vsákne, by to želvička doma vydržela.

pakliže jí nedusí mech, což byl náš případ.

Ano mech roste častěji na kyselých půdách. Ale především tam, kde je stín, vlhko, chudší půda. Samotný vápenec, jak málo rozpustná hornina zvyšuje pH jen málo, navíc mech umí růst i na vápenci (např. v Moravském krasu). Boj s mechem je složitější (provzdušnění půdy, přístup světla, aj.), dokonce i agresivní prachové vápno má jen dočasný účinek

Nemáme možnost vytvářet si vlastní kompost.

Sami si nemáte možnost vytvářet ani vlastní vápenec, písek, dokonce ani vlastní granulovaný hnůj.
Je to samozřejmě Vaše volba. Chtěl jsem jen říci, že existuje jednodušší, čistější, efektivnější, levnější a pro želvu dostatečně bezpečný způsob péče o trávník

Vozit bobky netřeba. Existuje spousta pytlovaných substrátů, jejichž vlastnosti jsou kompostu velmi podobné

Máte na mysli něco konkrétního? Bohužel jsem při hledání na nic vhodného nenarazila.

Nejsem odborník na pěstování plazů. Ale víc bych se bál, že želvě ublíží sežrané granule hnoje než procházka po trávě pokropené vodou se lžičkou Kristalonu. Ostatně těch 20 minut, než se hnojivá zálivka (a následné pokropení čistou vodou) vsákne, by to želvička doma vydržela. 

Želva nežije doma, ale venku, dovnitř se přesouvá jen pokud jí venku hrozí vážné nebezpečí v důsledku počasí. Zbytečně jí to způsobuje teplotní šok a stres (a hnojí se několikrát ročně, tzn. to jsme minimálně na dvojnásobku nutných přesunů).

V přírodních granulích hnoje nenajde nic moc jiného než co by nemohla najít v přírodě, navíc je dobrovolně nejí (pojídá trávu, ne hlínu). A nejde o 20 minut, ale o to, že aby bylo hnojivo účinné, musí se dostat do travin. Želva je pak následně sní spolu s tím Kristalonem, proto se chemie v takových případů nemá používat. 

Ano mech roste častěji na kyselých půdách. Ale především tam, kde je stín, vlhko, chudší půda. Samotný vápenec, jak málo rozpustná hornina zvyšuje pH jen málo, navíc mech umí růst i na vápenci (např. v Moravském krasu). Boj s mechem je složitější (provzdušnění půdy, přístup světla, aj.), dokonce i agresivní prachové vápno má jen dočasný účinek

Zahrada je v polostínu (slunce do cca 15:00), provzdušňujeme 3x ročně, na způsobu udržování trávníku se nic nezměnilo kromě hnojiva (dolomitickým vápencem se nehnojilo cca 3 roky) a zrovna tato zima jako naschvál nebyla mrazivá, ale mokrá.

V kyselé půdě samozřejmě může růst spousta věcí, akorát v jiném prostředí, s jiným podložím a ta tráva bude vypadat přeci jenom trošku jinak než typický zahradní okrasný trávník. Vzhledem k tomu, že půda je tu málo propustná, zahrada je ze všech stran obalena betonem a ve větší hloubce je stavební bordel místo kvalitní půdy, tak jsme nuceni přizpůsobovat vše ostatní co nejlepším podmínkám. A bohužel jsem nenalezla vhodnější možnost, jak zvýšit PH. 

Sami si nemáte možnost vytvářet ani vlastní vápenec, písek, dokonce ani vlastní granulovaný hnůj.
Je to samozřejmě Vaše volba. Chtěl jsem jen říci, že existuje jednodušší, čistější, efektivnější, levnější a pro želvu dostatečně bezpečný způsob péče o trávník

Bohužel nevím, kde by se dal poblíž zakoupit kvalitní kompost v množství, ve kterém se vejde na uskladnění na zahradu (tedy max. jako pytel 70l zeminy). Vím, že např. v Brně se dá sehnat na kompostárnách, kam se sváží bioodpad, pokud vím, tak Praha takovou možnost nenabízí. 

Bohužel jsem při hledání na nic vhodného nenarazila... pokud vím, tak Praha takovou možnost nenabízí.

Nemyslím si, že by se bioodpad v Praze sypal do Vltavy, ale to je vedlejší. Stejnou službu, jako kompost udělá zahradní substrát, výsevní či trávníkový substrát.

V přírodních granulích hnoje nenajde nic moc jiného než co by nemohla najít v přírodě, navíc je dobrovolně nejí (pojídá trávu, ne hlínu). A nejde o 20 minut, ale o to, že aby bylo hnojivo účinné, musí se dostat do travin. Želva je pak následně sní spolu s tím Kristalonem, proto se chemie v takových případů nemá používat.

