Kosatec - kdy přesazovat a nároky



ilča - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (88) - 238.108 (?)
3.10.2007 8:59
Kosatce máte opravdu krásné. Taky pár druhů a barev mám. Já bych chtěla vědět, jak se jmenuje ten v pravém dolním rohu, žlutomodrý. Moc se mi líbí. Zapoměla jsem napsat, že se to týká fota č. 1 od Honzy z 22.9.
Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

                     
HONZAD - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (497) - 65.122 (?), 12.10.2007 21:46
Reakce na příspěvek Pavla:
Jestli Vám kosatce dobře rostou a kvetou, nic neřešte. Váš přístup je správný.  Stačí alespoň jednou za 4 roky přesadit a žádné piškuntálie nejsou třeba. Starší odrůdy, které prošly tvrdou selekcí, jsou většinou vitální a bezproblémové.
Rozumějte, pro mě jsou kosatce to nejzajímavější v zahradě. Každý rok si objednám pár nových kultivarů - většinou od každého jeden oddenek  a když o nějaký nový přírůstek příjdu než se rozroste v pořadný trs, tak to zamrzí.

FOTO - Teď  v říjnu mi vykvetl jeden kosatec cv. Best Bet, to se občas u kosatců stává. Je to příklad remontace, podobně jako podzimní květy kaštanů.

HONZA
                  
Joze - (9) - 242.46 (?), 5.9.2007 6:14

Honzo, vůbec nejde o přetahování ale o výměnu zkušeností. Je třeba si uvědomit, že každý má jiné podmínky - univerzální návod na pěstování neexistuje. Já jen tlumočím sve 30 ti lety získané poznatky, které se někdy rozcházejí s tím, co se doporučuje v knihách. Navíc tu vstupuje do hry ještě jeden faktor - komerční. Zásilkové služby přizpůsobují doby sázení svým požadavkům. O tom by se dal napsat celý článek. (viz . změna doby sázení lilií z podzimu na jaro). Na podzim z rychlených cibulí se sklidí květy, pak se cibule podchladí, nechají narašit a zákazníkům se tvrdí, že lilie se sadí na jaro. A ti se pak diví, že po roce není v zemi ani potuchy po cibuli. Nicméně z naší diskuse se může vybrat každý co mu nejlíp v jeho podmínkách vyhovuje.A teď k Vašemu příspěvku: Jednou Vám hniloba nevadí a o kousek dál už s ní máte problém. Není lepší se jí bránit ? A jsme zase u velikosti. Všiml jsem si, že na jaro je touto hnilobou postiženo 80-90% většinou těch největších rostlin. A mé ideální podmínky pro pěstování: Zahrada na sev Moravě na západním svahu otevřená západním a severním studeným větrům od Polska. Ve vedlejší vesnici kvetou kosatce o 14 dnů dříve. Část roslin v polostínu. Jako malý kluk si pamatuji, jak se na zahradě kopal jíl a z něj se dělala cihla na barák ve kterém nyní bydlím. Takže buď se půda lepí nebo je jak kámen z čehož plyne, že na pletí mi zbývá velmi málo času.

Na obr.č1 je vidět  v jaké kondici jsou dnes kosatce, které byly přesazovány těsně po odkvětu.  Na obr.č.2 - to je ta má propustná zem. Obr.č.3 a 4 nám ukazují, jak se vlastně oddének dastane na povrch. Protože ztvdlá půda omezuje růst, tak se nejdříve ohne do protisměru a pak zamíří k povrchu. Na obr. č.5 je schéma z poloviny zasazeného kosatce v době jarních změn počasí. Modrou barvou je označena oblast, která při změně teplot z + na - pravidelně rozmrzá a zamrzá. A protože led se roztahuje, tak nám rostlinu pomaličku nadzvedává . Toto nadzvedavání má ovšem jedno velké mínus.Protože pod touto pohyblivou vrstvičkou je zmrzlá půda, která drží kořeny, ta mán pulsující vrstvička naruší kořeny a to je ideální místo pro vstup nemocí. Proto sadím kosatce podle té vyšší čáry a tím se těmto jevům vyhnu

