hurmikaki, tomel japonský

TRPKÉ PLODY Koupil jsem zcela náhodně odrůdu Tipo na dovolené u moře. Hned druhý rok mi roubovaná rostlina dala 12 plodů - k velké radosti. Rostlina je v květináči, na podzim jsem ji dal domů za okno dozrát. První plod změknul už na rostlině, ochutnávka byla zklamání, byl velmi trpký. Ostatní plody jsem otrhal a nechal zrát už mimo rostlinu. Některé "došly", pěkně se vybarvily a změkly. Chuťově byly uspokojivé, trpkost zmizela, jen ve vůni byl jakýsi zbytek trpkosti. Asi dva kusy mám stále, už se nechtějí vybarvit, lehce měknou, trpké zřejmně budou.

Jak je to vlastně se sklizní? Otrhat a nechat dozrát mimo rostlinu? Kdy otrhat? Nechat dozrát na rostlině? Hledal jsem, moc informací dostupných není.

Niečo z netu:

Dále jsou odrůdy tomelu japonského rozděleny do 4 skupin, podle vlivu opylení. Jedná se o skupiny PCNA (Pollination Constant Non Astringent) – odrůdy se sladkou chutí dužniny, obsahují semena a v dužnině jsou zřetelné tmavé tečky. PVNA (Pollination Variant Non Astringent) – sladká chuť se projevuje pouze po opylení, partenokarpicky vzniklé plody jsou jedlé až po změknutí dužniny. PCA (Pollination Constant Astringent) – odrůdy se svíravou chutí v době zralosti, jedlé až po změknutí plodů. PVA (Pollination Variant Astringent) – odrůdy, které mají po opylení dužninu sladkou jen v bezprostřední blízkosti semen, kde se rovněž vyskytují tmavé tečky.

Príklady:

1. CostataPCA 2. ČibačaPVA 3. ZenjimaruPVNA 4. FuyuPCNA           5. HachyaPCA    6. Hana FuyuPCNA    7. HiratanenashiPVA           8. IchikikeijiroPCNA 10. MercatelliPVNA     11. Mikatani GoshoPVNA     12. Mizushima GoshoPVA    13. Rojo Brillante PCA    14. Sharon kakiPVA 15. Tenjin GoshoPCNA   16. TipoPVNA    17. Tone WasePVA           18. VanigliaPVNA     19. YokonoPCA        20. vezdočkaPCNA mezidruhové hybridy 1. RossijankaPCNA    2. Nikitskaja Bordovaja PCNAD.

Takže vaše Tipo nebolo opelené a preto treba nechať dobre dozrieť a zmäknúť..

Ahojte.
Mrazuvzdornosť tomelov nie je až taký problém ako doba dozrievania plodov. Staršie stromy znesú mrazy oveľa lepšie ako mladé, tie treba po výsadbe chrániť proti mrazom, tiež používať začiatkom jesene hnojivo s minimom dusíka a väčším obsahom draslíka. Urobiť zálievku a postrek na listy. Sadiť len skoré odrody, veľká väčšina odrôd tomelov je samoopelivá.
 

Prosí o radu jakým způsobem nejlépe zazimovat tomely (od p. Andreje Daneka z Nitry). Měla jsem je 2 zimy v bezmrazé místnosti a letos na jaře jsem je zasadila do volné půdy, postihl je květnový mráz, ale vyrašily znovu. Nyní jsou ještě olistěné zelenými listy. Zimovat budu po opadu, ale jak nejlépe to provést a čím? Děkuji za rady a tipy.

Předpokládám, že máte nějakou odrůdu kaki, a tady je každá rada drahá. Vidím to tak 50 na 50. Buďto Vám zmrznou letošní výhony, anebo vymrzne až k zemi. Možná budete mít štěstí a bude mírná zima (tak do -10°C) a stromek přežije bez úhony. Ne opravdu to chce alespoň studený skleník. 

