Kaštan jedlý

Někdo píše o keřích - jestli nejde o jiný druh rodu Castanea, možná nějaký asijský či americký?

Prosím, nemáte někdo informace o tom, jak roubováním přivést kaštanovník k časnějšímu nástupu do plodnosti? Přeci jen 15 až 20 let je docela dlouhá doba na čekání.

Taktak, existují keřovitě rostoucí druhy s výbornými kaštany (Castanea crenata, sequinii a hybr...)

p. Stanislawe, jsem nedaleko Olomouce a rada bych take na zahrade mela jedle kastany. Mohla bych Vas poprosit, zda by jste mi napsal kde v Olomouci roste ten jedly kastan? Rada bych se podivala jak vlastne vypada jako ker.

Jinak by me zajimalo, zda nekdo nekde videl v okoli Olomouce... plodit jedle kastany??? Byla jsem v arboretu Horizont v Olomouci a maji tam dva vetsi stromy jedlych kastanu. Uz plodily, ale jake bylo me zklamani kdyz jsem pod stromy nasla jen malicke a prazdne plody.  Tak nevim, abych necekala x let na kastany a na zahrade mela obrovske dva stromy (udajne kvuli lepsimu opyleni - a pry vetsim plodum,,,)? a nebyla v zaveru zklamana.

Dobrý den. Trošku škoda, že jste mi nenapsala dřív, zrovna dnes jsem byl v OL. za vnoučkem. Zkusím to popsat. Jeďte normálně do Velké Bystřice až ke křižovatce, co vede k zámku a směrem na Bukovany. Po asi 100 metrech jsou koleje. Ještě před nimi doleva a na konci této cesty přes koleje vpravo. Je to už dál polňačka. A hned před Vámi trošku pohledem výš v zahradě je ten keř. Pokud znáte tuto dřevinu, tak ho bezpečně poznáte. Pokud si na najití cesty netroufáte, napište mi na sadovnik@centrum.cz a uveďte tel. Jak pojedu do Ol. tak Vám brnknu a můžem tam zajet. Nejmohutnější stromy přes 20 metrů jsou u zámku v Chudobíně, ale je to soukromý objekt. Ale jistě se dá shlédnutí domluvit. Stanislaw

Dekuji, jak budu mit cestu, tak se tam zkusim podivat. A ¨nevite zda plodi? Me by prave zajimalo, zda tu na Olomoucku lze vypestovat kastanovnik jedly aby plodil. Ctu ze ma mit chranene misto... Zakladam si zahradu a i rada bych si ho tam zasadila, ale aby to nebylo v zaveru tak jak v Horizontu.

Na Olomoucku roste mnoho kaštanovníků na Sv. Kopečku. Jsou to potomci stromu v soukromé zahradě nedaleko lesa a sojky plody roznáší po lese. Některé z nich můj otec (byl na Kopečku dlouhá leta polesným) před lety vyzvedl a přesadil do parčíku v centru obce, když tam začaly hynout koňské kaštanovníky. Myslím, že i ty už plodí.

Rychlejšího nástupu plodnosti (4 rok) lze dosáhnout mezidruhovým křížením - tj. řízeným opylením kaštanu jedlého například pylem kaštanu japonského, obávám se, že je to v amatérských podmínkách nerealizovatelné.

Možné je také provést hřížení, bohužel s tím nemám osobní zkušenost, na svém pozemku kaštan zatím bohužel nemám , podle toho, co je o problematice napsáno je to ale docela divoká záležitost.

Hříží se totiž mladý naroubovaný jedinec na nizoučké podnoži..Výhonek, který roste ze štěpu se seřízne následující jaro na 2-3 očka. Vyrostou dva až 3 výhony, které se opět seříznou jako původní výhon. Druhý rok po roubování je možno začít s hřížením, ale je údajně výhodnější, pokud je počet výhonů vyšší, aby bylo možné postup s odřezáváním výhonů opakovat ještě 1-2 roky. Výhony, které budete odnožovat musí být dosud zelené a nezdřevnatělé. Optimální období je  20.5- 10.6. Vybírají se výhony středně silného vzrůstu, aby zaškrcení nebylo příliš silné a aby probíhalo zvolna. Při rychlém a bujném růstu prý může dojít k zlomení hřížené části v místě zaškrcení. Na vybraných výhonech se do výšky asi 20 cm odstraní listy a jejich báze se omotá dostatečne pevným ocelovým drátem formou dvou smyček.  Omotání by se mělo provádět pod očkem nejspodnějšího listu a nemělo by být příliš silné, naopak spíše volnější, aby zaškrcení mohlo postupovat spolu s vývojem výhonu. Výhony sa přihrnou jemnou zeminou o Ph 4,5 až 5,5 pH. Je možné přidat písek a rašelinu, pokud je potřebné srovnat PH a nebo zeminu provzdušnit. Přílišná vlhkost vyvolává špatné dozrávání kořenů, ty jsou pak bělavé, křehké a tenké. V dobré a sypké půdě vznikají naopak vláknité kořeny s mohutným systémem kořenových vlásečnic.

