Jak granulovaný kravský hnůj
|
|
|
|
host - 103.253 (?) 27.2.2010 13:57
Jsem host z 18.1.
Výhoda granulí je pro mne opravdu v tom, že spíš unesu na zádech pytlík granulovaného hnoje než 4 kýble chlévského. Nemám nikoho, kdo by mně ty táčky vozil a rozvážel po zahradě. A dva kyblíky donešené mrvy mi zahradu nepohnojí...
Na trávník je určitě použít nejde - po rozhozu by se granule měly zahrábnout. Dusíku v nich už moc nebude, /a kolik ho zbude na louce z kravinců?/,ale draslo určitě ano. A co je nespornou výhodou je hodně velké vylepšení struktury půdy - granule po nabobtnání se rozpadnou a smíchají s původní zeminou. A tak, jak je skvělý zředěný výluh z kuřinců, totéž platí i o výluhu z granulovaného hnoje. Navíc už loni byl k mání i hnůj koňský /do pařeniště/, chci věřit, že dojde i na ony oblíbené kuřince.
Znovu se ale ptám těch, co granule používají - máte stejnou zkušenost se vznikem nějaké plísně na granulích po rozhozu a nezahrabání do zeminy?
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 175.210 (?), 18.1.2013 18:12
Nevím jestli máte pravdu. To co vychází z živých organismů je kyselé povahy. Proto také nelze pěstovat hnojňáky, chcete-li kaliforňáky, v čerstvém hnoji. Hnojením statkovými hnojivy se zvyšuje kyselost půdy a proto se další rok vápní, nebo používají hnojiva vázaná na vápník. A také podle toho se pěstují různé plodiny. Je pravda, že brambory jsou náročné na živiny, ale také snášejí kyselejší reakci půdy. Řepa je také náročná na živiny, ale vyžaduje zásadité prostředí. Takže v první trati po hnojení statkovými hnojivy, pěstujeme brambory, v druhé po přihnojení vápenatými strojenými hnojivy kořenovou zeleninu a v třetí trati cibuloviny, které přihnojíme jen v případě, že máme k dispozici chem. rozb. půdy, což u zahrádkáře nehrozí. Ale kdo by chtěl vypěstovat vysoce kvalitní cibuloviny, tak pěstování musí probíhat na záhoně kde byla dvacet let louka. Neni to z mé hlavy, to jsou zkušenosti předků. Kompost, který je vyrobený správnou technologií je povahy neutrální, živiny obsahuje v jiných formách- prostor pro doplnění odborníkem, a proto se může použít kdykoliv a k čemukoliv.
brousek
|
|
|
|
|
|
|
host - 175.210 (?), 18.1.2013 16:25
Můžete sušit a před použitím a skladováním v igelitových dobře uzavřených pytlích rozdrobit. Větší část dusíku, ovšem ztratíte. Třeba např pod amarylis(ne nahoru), neexistuje nic lepšího.
brousek
|
|
|
|
|
|
|
host - 178.235 (?), 19.1.2010 10:40
Souvislosti s těmi ČOV jste neměl připomínat, používám granule vyjímečně a teď určitě vůbec ne.Věřím, že naši koumáci přicházejí na všechno možné a hlavně jak snadno a rychle zbohatnout.Kdyby z ČOV šly jen těžké kovy, ale tam se toho vyskytuje mnohem víc!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zahradník - Zlatý Zahrádkář (509) - 48.26 (?), 20.1.2010 19:35
Proččetl jsem si celou diskusi.Ze školy si pamatuji, že hnůj se dává do půdy také kvůli oživení půdního mikroedaonu, tzn. půdním mikroorganismům, podle mne je mikroedafonu v granulích hodně málo, krom toho tam dusíku asi moc nebude, jak tu už bylo řečeno.Já granulovyným hnojem hnojím pouze pokojovky, teda rostou po tom, ale něco zázračného to není.Dle mého názoru, pokud by se s tím hnojily záhonky, tak by to vyšlo na velké peníze, jinak by to nemělo cenu.Do záhonku bych si to nedal z důvodu neznámého původu zdroje hnoje.Myslím si, že granulovaný hnůj se dá použít na občasné pohnojení trávníku na jeho ozelenení po případném poškození, ale na pravidelné hnojení to není.Láďa.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 103.253 (?), 27.2.2010 13:57
Jsem host z 18.1.
Výhoda granulí je pro mne opravdu v tom, že spíš unesu na zádech pytlík granulovaného hnoje než 4 kýble chlévského. Nemám nikoho, kdo by mně ty táčky vozil a rozvážel po zahradě. A dva kyblíky donešené mrvy mi zahradu nepohnojí...
Na trávník je určitě použít nejde - po rozhozu by se granule měly zahrábnout. Dusíku v nich už moc nebude, /a kolik ho zbude na louce z kravinců?/,ale draslo určitě ano. A co je nespornou výhodou je hodně velké vylepšení struktury půdy - granule po nabobtnání se rozpadnou a smíchají s původní zeminou. A tak, jak je skvělý zředěný výluh z kuřinců, totéž platí i o výluhu z granulovaného hnoje. Navíc už loni byl k mání i hnůj koňský /do pařeniště/, chci věřit, že dojde i na ony oblíbené kuřince.
Znovu se ale ptám těch, co granule používají - máte stejnou zkušenost se vznikem nějaké plísně na granulích po rozhozu a nezahrabání do zeminy?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 103.10 (?), 20.3.2010 20:33
Zabudnite na kravsky hnoj aj keď je granulovaný. Jeho používanie je skôr už len akousi tradíciou. Ja použivam Humac Agro, granolované organické hnojivo s vysokym obsahom huminovych kyselín. 1kg Humac Agro je učinný ako 8kg kravského hnoja. Pritom je Humac Agro lacnejsí ako hnoj. Jomo
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 175.210 (?), 18.1.2013 19:08
Kdo má možnost, a tady skutečně jde jen o možnosti, může do pařeňáku, či skleníku k vytápění použít odpadovou jutu. Znal jsem zahrádkáře co ji používal, měl dokonce skleník postavený v modulu lisovaných balíků. Kdo tyto možnosti nemá, musí využít jiné.
brousek
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|