Míchání hnojiv

Dusík totiž generuje výnosy. Není to žádný bubák. Listovým hnojivem s vápníkem se samozřejmě snažíte trefit i plody.

Pro mě to trochu bubák je. Dusíkatou zeleninu si můžu koupit v supermarketu, tu nemusím pěstovat. I když je pravda, že některou (třeba brambory) tam stejně kupuju, tak velkou zahradu nemám. Ale rajčata a jahody ne, vlastně ani ne kvůli dusíku, ale proto, že mi ty ze supermarketu nechutnají.
Já vím, že je dusík potřeba k růstu, ale hlavně na jaře, stříkat ho v srpnu na listy a plody rajčat se mi prostě moc nechce.

Pro 180.6. Nevím jestli jste někde napsala alespoň jméno nebo přezdívku, a tak Vás oslovuji číslem ze záhlaví. Bojíte se hnojit dusíkem v srpnu na list, plod. Myslíte si, že dodáním cca 2-3 g ledku vápenatého v 1l vody na třeba pět rostlin je tímto prvkem přehnojíte? V tomto případě je důležitý ten vápník, aby v horkých periodách doplnil nedostatek v přísunu od kořenů. Ty průběžně dodávají mnohem více živin, než kolik doplňujete na list. Jen ten vápník v době kdy nepřirůstají kořenové špičky (dáno vysokou teplotou půdy) nedokáží poslat všechen potřebný. Myslím si, že je Váš strach zbytečný, ale nic s tím nenadělám. Přihlašte se, najděte si nějakého mentora.    

Přesvědčili jste mě (více přispěvatelů), že se nemusím dusíku tolik bát a tak pokud mi zase příští rok budou rajčata černat, tak ten postřik ledkem vápenatým zkusím.

Jinak ještě k těm dávkám hnojiv. Ptal jste se mě, jaké množství dávám, já jsem celkem rozsáhle odpověděla s dotazem, zda to je správně, nebo dělám něco špatně, ale nikdo na to už nezareagoval. Přitom zrovna tohle by mě hodně zajímalo, jsem v hnojení začátečník a tak to dělám podle toho, co jsem kde vyčetla a jak si myslím, že je to nejlepší. Samozřejmě s přihlédnutím k hnojivům, které mám k dispozici, takže bez hnoje a zatím s minimem kompostu. Je tedy užitečné použít na jaře nějaké průmyslové organické hnojivo, nebo je lepší ten doporučovaný Cererit, nebo je to jedno? A to dávkování (viz. odpověď na Váš příspěvek o kousek níž), může to tak být?

Přezdívka mě žádná nenapadá, tak zkusím jméno (jak mě oslovuje manžel).
Vlaďka

Paní Vlaďko, to dělení dávek je vcelku v pořádku. Organické hnojení na podzim nemusí být jen hnůj. Když vyhrabete a pak seberete listí stromů sekačkou do koše, vysypete ho a ještě jednou přejedete, máte také organiku na zarytí. Stejně tak posekaná tráva, kterou necháte dva tři dny na trávníku a teprve pak jí seberete (čímž jí zase trochu nadrtíte). Nebo sláma z pole vedle, kterou zase rozdrtíte na kousky. Skvělé je tohle všechno dohromady, promíchat a nechat nějaký čas ležet. Posunout dobu podzimního rytí záhonů na polovinu listopadu. Do té hromady dejte třeba syrové či vykvašené slepičiny (2-3 kg, vykvašený produkt ze stejného množství) nebo Cererit v množství 2-3 kg na 1 m³. Přihodíte pár lopat kompostu (očkování bakteriemi). Pokud byste chtěla dávat na jaře granulovaný hnůj, dejte ho raději teď do směsi. Promícháte, zalijete, za 14 dnů to zase převrstvíte, zalijete. Za ten čas do rýpání se hmota začne rozkládat. No a je to minimálně jako velmi dobré zelené hnojení. Na písčitých půdách by mělo přijít tak 25-30 cm hluboko, na těžkých do 10 cm. Ostatní je mezi těmito údaji. Než budete mít dost kompostu na celé záhony (pod brambory, košťáloviny, tykvovité, řepu, celer), odhadněte si kde budou na jaře řádky a hnojte jen pod ně. Obecně na podzim organika, na jaře minerální hnojení, nebo to organominerální. Organominerální neznamená, že dodáváte humus, ale živiny v nějaké organické formě. Ať je to rohovina nebo slepičí či jiný trus, někdy dokonce míchají do Cereritu guano, což je vlastně také organika. I kdyby bylo míchané cosi s granulovaným hnojem, nedodá to do půdy humus ke kořenům, kde by vytrval, ale jen do povrchových vrstev, kde je zdrojem živin a ta organická část z něj skoro "hoří", jak jí bakterie zpracovávají. Doporučil bych Vám zajít do knihovny a podívat se na časopis Zahrádkář. Zrovna letos byl asi před třemi měsíci dost věnován kompostům, péči o ně. Ale když budete mít možnost listovat jimi, nebo si je půjčit, udělejte to.  

