Hnojení zeleniny při vegetaci

Chtěl bych se zeptat, jestli některá zelenina vyžaduje pravidelné přihnojování v průběhu vegetace, nebo stačí pěstovat zeleninu postupně po tratích, tak jak mají jít za sebou, případně mírně přihnojit (např. Cereritem, NPK) před každou novou výsadbou.

A ještě:

zelenina I. trati, znamená, že se na podzim pohnojí hnojem. Není-li, lze použít pouze kompost (příp. třeba právě Cererit na doplnění)? Nebo pro I. trať MUSÍ být nutně použit hnůj?

Nic NEMUSÍ být nutně, mnoho amatérských pěstitelů žádný hnůj nemá a pěstují také. Mnozí nikdy žádné umělé hnojivo nepoužili a pěstují také.
    Jde spíš o to, abyste po podzimním hnojení hnojem nepěstovali třeba cibuli.
   Podle mě - nemusejí všichni souhlasit - lze kompostem hnojit kdykoli, cokoli, každoročně, v jakoukoli dobu a v jakémkoli množství. Co se týče strojených hnojiv, to je téma na nekončící diskuzi. Záleží na osobních prioritách, je-li podstatnější absolutně zdravá zelenina nebo výnos.
  

Takže rozumím-li dobře, mohl by být tento postup správný?:

Na podzim zreju, nemám-li hnůj, nehnojím. Na jaře záhony upravím, přídám navrch vrstvu kompostu (případně kdo není proti umělým hnojivům, přidá třeba Cererit) a mírně zapravím do původní půdy. Jelikož jsem nepoužil hnůj, nelze zde mluvit přímo o jednotlivých tratích, a můžu tedy pěstovat jak brambory, tak i jakoukoliv jinou zeleninu, je to jedno (dodržím-li ostatní pravidla, např. neosazování stejných plodin po sobě). Celý rok nemusím už přihnojovat, na podzim vše začíná znovu...

Nevím, jestli rozumím, ale berte to takhle. Jako amatér, můžete všechno. Když se Vám přinejhorším neurodí,  nezkrachujete. 
   Přihnojování za vegetace je bezpochyby cesta ke zvýšení výnosů, o tom není sporu. Je v tom ale i riziko přehnojení.
   V zahrádkářských podmínkách se beztak trati dodržují těžko. Copak máte tolik plochy cibule, česneku a luskovin jako brambor, jahod a rajčat?
   Tedy, vrstvu kompostu bych asi nenavršil na jaře, nýbrž zaryl na podzim ale to je věc vkusu. Naopak, umělá hnojiva, kvůli vyplavení, obvykle na podzim nedávám. Pouze fosfor a draslík, ty se nevyplaví.
  

Máte pravdu, cibule tolik co brambor nemáme, to je bez diskuze

Máme (zatím) dvě políčka po 1 áru + malý pařníček a bylinkovou zahrádku. Na jednom z těch políček máme vždycky brambory, na druhém to ostatní. Ale i tak se mi zdá, že opakovat brambory jen po 2 letech je moc brzo. A tak uvažuji ještě o zřízení dalšího 1 árového políčka, aby se brambory střídali po 3-ech letech. Ale zase by mi jedno políčko vždy leželo ladem, tam bych opravdu neměl co dát. Tak buď jen zelené hnojivo, nebo bych to musel začít dělat na kšeft ve velkým 

Kompost dávám na jaře navrch proto, že máme půdu krapet těžší, takže když ji na jaře porovnám, navrším kompost a ten trošku zapravím do té původní půdy, tak se s tím posléze lépe pracuje. Kdybych ho dal na podzim a zaryl, mám ho rázem 15-20cm hluboko a nahoře zase tu jílovitou půdu.

A s tím hnojením... všude píšou něco jinýho, kdo se v tom má vyznat. A že bych si dával každý rok dělat rozbor půdy, abych zjistil, co tam chybí, to těžko. Ale jak jinak odhadnout zda a kolik přihnojit? A nepřihnojovat vůbec, čekat na podzim a pak si rvát vlasy, že všechna ta péče přišla vniveč, poněvadž nic kloudně nevyrostlo...? Zahrádkáři to mají těžké

Dobrý den,

s panem Vysloužilem souhlasím. Jsem z těch, kteří nemají hnůj k dispozici. Záhony upravuji až v březnu a přidávám do nich kompost ve vrstvě cca 3 cm. Zelenina druhé trati s tím vystačí (záleží ovšem i na celkovém stavu půdy). Náročnější druhy (celer, košťáloviny, rajčata, pórek) přihnojuji několikrát za vegetaci hnojůvkou z kopřiv a všelijakého dalšího plevele posbíraného na zahradě. Žádné trati nerozlišuji, spíš využívám prostor tak, že saláty dorůstají mezi nasázenými rajčaty apod.  Konkrétně rajčatům v mé zahradě stačí i silnější vrstva kompostu bez dalšího přihnojování (s košťálovinami se mi to zatím nedaří). Občas přidávám kompost i během sezóny (např. k následným plodinám). 

Tomáš

Po přečtení Vašeho posledního příspěvku bych doplnil ještě jednu věc: stav živin v půdě lze orientačně vysledovat podle druhového složení a vitality doprovodných druhů (plevele, případné vtroušené okrasné druhy). Pokud převládají ptačince, rozrazily, pryšec kolovratec, mléč, svízel přítula, kopřivy, pěťour, merlíky, pak máte přinejmenším podmínky druhé trati (pokud rostou velmi bujně, pak spíše první).

Tomáš

Zajímavé... Děkuji.

Rozrazilu a ptačince máme plný cestičky. Kopřivy kolem dokola. A pak taky fialové zběhovce a v prostřed pole kolo nesmrtelnýho pcháče