Výhon postupně sílí a drát zaškrcuje vodivé struktury, zařezává se do kůry, zastavuje se vedení živin a auxinů z listů směrem dolů, nad zaškrcením vzniká kalus a z něj roste kořenový systém.  Pokud roste výhon příliš rychle je nutno jej zaštípnout (vrchol:-)), dodatečně navršit zeminu, nebo podepřít výhony, aby sa vlastní váhou a větrem nezlomili v místě zaškrcení. Po opadání listů na podzim, je možné začít s oddělením zakořeněných hříženců. Zemina nakopcovaná okolo výhonů se odstraní a ty se jednoduše odlomí v místě zaškrcení.

Ve Francii se toto provádí během zimy v našich podmínkách je lepší počátek jara. Zakořeněné hřížence se vysadí do školky a seříznou na 15 až 20 cm. Ve školce se pěstují 2 roky.Pokud se provádí výsadba na konečné stanoviště je nutné zajistit podmínky jako ve školce, jinak je kořenový systém nedostatečný a hřížence zajdou. Obecně je tato metoda ale označována jako podstatně méně efektivní, než roubování

Žijem v kraji (Nitra a okolie, kde sú jedlé gaštany úplne bežnou drevinou). Neďaleko je najznámejšia Gaštanica, kde rastú aj niekoľkosto ročné obrovské stomy jedlých gaštanov.  Gaštany u nás nájdete úplne bežne v lese rásť celkom naplano.

Tieto plané gaštany majú malé plody, síce jedlé, ale človek sa nadrie, kým sa naje. :-)

Potom sú gaštanové stromy, ktoré majú pomerne veľké plody, tieto ale u nás často nie sú štepené - podobne ako orechy, tiež sú aj malé aj veľké.

Môžem ale potvrdiť, že vo veku 40 rokv, som usúdil, že sa mi sadiť jedlé gaštany už neoplatí... Trvá mnoho rokov, pokiaľ narastú a zarodia.

Nedávno mi však známy ukázal 2 nové odrody, ktoré boli vysoké len 50 cm. Boli zaštepené a rodili v kvetináči. Fakt ma to zaujalo, teda až na tú cenu...

Som ale rozhodnutý si ich kúpiť, a pestovať ako také veľké bonzaje, pretože sú to fakt pekné stromy. Potom možno nejaké aj naštepím na semenáče...

To je velmi zajimave, co jste psal. Muzete priblizit odkud ten znamy mel ty kastanovniky a jaka byla cena.

Ja jsem dnes u nas v Plzni sbirala jedle kastany pod dvema vzrostlymi stromy, ale stejne jako v predeslych prispevcich se jednalo o male plody, ktere nejsou mnohdy ani polovicni oproti tem v obchodech. Z toho usuzuji, ze nema cenu kastanovnik pestovat ze semene (dlouha doba nastupu do plodnosti a male plody). Nevim, jestli stromky nabizene ruznymi zahradnictvimi jsou roubovanci a tudiz je sance, ze jejich plody budou vetsi a zacnou drive plodit. Kastanovnik je strom, ktery bych moc chtela, ale bohuzel zatim nemam misto. Jestli se nam podari vykoupit alespon cast pozemku za zahradou, tak by to potom slo. Ovsem rada bych se tech plodu dockala

Osobně jsemv posledních dnech nakontaktoval několik zahradnictví nabízejících jedlé kaštany - všichni nabízejí semenáče (neroubované) a jedno zahradnictví slíbilo zajistit kalkulaci na vzrosté stromky (150 cm), roubované, dovezené z Holandska. Doporučili mi sázet na jaře, po zmrzlých mužích. Cena by se měla pohybovat okolo 1000-1500 Kč(snad), kontejnery by měly být 5O litrové. Stromky by měly plodit během několika málo let.