Pepa 

jarní výsadba
jarní výsadba
půda
půda
šikmý růst 1
šikmý růst 1
šikmý růst 2
šikmý růst 2
nákres
nákres
                     
HONZAD - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (497) - 76.29 (?), 22.9.2007 23:13

Tato diskuse začíná být zajímavá, doufán že ne jen pro nás dva…

Ano, každý máme jiné podmínky pro pěstování, já jsem z Jižní Moravy. Ale kdybych pěstoval kosatce na své zahradě tak hluboko jako Vy, a bylo takové počasí jako loni u nás, tak bych o řadu rostlin brzy přišel.

Tak tedy pár mých zkušeností. Foto 1 – záhon 2. rokem vysázený, už na první pohled je zřejmé, že ta žlutá barva listů - to není něco v pořádku. Přidal jsem trochu dusíku, aby se to „zelenalo“ a to byla chyba. Jaro 2006 bylo u nás studené a vlhké, do květu pršelo a pořád pršelo, pršelo… kombinace dusíku a vlhkého počasí způsobila, že kosatce začaly hnít a hnít… Obden jsem se starostmi obcházel záhon a odrýval hnijící oddenky, aby celý trs nezhnil úplně. Pak jsem opatrně odhrnoval půdu okolo oddenků, aby byly co nejvíc na povrchu – to většinou pomohlo. Někde jsem četl, že k tomuto účelu je dobré použít proud vody z hadice, který přebytečnou půdu odplaví …, ale zase ta voda. Oddenky, které byly hlouběji hnily jako první. Nakonec nezbylo než provést celkovou přesadbu a to pomohlo. Pečlivě jsem vysazoval rostliny tak, aby byly oddenky hodně na povrchu a ještě k tomu na kopečcích hlíny. Vycházím z předpokladu, že bakterie Erwinia carotovora, která hnilobu způsobuje, je anaerobní – nesnáší přístup vzduchu (oddenky hnijí často uvnitř a na povrchu zůstane jen neporušená slupka). Já mám bohu-žel touto bakterií zřejmě pěkně zaneřáděnou půdu v zahradě. Dle mých zkušeností proniká bakterie z půdy do oddenku přes dužnaté kořeny. V mých podmínkách není problém s hnitím na ve vlhčích obdobích roku - jaře a na podzim jak se někdy uvádí v zahradnické literatuře, ale spíš po odkvětu, když přijdou dny, kdy často prší a přes den teploty vystupují vysoko. A v tom bych vyděl výhodu Vašich „drsnějších“ klimatických podmínek. Tyto dva faktory v kombinaci s nadměrným hnojením dusíkem (nevyzrálá pletiva) pak nastartují rychlý rozvoj a choroba se pěkně rozjede. Foto 2 – a takhle to dopadlo tam, kde jsem nedělal nic (Stepping Out). Zajímavé bylo, že hnily stejně tak staré odrůdy u kterých bych očekával že budou odolnější, tak novinky. Kdyby se to mělo opakovat každý rok, tak to bych s pěstováním kosatců musel přestat, ale to se nepotvrdilo. Letos proběhla sezóna ve stejných podmínkách bez velkých problémů J. Pro jistotu, jako zásobu materiálu, jsem si vysadil část sortimentu i do vinohradu cca 1 km daleko od zahrady. Tady jsou úplně jiné podmínky – písčitá lehká vysýchavá půda zatím nebyl žádný problém a to jsem se nebál přihnojit. – Foto 3.

Na konci jara, kdy dochází k častému rozmrzání a zamrzání půdy v důsledku toho pak k poškození kořenů a případně následné infekci - je určitě výhodnější mít kosatce zasazené hlouběji v tom s Vámi naprosto souhlasím. Ale u mě by to byl problém kvůli výše popsaným důvodům později.

