Jak naučit slepice hřadovat

Zdravím, Veselko, a děkuji za Váš další příspěvek.

I když píši až dnes, na úpravu hřadů jsem se vrhla hned po tomto Vašem příspěvku. Protože kurníček je docela malý těžko se v něm něco s těmi latěmi na hřady dělá. Když je chtěla sundat, nedostala jsem se k hřebíkům, ani pro ruční brusku tam není mnoho prostoru. Tak jsem to vzala ručně smirkovým papírem. Hrany už nejsou ostré, ale o mnoho se hřady nezměnšily. Měřila jsem je a mají 5x3 cm. Když na nich slepičky sedí, tak mají pařátky jen zezhora těch latí, přes okraje jim jde jen kousíček prostřeního prstu a kousilínek zadního.

Myslela jsem si, že se na hřad dostávají snadno, ale asi i v tom je problém. Vyskakují na něj z hnízd. A když už se dostanou do hnízda, tak si některé lehnou tam. Jak jsem psala naposledy, 3 slepičky po úpravě latí začaly samy hřadovat. Ostatní se nacpaly do hnízd. Vypadalo to kouzelně, kohoutek se 2 slepičkami v jednom hnízdě . Tak jsem je postrčila, aby z hnízda vyskočily a pak začaly skákat na hřad. Takže postupně každý večer jich bylo na hřadu víc a víc až nakonec všichni. Jenže se to neobejde bez toho pobízení z hnízd. Hřady mají 2, ale chtějí být všichni na tom zadním. Vejdou se na něj, ale začíná jim tam být těsno. Řekla bych, že už docela pochopily, že v hnízdě být nemají až na 2 slepičky, které pořád ostatní plaší, když vyskočí na hřad tak se lepí na ostatní, šlapou jim na prsty. Taky nevím, jestli je zrovna dobře, je takhle pobízet na ty hřady, protože jsem si všimla, že nikdy nesedí na stejném místě, takže v tom mají asi chaos. Možná bych je měla nechat v klidu, ať si vlezou kam chtějí, třeba ještě jsou "malí".

Nejvtipnější na tom všem je, že na ty hřady chodí od začátku přes den úplně v pohodě, když venku hodně pálí sluníčko, tak jsou v kurníku, buď na podlaze nebo na hřadech, ale v noci prostě je to problém.

Váš příběh s růžovkou mě rozesmál a potěšil. Jsem ráda, že se jí povedlo všechno dohnat. Taky bych nestrpěla nějaké velké příkoří. Taky na ně volám, ať se nechají. Doufám, že nějaké vážnější rozepře se nedějí. Mám totiž trochu problém je rozeznat. I když se těď liší zadečky, protože některým ocasní péra vypadala, a hlavou, některé ji mají dohněda, některé červenou, tak jsem si nevšimla, že by některá byla nějak utiskovaná. Vím, že jedna je často mimo, když ostaní baští, tak odpočívá, když ostatní odpočívají, tak ona baští, je taková samostatnější, ostatní byli pořád u sebe, ale ona se nebála být sama. Myslím, že je to ta, co pořád utíká. Když přiběhne do houfu, nevšimla jsem si, že by jí ostatní nějak klovali. Doufám, že jak jste psala, tak ta ztráta peří je to přepeřování, protože ho ztrácejí docela dost.  

Když jsem byla mladší, tak jsem si taky nedokázala předstvit, že bych se pustila do chovu slepiček nebo něco pěstovala, taky už jsem na to změnila názor. A to slepice byly pro mě nejnesympatičtější zvířata vůbec (když jsem byla malá, tak mi přistál na hlavě kohout a podrapal mě, od té doby jsem se jich bála a nemusela je) a nějak sem nechápala, proč se s nimi tolik nadělá a proč tolik lidí je chová. A od té doby, co je máme, je řeším denno denně.  Co dobrého dostanou, jak vylepšit to, co se mi nezdá, jak zvětšit výběh, jak to bude v zimě,... A očekávám první vajíčko, i když to asi nejdříve až v září. Mně by se ještě líbila ta vietnamská prasátka.

Děkuji moc za zkušenosti, rady, tipy, návody.

Přeji krásný týden.

Nevím, zda budou fotografie vidět. Dneska jsem zdokumentovala, jak sedí všichni na hřadu. Naše holky s Josífkem (kohoutkem).

Poslední.

Zdravím Lenko.

Máte krásný kuřičky, jak ta hřadují, je vidět, že jsou pěkné a daří se jim.