Tak pane, teď jste tak trošičku tou vaší poslední "radou" malinko "ujel"... K vaší omluvě slouží snad jenom to, že jste kaki ještě asi ve skleníku nepěstoval... Protože jinak by vám bylo již známo, že ve studeném skleníku je to ještě složitější než venku... Ono v tom studeném skleníku sice tomely rostou nejdříve jedna radost a opravdu se jim darí... Ale jen do doby než začnou ploditi... První jedna-dvě úrody jsou hezké a dovedou nadchnout.. pak ale dochází stále k většímu a většímu zklamání... Plodů bude z roka na rok. méně a méně... A není to problém jenom s opylováním, jak by se mylně mohl někdo domnívat (tomel je i partenokaprický).  Je to tím, že podmínky v něm   jsou v zimě sice šetrnější než venku, ale v létě je tomu naopak... Spíše ke škodě než na užitek... To teplo a přehřívání jim moc neprospívá, pokud budete chtít z něho i ovoce ...  A domnívám se, že především proto chcemě tomely všichni pěstovat .. Snad by tomu pomohla otevírací střecha a v létě ho vystavit přímému slunci - ale to by už asi bylo i moc nákladné, taková komplikovaná péče je drahá... ...

Tomel patří jednoznačně ven, na přímé slunce...!!!  Čím více slunce v létě, tím lépe pro stromečky i pro plody...!!! Když nemáte pro tomel podmínky a bydlíte někde na Vysočině, v mrazové kotlině, nebo v podhůří Jeseníků, tak zanechte myšlenky na pěstování tomelů venku (a hlavně takových "citlivek" jako jsou Vaniglia, Tipo, Sharon a podobně). Radši pěstujte něco jiného... Když ale bydlíte například v mikroklimatické Praze, na Mělnicku nebo na jižní Moravě, nebojte se toho... Není to až takový problém... Ale nejdříve si dejte práci s tím, že si o tom něco nastudujete a až pak se pusťíte do shánění dobré odrůdy pro vaše podmínky...

Přeji hodně úspěchů ve studiu a následně i v pěstování těchto nádherných stromečků...

Okawango.

P.S. Omlouvám se za překlep, správně má být "partenokarpický"

Nevím co zahrnuje slovenský název hurmikaki, ale u nás je kaki japonský tomel a další dva jedině použitelné pro venkovní výsadbu jsou tomel viržinský a obecný. Tak aby nedocházelo k matení pojmů. 

Nevím, kde žijete, ale na Jižní Moravě celkem úspěšně rostou a plodí také hybridní tomely. To jsou kříženci amerického a asijského tomelu. Mám na mysli odrůdy Rosijanka a Nikitskaja Bordovaja.

Pro " vlado 69" :

K Vášemu staršímu dotazu ze dne 2.září 2010 na jiném diskusním foru (cz) k Diospyros Wilsonii :

Tento druh ve velice omezeném počtu roste již volne v přírodě na jednom místě na Slovensku, (  úmyslně teď nebudu uvádět zde přesnou lokalitu, s cílem ochránit tyto exempláře od přílišného zájmu případných dalších zájemců,  pokud máte zájem o bližší lokalizaci, navažte spojení mailem).

Váš dotaz jsem objevil bohužel až s odstupem času a pokud Vás to ještě zajímá, tak mohu k D. wilsonii pro Vaši informaci doplnit následovné :

Jedná se o stromečky ne příliš silného vzrůstu, který však bohatě plodí drobné plody velikosti divoké třešne, ptáčnice. Přestože plody jsou mnohem menší než plody D. lotusu uvnitř se nachází téměř jednou tolik semen jako je tomu u D. lotusu. Běžně je možné najít uvnitř plodu 9-11 semínek., někdy i více. Jsou to miniaturní semínka přibližně velikosti malých semínek z plodů révy vinné. Semínka bezproblémově klíčí, rostlinky pak ale rostou pomaleji než u lotusu a mají také slabší přírůstky. Větve jsou také o poznání tenší než u lotusu. Listy jsou ale mnohem štíhlejší a poměrně dlouhé, podobné listúm broskvoní. Plody dozrávají postupně koncem října a,  " nasládlé "  jsou až po prvních slabších mrazech. Konzumace plodů je však problematická vzhledem k velikému počtu semínek. Plody se pak vybarvují do tmavších odstínů - přesně jako na Vašem obrázku. Zajímavostí je, že tento druh má vynikající kompabilitu s tomely japonskými a slouží jako vhodná podnož pro zakrnělejší pěstovatelské tvary,   něco na způsob růstu japonské odrůdy tomelu Hokkaidó. Mrazuodolnost je zhruba na stejné úrovni jako u D. lotus, zdá se že dokonce o něco větší. Z mé vlastní zkušenosti mohu doplnit, že rouby se o poznání lépe ujímají než u podnožích lotusu i virginián a také pak prvním rokem i lépe přezimují...

Snad Vám zde uvedených pár informací pomůže při Vašem pátrání...

Okawango