Míchání hnojiv

Měla bych další dotazy ohledně míchání hnojiv, opět spíš na chemika (bohužel u minulého dotazu se žádný neozval, přestože podle starších diskuzí tu určitě jsou).

1. Lze míchat ledek vápenatý se síranem draselným? V některých tabulkách na netu je uvedeno, že se míchat nesmí, jinde zase že to lze před použitím, mě by hlavně zajímala zálivka, obě složky jsou rozpustné ve vodě.

2. Lze míchat popel se síranem draselným? (Se superfosfátem jsem už vyčetla, že míchat nelze).

3. Lze míchat krystalická minerální hnojiva s tekutými organickými? U pevných se to běžně dělá, existuje spousta organo-minerálních hnojiv, mě by zajímalo, zda je to možné i u tekutých hnojiv zálivkou? Krystalické hnojiva obsahují především dusičnan draselný a amonný, některé ještě síran draselný (nevím v jaké formě je tam fosfor). U tekutých organických hnojiv kromě slepičinců moc obsah netuším, většinou ale píšou produkty živočišného původu. Domnívala jsem se, že kombinací obou dodám do půdy jak organiku, tak i potřebné stopové prvky, které většinou ty tekuté organické hnojiva neobsahují, ale až teď jsem si uvědomila, že vůbec netuším, zda je to možné smíchat.

1. Pokud smícháte sypké formy hnojiva a rozhodíte, jistě se nic nestane.. Do zálivky bych obě hnojiva nekombinoval, protože vznikne část síranu vápenatého, což je špatně rozpustná sádra. Dalším aspektem je, že každým z těchto hnojiv se obvykle hnojí v jinou dobu.

2. V pevné formě s tím teoreticky problém nebude, ale nemá to smysl. Hlavními složkami dřevního popela jsou uhličitany - draselný a vápenatý, tedy popel sám je draselné hnojivo, je zbytečné přidávat drahý síran. Na zálivku se to nehodí, protože popel se z větší části nerozpustí a ucpe konvičku.

3. Míchání krystalických a organických tekutých hnojiv nevidím za vhodné. Je tu riziko úniku plynných sloučenin dusíku uvolněných z nepevných vazeb v organických hnojivech. A v praxi už to vůbec smysl nemá. Podle zvolených hnojiv zřejmě nehnojíte hektarové pole, takže úspora práce nebude žádná. Zalévá se podstatně častěji než hnojí, tak vám nic nebrání v tom, přidat do zálivky jednou organické a podruhé krystalické hnojivo.
   Pokud jste "chemicky nepolíbená", radši hnojiva nemíchejte a držrte se pravidla, že méně je někdy více.

Jsem opravdu "chemicky nepolíbená", žádnou školu s chemickým zaměřením nemám a hektarové pole taky ne. Něco už jsem si ale o hnojivech přečetla, tak snad aspoň nějaké základy mám, zkušenosti zatím ne.

1. Dobře, na zálivku tedy raději nemíchat. Jenom nerozumím tomu, že se každým hnojí v jinou dobu. Ledek vápenatý je třeba vhodný proti černání rajčat (na to jsem ho taky chtěla používat), a síran draselný je součástí krystalických rozpustných hnojiv s větším obsahem draslíku a rajčata ho také potřebují na tvorbu plodů. No tak jsem myslela, že když už jim musím dodat taky ten dusík (nejsem z toho v době tvorby plodů moc nadšená, ale o jiném rychle působícím vápníku bez dusíku nevím), tak aspoň dodám i trochu draslíku. Udělám to ale tedy raději s týdenním intervalem, to bude OK?

3. Raději to tedy taky míchat nebudu. Stačí týdenní interval mezi zálivkou? Můžu k těm krystalickým - minerálním přidat aspoň lignohumát, abych dodala aspoň trochu organiky? To by snad vadit nemuselo, někde jsem viděla prodávat přímo krystalická hnojiva s lignohumátem.

síran draselný je součástí krystalických rozpustných hnojiv

Ano, komplexní hnojiva obsahují všechny prvky. Ale když už si zvolíte ty jednosložková, pak dusíkem je lepší hnojit za vegetace (lépe v její první půli) draslíkem a fosforem do zásoby (třeba na podzim), vápníkem dle potřeby - proti fyz. chorobám opakovaně na list (plod), proti nízkému pH do půdy za veget. klidu

nejsem z toho v době tvorby plodů moc nadšená, ale o jiném rychle působícím vápníku bez dusíku nevím

Chlorid vápenatý je bez dusíku. Myslím, že je obsažen v některých komerčních hnojivech (Kalkosan či Kalkosol, ale jistě to nevím)

Můžu k těm krystalickým - minerálním přidat aspoň lignohumát, abych dodala aspoň trochu organiky?

