Hnojeni lidskymi výkaly ze separacni toalety

Zcela nesouhlasím s démonizací potravinových aditiv. Mnohé aditiva jsou u nás zakázany ne jen z podezření ze škodlivých účinků. Taková žluť 2G, Fast green FCF a nebo třeba Červeň 2G jsou pěkné svinstva a například u posledního zmíněného je prokázána karcinogenita. Sice se u nás nesmí používat ale sem tam se objeví v různých potravinových suplementech. Dále třeba běžná Žluť SY, která je alergen a pravděpodobný karcinogen, obyčejný xanthan u kterého je prokázaný vliv na zvýšení hladiny glukosy v krvi a vzniku diabet. Studuji tento obor z hlediska výživy a fyziologie a vím o čem mluvím. Chemikové mají obvykle trochu jiný pohled na aditiva, řekl bych vlažný. Nevím čím to je - můj kamarád studuje chemii a nijak to neřeší, prostě je takový ostřílený. Právě si jede v nějakém výzkumu organokovových sloučenin platiny, vedle něj pracuje dosti velký podivín a hledá nějakou novou organokovouvou sloučeninu posforu a digestoř asi nemá rád. A co je to pro nějaký hloupý dusitan :-) Samozřejmě je asi hloupost sledovat aditiva v kompostu, tam bych se bál spíše reziduí antibiotik a jiných léčiv a hlavně hormonální antikoncepce.

Osobně upřednostňuji potraviny čerstvé, nicméně Ečka jsou takovou mantrou zelených fanatiků. Nezapomínejme na to, že většina éček je škodlivá v dávkách, které o mnoho řádů převyšují mylsitelný příjem v potravinách. O NĚKOLIK ŘÁDů. Správně byl zmíněn xantan, neexistuje ale žádná statisticky významná souvislost mezi jeho běžnou konzumací a vznikem diabetu...

Podívejte se - v USA najdete v mnoha restauracích na slánce nápis m "POZOR JED!". Je to směšné? Ano?  A přitom fakt, že Vám přílišné solení zkrátí život statisticky významné je..

Chemický Ali, je příjemné slyšet, že někdo "obhajuje " zdravý rozum a nenechá se manipulovat aktuálními modními přístupy k potravinám atd... jen bych se ještě optala, oni fanatičtí odpůrci aditiv někdy argumentují tím, že aditiva jsou v potravině obsažena v malém množství, ale časem se jaksi v těle nashromáždí? je to tak?

Samozřejmě existují některé látky, které se dokáží v těle kumulovat, nicméně u nyní povolených aditiv je takové riziko minimální.

Mezi laickou veřejností existují podivné názory na kumulaci "toxických" látek v organismu a šarlatáni jí následně prodají nejrůznější očišťující kůry... Ale organismus má úžasnou v lastnost udržovat tzv. vnitřní prostředí co se týče vody, minerálů a dalších látek v neuvěřitelně úzkém rozmezí.

Kumulativní intoxikace člověka potkají nejčastěji při pracovní expozici a nedodržení zásad bezpečnosti práce, dříve často při práci s některými insekticidy a herbicidy.

Treagikomické je, že některé tyto cizorodé látky se postupně ukládaly v lidském tuku a škodily danému jedinci jen minimálně, nebo vůbec. Prostě byly uskladněné, ale stačilo, aby se postižený rozhodl, že náhle zhubne, chemikálie se vyplavily v nadbytku do organismu a bylo zle..

Ale jak opakuji, mám raději čerstvé potraviny, jsou prostě chutnější, nicméně Ečka naleznete v mnoha potravinách prostě proto, že mnohé prodlužují životnost potraviny a chovají se jako stabilizační látky. Ale je zbytečné se jich fanaticky obávat. Rizika jsou jinde.

K těm Éčkům. Je to sice slovíčkaření, ale spousta lidí si myslí, že potravina, která má na obalu seznam "Éček," je nutně škodlivější než potravina, která je Éček prosta. Označení přídatných látek E + číselný kód znamená, že tato látka je normována, sledována, a to včetně složení a množství, které si člověk může dohledat. Navíc tyto látky často vůbec nejsou barviva, pojiva nebo emulgátory. Svá "E" má i karamel, kyselina mléčná, octová, citronová, jablečná, paprikový extrakt, pektiny, včelí vost a kyslík... také neškodný kurkumin či riboflavin, škroby, karoten, soli, dokonce santalové dřevo :-). Pokud některá kritéria nesplní, nemůže nést označení E xxx. Takže pokud někdo nadopuje potraviny nenormovanými šmejdy s proměnlivou kalitou nebo množstvím, které nejsou nijak normovány, má člověk pocit, jak na to vyzrál, byť je často opak pravdou.

Co myslíte tím módním přístupem? Podle Vás jsou módní trendy pokrok a výzkum? To Vám stačí infromace z fóra a nebo telelvize? Nechce se mi tu vypisovat hromady Ačtyřek, zajděte si na Evidence-Based Medicine Reviews,  MEDLINE OVID SP,...A máte čtení na nekolik dní. Studie na MedLinu mají obvykle vysokou validitu. A o potravinových aditivech je tam studií habaděj.

Ke kumulaci - toxické látky se kumulují prakticky ve všech tkáních téla. Jsou sledovány v první řadě hepatocyty, protože jsou velmi důležitou součástí lidského metabolismu a navíc jsou játra celkově uzpůsobena pro detoxikační reakce. Dále jsou sledovány pneumocyty a v neurony. Potravní aditiva jsou však v drtivé většině velmi dobře odbouratelné přes žlučové kyseliny (např benzoany se konjugují s glycinem na kyselinu hippurovou) a nebo jsou vylučovány močí, některé v tělě ani nemetabolizují a jsou vyplavovány bez změn jako jen např sacharin. A pak tu jsou ty, které se kumulují. Je jím například stříbro. U něj ale není pravděpodobně zase až tak velké problém kumulace, protože se s ním nesetkáváme denně. Užívá se minimálně.

modním přístupem jsem myslela právě hysterický přístup k éčkům, v minulosti např vyzdvihování soji, jindy odmítání mléka... to vše bývá argumentováno "vědeckým výzkumem". Naučila jsem se vyhodnocovat z více zdrojů a ve finále používat vlastní rozum. Nepochybuji, že čerstvé potraviny jsou vždy lepší a ptám se na názor vás zde. Neusuzujte z toho, že nečerpám info i jinde, prosím

ten pragmatický racionální přístup je fajn. Vždy mne pobaví hysterie okolo aditiv, jedů, a na druhou stranu se z reklam dozvíte, každých 5 minut, že děti potřebují "více energie", přestože máme nejvíc otylých dětí a mladých diabetiků v Evropě. Stejně tak mě baví reklamy na kuneroly - ztužené tuky, které jsou primárně sajrajt, ale hlavně luxovat vidlákovi hlavu s tím, že ho ochrání před infarktem je směšné, vzhledem k celkové spotřebě tuků.

OK, díky, s medline pracuji skoro již patnáct let.

Proti Vašemu stručnému nástinu fyziologie detoxikačních procesů žádná, nicméně většina toxických (endogenních i exogenních) látek je v těle degradována, nebo vyloučena, nebo obojí, pouze u části dochází ke kumulaci, ale pouze velice málo prvků a sloučenin má ke konkrétní tkáni stejnou afinitu, jako napříklda stroncium ke tkáni kostní. S VAším příspěvkem tedy souhlasím, ale vraťme se k meritu věci - tj. reálným a iluzorním nebezpečím a k tomu, co skutečně člověka prokazatelně (se statistickou významností) ohrožuje na zdraví a životě.