Jsou to prostě ještě mladé kuřičky podle hřebínků, ale rostou moc pěkně.

Ten kurník se mi z fotek zdá opravdu dost malý, ale co už, s tím těžko něco naděláte, jak jste psala. Tak jsem potěšená, že jste to v rámci možností vzala do svých rukou a hřady upravila. Myslím, že to tak bude dobré.

U nás to teď moc dobře nevypadá... před týdnem jsme si koupili dalších šest slepiček, resp. kuřiček, jeli jsme pro ně na trh, prý jsou to vlašky, 3 bílé a 3 kropenaté. Je jim 17týdnů. Vypadají dobře, ale... jedna bílá byla trochu nastydlá, to už se podle všeho zlepšilo. Nicméně nevím jestli od ní nebo od manžela.. ten bojuje s prvotřídní virózou... se nám nakazila jedna "popelka" (to je ta ze 3 druhých dokoupených) a jedna hnědá Žlutá.

Se Žlutou to vypadá dost zle, má prázdné volátko, chrchlá místo normálního dýchání, má zapálený podbřišek, vůbec nevím jak to s ní dopadne. Snad se mi trochu vylepšuje, ale je brzo na soud. Vím, že teď nesnáší a kdo ví jestli ještě bude, ale to není tolik podstatné... od včera jí dávám ATB v tabletkách, snáší je dobře a na výživu/energii Calopet pastu. Tak uvidíme, doufám, že to nakonec dopadne dobře. Jinak jsem začala přidávat všem Roboran a zvýšila jsem o trochu, resp. zpravidelnila dávkování Kombisolu.

Mimo to jsem se na trhu dozvěděla, že to co byly údajně modré popelavé (proto říkám popelky) je modrý dominant. No a co se do vzhledu a velikosti týče, jsou už větší než hnědé a z údajně bílých vajíček jsou světle krémová, ale na tom taky nesejde.

Abych slípky rozeznala od sebe, okroužkovala jsem je.. proto je nazýváme barvami, to podle barvy kroužků které mají. Používám plastové "nasouvací" "pero-drážka". Je sice fakt, že čas od času některá kroužek ztratí (kupuji jednu velikost pro všechny), ale není to tak často a vždy zůstane alespoň jeden kroužek na druhém pařátku, tak je jednou za čas zase doplním.

Prodávají se ještě spirálové, ale ty se mi moc nelíbí. Je sice skoro nemožné, aby je slípka ztratila, ale způsob jejich nandavání mi připadá pro slepici ne moc dobrý, bála bych se poškození pařátku.

Ty nejnovější zatím okroužkované nemám, mají moc malé pařátky a kroužky mám na větší, ale možná dokoupím ještě malé... uvidím.

S nimi je to teď také zábavné, protože popelky ještě nejsou úplně dospělé a i když se ve výběhu s hnědými snesou už celkem bez obtíží (pokud tedy nejde o jídlo), tak za prvé nechtějí opustit svůj "dočasný" hřad a přestěhovat se na hřad do kurníku a za druhé hnědé jejich přítomnost na hřadu strašně okecávají. Takže nejnovětší kuřičky zatím bydlí v kotci, byť si na dočasný hřad chodí. Tedy je musím přendavat, protože popelky je tam zase příliš nechtějí. Už jim vysloveně neubližují, ale taky moc kecaj. Výběh máme teď také dvojitý, aby mohli být kuřičky v klidu. No prostě blázinec.

Tak držím pěsti Vám i slepičkám, ať se daří a zase se ozvěte.

Zdravím moc Veselko

(známe se z diskuse kýchající kuřice) tak doufám, že se z toho vyhrabete jako my,, já jsem nervozní jak se ochlazuje, jestli se to nevrátí ale snad ne, antibiotika nám zabrali rychle,, tak snad i Vám. calopet je určitě dobrý nápad,,, já ho znám o koček :-) já dávala k atb také Kombisol, a ještě mi veterinář doporučil Propoul-jsou to probiotika, co zvyšují imunitu.  Mám takový dojem, že letos něco řádí,, slyšela jsem od víc lidí, že mají podobný problém. NO a ještě jsme do vody rozpuštěli vitamín C,, to mi také poradil, takže vlastně ani nevím co nakonec zabralo. Třeba se Vám něco z toho hodí.

Jinak naše potvůrky krásně rostou, už se nemůžeme dočkat až uvidíme první hnědé vajíčko,, ale to si ještě počkáme počítám tak dva měsíce.