Kosatce se v období intenzivního růstu šikmo naklánějí, ale je to spíše v důsledku rychlého růstu, než těžké půdy. Oddenky jako „přídě lodí“ doslova rozrážejí půdu – foto 4.

Foto 5 - úspěšný rok 2007 – loňská výsadba – kosatce již rok po výsadbě ukázaly květ téměř u všech oddenků (výhoda silných oddenků).

A ještě dotaz na Pepu. Na fotografii tvých kosatců, ta žlutá amoena – co to je za kosatec, já mám podobný Neutron dance, ale ten není tak vysoký.

1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
                     
host - 192.35 (?), 22.9.2007 23:20
Opravdu máte nádherné kosatce, blednu závistí. Ina
                     
Joze - (9) - 242.46 (?), 26.9.2007 14:49

Honzo,

jestliže budeme dál pokračovat v této diskusi, odradíme hodně lidí od pěstování kosatců. Řešíme zde problém, který trápí "velkopěstitelé" než normální zahradkáře. Odhaduji, že 90% lidí získá kosatec od souseda, známého....no a když mu uhnije, jednoduše jej zahodí a pořídí si nový - stejným způsobem. Myslím si, že bych dokázal na prstech spočítat lidi, kteří se pídí po novinkách a objednávají v USA, Francii... A teď zpět k hnilobě, která občas postihne i mne. Ročně cca 5 rostlin. Při počtu cca 300 ks trsů je to pro mne zanedbatelné množství. Jednoduše vykopu zbytek rostliny a spálím. Je třeba dodat, že každou odrůdu se snažím mít ve třech trsech.  Souhlasím, že hniloba do rostliny vniká přes kořeny ale musí mít ještě jinou cestu. Pokud dovolíte, zkusím sumírovat:  1/ Na jaře vnikne hniloba přes narušené kořeny dle mého výše uvedeného obrázku... 2/.. Po odkvětu vzniká hniloba díky nám - pěstitelům. Máme hodně kosatců a v době kvetení chceme mít záhony v perfektním stavu aby nás případné návštěvy "čumilů" nepomlouvaly. A tam bude asi příčina. Nejenže okopáváním sami poraníme kořeny ale ještě narušíme pevnost půdy okolo rostliny. A když pak rostliny kvetou jak na Vašich fotkách a s takto rozkvetlými lodyhami cloumá vítr, zákonitě musí narušit kořeny. Jen tak mimochodem. Uhnil už Vám někdy kosatec v záhoně, který jste nestačil na jaro vyplet. Já si nevzpomínám - vždy na vyčištěném záhonu.....3/... Podzimní hnilobu bych dal za vinu samotnému kosatci. Svým rychlým růstem si sám natrhne kořeny nebo poraní hrizom. Jinak si nedovedu vysvětlit , že mi z jarní výsadby ( výše zveřejněného obrázku) uhnil samozřejmě ten největší kosatec.  Přesto si pořád myslím, že to vše nesouvisí s hloubkou sázení. Už ale budu končit. Ostatní co to čtou by byli moc chytří. Zbytek probereme u vínečka, když máte vinohrad. Problém je, že Vy z Jižní Moravy nás ze severu pomlouváte, že vínu nerozumíme. Ten kosatec je asi AURA LIGHT ale musím to ověřit, ještě se ozvu po víkendu

Pepa

 Dodatečně jsem si všiml, že na Vašich fotkách chybí na rostlinách zaschlé listy. Rány po předčasně odstraněných listech jsou ideální vstup pro choroby.