Nevím, jestli želva ve svém přirozeném prostředí má kolem sebe granulovaný hnůj ani nevím, jestli by jí chutnal. S tou chemií je to složitější. Tráva ani jiné rostliny neumí přijmout hnůj jako takový (ani jiné statkové hnojivo). Musí dojít k mineralizaci organických složek, tedy k přeměně na rozpustné anorganické molekuly - v podstatě stejné jako v onom Kristalonu. Není tajemstvím, že i hnojem můžeme dosáhnout nadlimitního obsahu dusičnanů v salátu, třebaže v hovězích výkalech ani podestýlce původně žádné nejsou. Myslet si, že když jíme rostlinu, jíme s tím i nezměněné hnojivo, je mýtus.  A i kdyby teoreticky ano, tak aby zvíře do sebe dostalo celou - potenciálně toxickou - dávku Kristalonu, muselo by naráz vypást celý Váš trávník. To by možná zvládla kráva, Vaše želva těžko.

Vzhledem k tomu, že půda je tu málo propustná,... bohužel jsem nenalezla vhodnější možnost, jak zvýšit PH.

Ano, máte pravdu. Ta nepropustná půda je jednou z příčin výskytu mechu. Propustnější půdu ale vytvoříte spíš pískováním a vertikutací než zvýšením pH. Co se samotné kyselosti týče, existují nepochybně podstatně účinnější látky než vápenec - např. ono pálené vápno. Ale jak říkám, je to zbytečné. Kolem borůvek, azalek a penišníků míváme podstatně kyselejší půdu než je Váš trávník a s mechem tam problém není.

Želva nežije doma, ale venku, dovnitř se přesouvá jen pokud jí venku hrozí vážné nebezpečí v důsledku počasí. Zbytečně jí to způsobuje teplotní šok a stres

To chápu, ale v tuto dobu a po většinu trávníkové sezóny je teplota venku a uvnitř podobná, tak jaképak teplotní šoky.

Nemyslím si, že by se bioodpad v Praze sypal do Vltavy, ale to je vedlejší. Stejnou službu, jako kompost udělá zahradní substrát, výsevní či trávníkový substrát.

Nesypou jej do Vltavy, používají jej k hnojení zelených ploch v Praze :) ale neposkytují jej koncovým uživatelům (nebo aspoň tak mi to bylo řečeno cca před měsícem). Nicméně k tomu zahradnímu substrátu - sypeme tím při každoročním dosívání, ale nepřipadá mi, že by to mělo nějaký výživový efekt. 

A i kdyby teoreticky ano, tak aby zvíře do sebe dostalo celou - potenciálně toxickou - dávku Kristalonu, muselo by naráz vypást celý Váš trávník. To by možná zvládla kráva, Vaše želva těžko.

Vycházím z praxe, kdy na to mnohá zvířata doplatili. Že se hnojí chemickým svinstvem (zvlášť Kristalonem), pozná často i člověk podle chuti u některých bylin.

A koneckonců proč Vám je tak proti srsti, když někdo nechce využít chemických hnojiv? Škodí tím snad někomu?

Ano, máte pravdu. Ta nepropustná půda je jednou z příčin výskytu mechu. Propustnější půdu ale vytvoříte spíš pískováním a vertikutací než zvýšením pH. Co se samotné kyselosti týče, existují nepochybně podstatně účinnější látky než vápenec - např. ono pálené vápno. Ale jak říkám, je to zbytečné. Kolem borůvek, azalek a penišníků míváme podstatně kyselejší půdu než je Váš trávník a s mechem tam problém není.

Azalky, rhododendrony a borůvky mají mít sice půdu kyselou, ale dobře propustnou, lehčí a i při dostatku vláhy nesmí být přemokřená, jinak jim hnijou i beztak citlivé kořeny. Je logické, že se na takových prostorách mechu nedaří. 

Děláme na zlepšení půdy už delší dobu a všechno, co popisujete, je zařazeno do běžného režimu péče o pozemek. Ale místo, kde pozemek stojí, nezměníme. Nejsme na volné louce, nemůžeme podkopat bytovku ani zničit okolní chodníky, stejně jako není pro nás řešení nemít na té zahradě nic a nebo trvale to nechávat vysušovat (ona nějaká ta tráva i přesušení v 35 stupních přežije narozdíl od mechu).

Chápu, že Vám to obecně připadá zbytečné, ale byl to spíše poslední krok poté, co všechny ostatní už byly udělány. O páleném vápnu jsem slyšela, ale údajně má příliš krátkodobý účinek a dolomitický vápenec obsahuje i stopy hořčíku, které by se trávníku hodily. Proto jsem v daném případě zvolila takhle. 

To chápu, ale v tuto dobu a po většinu trávníkové sezóny je teplota venku a uvnitř podobná, tak jaképak teplotní šoky.

Želvy by se téměř neměly přenášet jednak kvůli náhlé změně prostředí jako takového a jednak kvůli náhlé změně podmínek. Teploty, vlhkost a míra proudění vzduchu jsou přibližně stejné za předpokladu, že bude v bytě otevřeno. Pokud ale želvu navyklou na venkovní prostředí strčím na podlahu v bytě, kde jsou otevřená okna (v našem případě spíše dveře), pak má obrovskou šanci se nachladit kvůli vzniklému průvanu. Pokud se to zavře, pak podmínky téměř jistě nebudou stejné a zbytečně se tím rozhazuje želví organismus.

Ony jsou schopny přežít rozmezí od teplot pod nulou až po 40 stupňů, akorát si to vybírá svou daň na tom, že jakmile k té změně podmínek dojde náhle, tak to želva má často problém vydýchat.

Želvy se zkrátka nepřenáší pakliže to není nutné, není to morče. Proto