Jistěže můžete. Ale zase stejná otázka: Proč chcete míchat za každou cenu? Proč nepřidat lignohumát jednoduše do vody při příštím zalévání? A proč pořád hledáte nějaké chemikálie a nedodáváte organiku přirozeně - např. kompostem? Vždyť ten lignohumát je hrozně drahý. 

Že je lepší hnojit dusíkem na začátku vegetace (v první půli) to vím, proto jak jsem psala nejsem moc nadšená z toho, že na černání rajčat je doporučovaný Wuxal kalcium, což je vlastně ledek vápenatý. Letos se mi právě černání na rajčatech objevilo, tak jsem hledala nějaké řešení a ten ledek se mi moc nelíbil. Nakonec jsem rozpustila trochu popelu z krbu, zalila je a co se nerozpustilo kolem nich vysypala. Kupodivu to trochu pomohlo, ale ideální to asi nebylo.

Z doporučovaného chloridu vápenatého by asi rajčata taky nadšené nebyly, na mnoha místech se uvádí, že rajčata se nemají hnojit hnojivy s obsahem chloru, zvláště za vegetace. Máte vyzkoušené, že jim to neuškodí?

Kompostu mám hrozně málo, vlastně teď skoro žádný a kupovat ho je ještě daleko dražší, než ty hnojiva. Hnůj taky nemám možnost získat, jedině zase koupit nějaký ten granulovaný. Dlouho jsem se o zahradu skoro nestarala, teď nám trochu víc času, tak jsem to chtěla napravit. Než si ale vytvořím nový kompost, tak to bude chvíli trvat a na pohnojení všeho asi stejně stačit nebude. I dřív mě stačil tak na sázení rajčat a jahod, na to zarývat ho do záhonů to nebylo.

Nehledám jenom chemii, chtěla jsem kombinovat organická hnojiva s minerálními. Každé má nějaké + a -, podle mě jenom organika taky není ideální a kompostem dodám taky především dusík, ostatních potřebných prvků je tam taky minimum, nebo ne?

Taky jsem si pořídila domů vermikompostér, prý je vermikompost hodně kvalitní hnojivo, ale asi ho taky nebude na pohnojení celé zahrady.  A co už vůbec netuším je jeho složení, ví to někdo?

Bude stačit při střídání zálivky organickými a minerálními hnojivy ta týdenní mezera?

V kompostu je právěže všechno. Zrovna dusíku tam nemusí být moc.

kompostem dodám taky především dusík, ostatních potřebných prvků je tam taky minimum, nebo ne?

Bé je správně.

Někde jsem četla, že je dobré přidávat do kompostu popel ze dřeva (a poměrně hodně), aby se mu dodal fosfor, draslík a vápník, protože obsahuje především dusík. To je tedy blbost? Jaké má tedy zhruba složení takový běžný kompost z rostlinných zahradních zbytků, když se do něj popel (nebo něco podobného) nepřidává?

Pokud tomu dobře rozumím, tak se Vám především jedná o hnojení záhonu s rajčaty. Nerozumím tomu, proč řešíte zrovna problém se suchou hnilobou květního konce rajčat, kterou vyvolává relativní nedostatek vápníku. Ale tento problém nevyřešíte jen hnojením nějakým hnojivem s vápníkem. I když budete mít v půdě dostatek vápníku, tak záleží i na jiných faktorech (schopnost kořenů rostliny přijmout dostatek vápníku pro růst rostliny a současně pro vývoj plodů, voda, pH půdy,...). Pravdou je, že ještě nikdo nepřišel na to, jak výskytu této abiotické choroby stoprocentně zabránit. Snad jen pěstovat odrůdy, které touto poruchou netrpí, což české odrůdy většinou jsou. Já jsem měl tuto hnilobu na odrůdě Burtus- slabá rostlina a nasazené příliš velké množstvé plodů. Nakonec jsem nesklidil ani jedno zdravé rajče.