                     
Joze - (9) - 242.46 (?), 1.10.2007 11:51

Potvrzeno - je to AURA LIGHT viz.obr. Pro všechny co sledují tuto diskusi a mají vysazeno více rostlin kosatců navrhuji provést pokus s hloubkou sázení. Viz . obrázky: na obr. 2 a 3 je zdravá rostlina u které předpokládám, že těch caa 7 cm půdy navíc ji neublíží. Na obr. 4 a 5 je kosatec, který nemá šanci dočkat se jara. Jak jsem již uvedl výše, je to případ samodestrukce. Zkusíme i u něj použít metodu 7 cm. U tohoto kosatce je předpoklad, že hlavní hrizom uhnije ale zůstanou zachovány dva malé boční, které bohužel na snímku není vidět. Před zasypáním kromně odstranění napadených listů, nebylo s touto rostlinou nic provedeno, žádná desinfekce. Víceméně u tohoto případu spoléhám na čistící schopnosti půdních organismů. Teď už jenom zbývá počkat do jara, jak to dopadne. Pokud se někdo přidá, můžeme pak výsledky porovnat. HONZO Ty by jsi určitě měl, kosatců máš dost. Nějakou starší odrůdo můžeš oželet. Pošlu Ti pak  tu AURU  LIGHT.

Pepa

obr.2
obr.2
obr.3
obr.3
obr.4
obr.4
obr.5
obr.5
AURA LIGHT
AURA LIGHT
                     
HONZAD - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (497) - 69.168 (?), 1.10.2007 22:55
Moje řeč Pepo. Jenom bych k výčtu faktorů, které způsobují drobné narušení kořenů, přidal i "kochání se krásou květů u prostřed záhonů". Když takový "pěstitel" jako já v době květu postává každý den v záhonech, tak půdu pěkně udupe, zvláště když prší. Půda pak ztvrdne "na beton" a to kosatcům také nesvědčí.
    Vím, někdy se mi při odstraňování uschlých listů podaří utrhnout i některé, které ještě mohly nějaký čas na rostlině zůstat. Může dojít k poškození oddenku a přes listovou jizvu se zvyšuje riziko infekce, ale velký význam bych tomu nepřikládal.
    Jde vidět, že jste velký pěstitel kosatců, 300 kusů no to už je pěkná sbírka. Nejste nakonec členem MEIS? O kosatcích toho dost víte, tak bych rád znal Váš názor i na pár dalších věcí:
    Po otřesné sezóně 2006 v mé zahradě, jsem provedl záchranou přesadbu - doslova kopečkovou výsadbu. Na jaře 2007 jsem proto rozhodil do tohoto záhonu jemně vysetý kompost cca 4 cm a doufal že vše bude OK. A bylo. Docela se mi to osvědčilo. Kosatce zůstaly více-méně na povrchu. Největší přínos spatřuji v tom, že jsem tak zamezil růstu plevelů, kyprá vrstva kompostu byla dost dlouho suchá, a když přece jenom nějaký plevílek vyrost, stačilo tuto vrstvu prohrábnout motyčkou a bylo po něm. Fungovalo to jako mulč až do podzimu, kdy byla vrstvička zapracována žížalami do půdy. A to mě přivedlo na myšlenku. Dají se kosatce pěstovat třeba pod mulčovací kůrou, štěpkou …? To by znamenalo, že takový záhon by byl téměř bezúdržbový. Jako inspiraci přikládám i fotografii, vím není to kartáčkový kosatec, ale Iris orientalis (asi patří ke spuriím) z Brněnského arboreta MZLU. Tyto se sází poněkud hlouběji. Jestli by se mi Vaše teorie „hloubkové výsadby“ osvědčila, tak by byla vrstva mulče stejně tak dobře použitelná.
    Ani jsem nečekal, že Vás vyburcuji k takové iniciativě (pokusům), rozhodně je to dobrý nápad. Zkusím na zahradě "obětovat" několik sazenic a uvidíme za rok.
    Aura light je opravdu pěkná odrůda, v případě zájmu můžeme udělat, až bude čas, nějaký ten CHANGE.

A ještě k vínku...., já bych neřekl severní Morváci nerozumí vínu, ale ti Pražáci ti to pijou jak pivo!!!

