Jaká jsou nejběžnější přirozená hnojiva?

v tomto případě pozor na salmonelu, takže používat rukavice a nepřidávat v době zrání plodů

Poraďte prosím, co by nemělo přijít do kompostu. Díky, Petra.

Velice by mě zajímalo zda do kompostu patří kůra z jehličnatých stromů a kořeny košťálovin.

Děkuji Barbora

Můj názor není hodnověrný, protože do kompostu dávám vše, co není z kovu z ropy nebo z plastů (ty jsou ostatně taky z ropy). Tedy včetně dřeva, kůry, papíru, bramborové natě, hnilého ovoce,  trávy, sena, výlisků jablek, kuchyňských zbytků i kritizovaného vápna. 
   Kořeny košťálovin mohou nést spóry plazmodioforové nádorovitosti kořenů, které v kompostech přežijí. Napadají ovšem i jiné brukve - plevele a zelené hnojení, takže to neřeším.
    Kůra jehličnanů žádné velké riziko nenese. Jen se dost dlouho rozkládá a vyžaduje dostatek dusíkatých látek pro rozkládající bakterie, přitom sama kůra má dusíku málo. Takže by jí v kompostu nemělo být příliš mnoho. Což nemám, takže to taky neřeším.

Do kompostu rozhodně nepatří jakékoliv anorganické látky. Jinak by do kompostu neměly přijít žádné rostliny, které byly napadeny jakýmikoliv chorobami. Takové je třeba spálit. Do kompostu není vhodné dávat ani vytrvalé plevele (kořeny, oddenky, květy) a plesnivé plody. Michal

smí se do kompostu dát slupky ze syrových brambor?

Vážený pane Michale. Do kompostu klidně můžete přidávat i anorganické látky. Napadá mě třeba perlit, alespoň kompost provzdušníte. S čím ale nemohu sohlasit je tvrzení, že do kompostu nepatří rostliny napadené chorobami. Ty právě mohou, vyjímku tvoří pouze ty choroby, které napadají kořenový systém a ještě by se mělo jedna o karanténí choroby.  Rozhodně nic nepálit! Pokud kouř nevadí Vám, může vadit jiným lidem. Příroda si s různými chorobami umí spolehlivě poradit. Kdyby tomu tak nebylo, na této planetě by již dávno neexistoval život. Stanislaw:-)

Je to přesně tak. Teplota a bakteriální činnost v kompostu většinu chorob zlikviduje nebo potlačí. Anorganické hmoty jako písek, dřevěný popel, váppenná omítka kompostu prospějí. Jistě, semena plevelů v kompostu mohou přežít. Co je to ale proti tomu,když odkvetou pampelišky a půda je plná ochmýřených semen! Vytrvalých plevlů v kompostu není třeba se bát. Výborná kompostová zemina je drnovka, ale i pýrovka. Kdysi jsem nekompostoval  jablka napadená monilií, nyní již ano, rozdíly neshledávám.
   Osobně se mi osvědčilo po navršení kompostu jej nechat zrát 2 roky a mezitím prohodit a povápnit. I hůře rozložitelné komponenty  zetlejí do sypké konzistence,

Ta nejběžnější již byla řečena, proto uvedu jedno hnojivo, které zde ještě zmíněno nebylo. Já hnojím na naši zahradě tak jedenkrát v týdnu, většinou když mě ale nebolí břicho, protože kdyby bolelo, nejspíše by mě slyšeli sousedi (máme to k nim kousek) a to samozřejmě nechci, no a zadek si pochopitelně doma pak osprchuji, protože jinak by to časem na zahradě vypadalo nejspíš jak v nějakém často navštěvovaném lese a to nechceme. Jinak má to docela dobrý vliv i na zvěř, nějak se k nám bojí, sousedi si stále ztěžují, že jim neustále něco okusuje stromky, tak to u nás nehrozí, k nám se zvěř asi bojí, jo a abych nezapoměl, už se vystěhovali i krtci a to na ty zmetky neplatí skoro nic, takže další tip jak i na ně je tento, doporučuji se jim ale trefit přímo do kvartíru, respektive do jedne z nejfrekventovanějších chodeb. Zahradě zdar a berte to s humorem, ten je totiž na všechno.