Mně se letos osvědčil ten dřevěný popel. Mohla by to být i cesta pro Vás. Mám dvě takové odrůdy rajčat z Malorky, které jsou obzvlášť citlivé na množství vápníku (asi je to tím, že doma mají jiné složení půdy). Doporučil bych Vám:

Teď na podzim před rytím rozhodit na budoucí záhon ten dřevěný popel a zarýt ho. Já ho rozhazuji každý rok, na ta náchylná rajčata jsem ho letos dal pětilitrový kbelík na plochu 3 m2 (což je několikrát větší než doporučované množství). Pokud jste odkázána na hnojené především průmyslovými hnojivy, tak bych na jaře cca čtrnáct dní před výsadbou rozhodil nějaké komplexní hnojivo, asi nejlépe Cereit a zapravil ho hráběmi nebo jinak do vrchní vrstvy. To by mělo stačit pro zdárný vývoj rostlin rajčat. S nějakým přihnojováním draslíkem a fosforem můžete minimálně měsíc počkat než se začnou vyvíjet plody. Rozpuštěný ledek vápenatý se používá hlavně pro jeho lehce dostupný dusík a to nejen v době před kvetením, ale i později- dusík je potřeba po celou vegetační dobu. Bez dusíku není žádný růst. Pokud máte dost času tak si s přihnojováním můžete vyhrát, třeba jeden týden zalít ledkem vápenatým, druhý třeba rozpuštěným síranem draselným, třetí hůře rozpustným superfosfátem (nebo superfosfát smíćhat s tím síranem). Já ten čas nemám, tak se mně to podaří tak jedenkrát nebo dvakrát za sezónu. Dělám to tak, že cca 4 dkg superfosfátu nasypu do PET lahve zaliji vodou a nechám ležet venku na slunci. Dokonce i ten superfosfát se jakž takž rozpustí. Hnojivo z té PET lahve rozliji do dvou desetilitrových konví a zalívám rajčata nebo také papriku. S tím mícháním bych si nelámal hlavu. Jednodušší je nemíchat!

           Vladimír

PS.:Zajímalo by mne u jakých odrůd se Vám projevil ten nedostatek vápníku

Já to připojím ještě sem, kam to patří, ale to řazení příspěvků je tu opravdu dost nepřehledné.

Moc děkuji za obsáhlou radu. Jenom bych chtěla pár věcí upřesnit:

1. Nejde mi pouze o hnojení rajčat, ale i o hnojení jahod. Na ty jsem právě sháněla to bezdusíkaté fosforečno-drasenné neutrální hnojivo. Tím je velmi prospěšné hnojit jahody koncem srpna, aby přešly z vegetativní do generativní fáze - zakládání květních pupenů na příští rok. Roztok superfosfátu a síranu draselného (který jsem nakonec použila) mi přišel příliš kyselý, vzhledem k tomu, že mám půdu spíš kyselejší.

2. Dřevěný popel jsem opravdu měla letos v úmyslu dát na záhon, kde budou příští rok rajčata. Někde jsem ale četla, že je dobré s ním posypat sníh. Chtěla jsem to tak udělat a případné rytí nechat až na brzké jaro, rajčata se sází až v květnu. Myslíte že bude lepší popel rozhodit a zarýt už na podzim?

3. U rajčat se mi projevilo černání plodů především na Startu F1. Naštěstí to bylo asi jen u čtvrtiny plodů a ten popel kupodivu pomohl. Nebo pomohlo ochlazení, kdo ví. Teď mám už plodů mnohem méně, než v první polovině srpna, ale jsou zdravé. :-)  Protože mi tato odrůda rajčat velmi chutná, chtěla bych jí pěstovat i nadále.

4. Pokud se mi příští rok černání opět objeví, tak uvedený postup přihnojování vyzkouším. Ledkem vápenatým bych dodala dusík a vápník, superfosfátem se síranem zase fosfor a draslík. První směs bude zásaditá, druhá zase kyselá, tak by se mohlo pH vyrovnat. Myslíte, že budou stačit týdenní intervaly mezi hnojivými zálivkami?