HONZA
Mulč - Iris orientalis
Mulč - Iris orientalis
                     
Joze - (9) - 242.46 (?), 4.10.2007 10:58

Iris spuria - nádherná to rostlina jako solitéra - 100-120 cm dlouhé mečovité listy. Barevná škála se už také rozrůstá. Poláci na rozdíl od nás už toto květinu objevili. Pro náš pokus ale nepoužitelná. Za cca 10 let, co spurie mám jsem nezaznamenal jediný problém. Jakmile se po 2-3 letech usadí, je nezničitelná. Dalo by se říct, že na pohyb na povrchu nereaguje. Zrovna letos jsem likvidoval 3m záhon. Stálo mně to dva rýče a jeden krumpáč.

Mulčování používám u sibiřských(malých rostlin) a japonských kosatců. Střídavě zahradní substrát a trávu ze sekačky. Substrát doplní živiny a rašelinu, tráva udržuje vlhkost. Obojí v mých podmínkách nutné k pěstování japonských kosatců. Mulčování hrubými hoblinami jsem zkoušel na liliích a denivkách. Po roce jsem toho nechal. Štěpka se bude asi  chovat podobně.

     a/ Nespojoval bych hlubší sázení s mulčem. Jsou to dvě různorodá prostředí s odlišnými procesy a organismy.

     b/  Tletí hoblin - štěpky odebírá z okolního prostředí dusík

     c/  Do hoblin se mi nastěhovali slimáci a mravenci. O tyto "čumily" nemám zájem. Mravenci se svým chovem mšic mi likvidují sibiriky.

     d/  V mulčovací vrstvě probíhají tlecí procesy, které asi nebudou dělat dobře TB kosatcům.

     e/  Ale hlavně - u nás obou - zkypříte záhon a namulčujete. Jak píšete 1.rok OK. Jenže příroda pracuje. I nakypřená půda pod mulčem vlivem počasí sedá. Po roce se už ke kořenům nedostane vzduch A vzduch u kořenů je to hlavní,co kosatce potřebují. Zkuste si to. U několika rostlin nedovolte slehnutí půdy a za rok porovnejte s ostatními.

     Jo a když jste zmínil BZ Brno chtěl bych ostatní účastníky upozornit, že v době kvetení kosatců tam pořádají Den otevřených dveří. Mají to tam moc hezké: viz foto. Dojem Vám jen trochu zkazí pár jedinců, co tam mezi květy pobíhají a něco si značí.

Pepa

květ spurie
květ spurie
kosatce v BZ Brno
kosatce v BZ Brno
Bez názvu
Bez názvu
Bez názvu
Bez názvu
                     
ilča - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (88) - 238.108 (?), 3.10.2007 8:59
Kosatce máte opravdu krásné. Taky pár druhů a barev mám. Já bych chtěla vědět, jak se jmenuje ten v pravém dolním rohu, žlutomodrý. Moc se mi líbí. Zapoměla jsem napsat, že se to týká fota č. 1 od Honzy z 22.9.
                     
HONZAD - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (497) - 80.11 (?), 3.10.2007 22:06

Tento kosatec se jmenuje Edith Wolford (Hager 1986). Je to opravdu pěkná sorta, vždyť v roce 1993 vyhrála nejvyšší ocenění udělované pro kosatce - Dykesovu medaili.

Název této odrůdy je současně i jménem. Možná, že jej šlechtitel tak nazval na počest Edith D. Wolfordové, která byla od roku 1952 ředitelkou školy v městě Black Forest stát Colorado USA. - Že by bývalý žák?

Můžete jej koupit u pana Krupky (www.kgardens.org), já jej mám od www.lukonbulbs.cz, nebo ode mne.
HONZA
Edith Wolford
Edith Wolford
Bez názvu
Bez názvu
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Zapojení motorů na 230 V9.12.2024
Komfort domova: Kvalitní bavlněné povlečení a výhody vytápění elektřinou9.12.2024
Zapojení motorů na 230 V8.12.2024
Nová STIHL MS 2601.12.2024
Rachot při vypouštění vody z pračky do odpadu30.11.2024
Pracovní stůl skládací26.11.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika