Snažím se je pozorovat a zjistit o co jde, nevím. Teď to zase vypadá, že ty 2 slepičky, co se rvou, jsou špatně přijímány ostatními. Všimla jsem si, že už několikrát zůstávají před kurníkem a nechtějí do něj. Včera jsem je do něj zahnala a zase se vracely zpátky. Jsou to zrovna ty 2, co nehřadují a sedí spolu v 1 hnízdě. Rvou se spolu jako psi a pak spí spolu v 1 hnízdě. Včera když jsem je zavřela a počítala, jestli jsou všechny, tak jsem viděla, jak kohoutek do nich ze zhora z hřadu klove. A pak se pustil do ostatních slepic na hřadu, rval se s nimi, všechny vyházel z hřadu, slepice lítaly a nevěděly, kam se schovat, bály se znovu na hřad, byly vyděšené. Dneska ráno jsem je pustila ven a 1 slepičku z těch dvou, co spí spolu v hnízdě, rvou se, a je nejčervenější, kohoutek proháněl, kdyby ji chytil, tak jí snad rozcupuje. Asi se snaží na ně už skákat, ale zdá se mi, že na to jde tedy dost drsně.
Výběh počítám ještě zvětšit, ale chtěla jsem, aby si postupně zvykali na větší prostor, nebáli se v něm a uměli se sami vracet do kurníku. Věděli, kde mají bydlení a potravu. Což jediné snad docela funguje. Kdybych je rovnou pustila, a neuměli by se vracet, nevím, jak bych je tu honila. Navíc je čeká ještě přesun na místo, kde budou přes zimu, takže bude jednodušší je na to učit z ne tak velkého výběhu.
I když mají teď víc prostoru, stejně jsou pořád blízko sebe. Běhají za kohoutkem, kohoutek vyjde do většího výběhu, slepice všeho nechají a sprintují za ním, pak se třeba trošinku rozptýlí, ale jakmile se 1 z nich nebo kohoutek vrátí ke kurníku, tak zase všechny honem za ním. Když odpočívají, tak všichni spolu.
Koupila jsem jim tu směs pro kuřice, takže by snad měli mít dost vitamínů, minerálů, živin. Občas jim ze šrotů namíchám vlastní směs. Dostávají kosti, těstoviny, rýži, brambory, luštěniny, namočený chleba a rohlíky, tvaroh, jogurt, zeleninu, ovoce, pšenici. Sbíráme jim vajíčka mravenců, i když ty už poslení dobou moc nechtějí. Před dvěmi dny jsem jim šla nasbírat ty slimáky, našla jsem sice jen jednoho, ale slepice si ho ani nevšimly, šly radši na švestky. To samé se žížalami. Koukaly na ně, jedna se do nich pustila, nějkolik jich snědla, a odešly do výběhu a nechaly je tam. Včera jsem jim je nasbírala znovu, taky je moc nebaštily, nechaly je. Dneska jsem jim dala trochu kočičí konzervy, ta jim chutnala moc. Nemyslím si, že by měly málo zdrojů bílkovin, ale mohu se mýlit, co já vím, kolik jich potřebují.
Je to s nimi jak na houpačce, jeden den se zdá, že už je to dobrý, všechno jde, jak má, druhý den úplný opak. 
Snad to bude už jen lepší.
Náhodou jsem objevila tuto diskusi. Zrovna dnes jsem nainstalovala v kurníku hřadla, která byla prozatím sundaná. V kurníku jsou kuřata, která nejdříve spala namačkaná v jedné kukani. To jim jako malým vyhovuje. Teď mají 4 měsíce, jsou to mladé kuřičky a nastala změna v chování. Takže jsem zavěsila hřadla z větví ořešáku, průměr tak 9cm, večer jsem jim je ukázala, a když jsem je šla teď kontrolovat, tak všechny kuřičky seděly na hřadlech. Spokojeně chrápaly. Slepice jsou vlašky a araukany.
A minulý týden jsem se rozhodla, že už budou chodit z kurníku a do kurníku po žebříku, a ne dveřma pro mě. Ráno vyšly otvorem, a večer věděly, kudy zpět. Jen jedna trochu váhala, možná trpí akrofobií. Tu jsem trošku žďuchla... 