Už snad začínám chápat rozdíl mezi hnojení hnojem, kompostem a organickými hnojivy. Takže když zasadím rajče nebo jahodník do směsi kompostu a rašelinového substrátu, dodám mu kolem kořenů organiku, kdežto když ho zajeju organickým hnojivem, dodám mu jenom hnojivo a organika se ke kořenům nedostane. Je to tak nějak?

K tomu listí. Je to zajímavý nápad, ale nejsem si jistá, jestli by to u mě fungovalo. Stromů totiž nemám moc a tak zhruba 2/3 listí shrabané ze zahrady je ze sousedovo ohromného ořešáku (někdy napadá i pár ořechů, ale listí bohužel daleko víc). Dosud jsme ho vyhazovali do bio-odpadu a část, která byla smíchaná i s jiným listím, jsem se snažila usušit a pak zkompostovat s plevelem a trávou. Ale nevím, zda by ořešákové listí zpracované uvedeným způsobem do jara dostatečně zetlelo a nevadilo při výsadbě rajčat, prý právě rajčata jsou na látky obsažené v listí ořešáku hodně citlivé a špatně rostou.

To ořešákové listí je možné párkrát přeject rotační sekačkou - sebrat do koše, vysypat, znovu přeject a tak ho nadělit a poškodit, aby se lépe rozkládalo. Nesušit, nechat "fermentovat", rozkládat. Suché bakterie neberou. Na to, jak působí ořešákové listí na rajčata neznám odpověď. Nikdy jsem se s tímto názorem nesetkal. Já bych hledal jak co jde, cest k úspěchu je více. Jedna je přes hromadu s převahou ořešákového listí, kterou - pro jistotu - nechám tlít do příštího podzimu a vedle si založím hromádku toho, co jde zpracovat už letos. Včetně výsevu zelenáho hnojení. Na to ještě čas je. Oves s hořčicí, zarytý v posledním možném termínu na podzim odvede na jednu sezonu také velký kus práce.

nevím, zda by ořešákové listí zpracované uvedeným způsobem do jara dostatečně zetlelo a nevadilo při výsadbě rajčat

Ořešák patří mezi alopatické rostliny. Obsahuje juglon (5 hydroxy-1,4 napthoquinone), který inhibuje dýchání některých rostlin. Lilkovité včetně rajčat a apaprik jsou náchylnější. Samotné ořešákové listí bych do záhonu nezarýval, ale řádně zkompostované s dalšími materiály je neškodné. Rozkláda se, pravda, pomaleji, chce to prostě víc času

Taky si myslím, že bude lepší ho dát do kompostu, kde se za dva roky dostatečně rozloží a ten juglon snad vyprchá.

Když čtu ty vaše nesmysly tak bych od vás nevzal ani jahodu, jestli vám černají i starty tak přestaňte pěstovat, protože ty vaše rostliny jenom trápíte. Jestli je něčeho v půdě nejvíc tak vápníku. Vám ke komplexnímu hnojení chybí už jen Roundup.