Díky léčbě ale máme slepice jak pejsky.. přijdu z práce,  pouštím naše psy na cestu se proběhnout a přívítat a zároveň s nima se vyřítí dvě kuřičky,, prolítnou kolem kolečko,, jsou hrozně srandovní, tak běžo - letí,,, zvláštně u toho kdákají a letí zase zpátky.. no k potrhání.

Akorát po dobu nemoci dostali svůj zvláštní kurníček, bála jsem se nákazy ostatních a taky jsem je chtěla mít víc pod kontrolou, a ty potvory se tam odsud teď odmítají hnout,, berou to za své,,, a nikoho jiného tam nepustí,  a do kurníku k ostatním jít nechtějí,, to mi radši hřadují po stromech když je nepustím do jejich jsou to příšerky.. nikdy mě nenapadlo, že si budu tak "užívat" slepičí společnosti.

Tak se držte,, ať jsou holky fit!

Zdravím a gratuluji k uzdravení slepiček.

Moc děkuji za tipy s léčivy, juknu na to zda by pomohlo to ještě přidat.

Nechci předbíhat událostem protože nemáme rozhodně vyhráno, ale Žlutá se vylepšuje, dnes už dobrovolně opustila kurník a byť většinu času poléhává, má už zájem ozobávat, nastavuje se na podrbání prdelky, tak věřím, že to bude dobré.

Nicméně už se nám nakazila další a to Zelená, rovněž hodně chrchlá, takže jsem i jí dnes začala podávat ATB, no a teď zbývá než jen léčit a čekat.

Popelka se vylepšuje, té ATB nedávám a ostatní se zdají v pořádku. To s hnědými se mi zdá, že postupně budou nemocné všechny, takže na nějakou dobu nebudeme od nich brát vejce, protože kromě Žluté zatím všechny nesou a nerozeznám které je od léčené a které ne. To mi připomíná, že se budu zeptat veterináře jaká je u ATB ochranná lhůta až si pro další pojedu, protože zbytek co mi zůstal po doléčení abcesu u králice mi už dochází.

Jinak teď slepice přes den pouštíme pouze do zatepleného výběhu, aby ještě více neprostydly a až navečer kdy je teplo je na chvíli pouštíme ven. Dokonce mají i sami rozum a oproti normálu, teď sami chodí do kurníku dřív, hned jak se začne sluníčko stahovat.

Kuřičky to teď odnáší nejvíc, protože jsou celý den v kotci. Nepřišli jsme na bezpečný způsob jak by mohli být venku a v případě potřeby se jít schovat a s ostatními je pořád ještě nechat nemůžeme..., ale o to víc jsou spokojené, když je pustíme do jejich výběhu navečer... blbnou a běhají, je to sranda je pozorovat

Tu "Calopetku" mám normálně právě pro kočky, na situace kdy je třeba podpořit trávení a dodat energii, nedám na ní dopustit. Pomohla mi nedávno i při krmení a léčbě činčilího miminka, tedy spolu se sunarem, no a teď už i pro slípky je dobrá.

Nějak teď z toho léčení všeho možného nevycházím... nejdřív králice, ťuky ťuk naštěstí v pořádku, abces se podařilo vyléčit a rána je naprosto zhojená. Pak ten mrňavej činčilák, ten už má to nejhorší nejspíš za sebou, krásně přibral a evidentně se mu daří, jen s očičkem to nevypadá příliš dobře (vůbec nevím co s tím... měl tam zánět, ten se zdá ok už, ale vypadá to jakoby měl příliš stažená/nedorostlá víčka a tak to očičko otevře jen trošku). Do toho léčím tchýni otevřenou ránu po amputaci prstů, která se jí vůbec nehojila, tam to tedy vypadá velmi dobře konečně, ale je to ještě na dlouho. Mezi tím ty naše nachlazené slepičky a mimo to očekávám každým dnem porod králice kterou mám dočasně v péči, tam mám trochu obavy, neboť první vrh díky velké snaze je ochránit, ušlapala. Uf, už aby byli všichni zdraví a vše šlo prostě normálně.

Přeji krásný večer a spoustu radosti se slípkami.

Veselko, moc Vám držím palečky, ať se slepičky, manžel, tchyně, všichni uzdraví.

Zvládáte to úžasně.

Dneska jsem zjistila, že jedna slepička dost tvrdě napadala a klovala jinou. Proháněla ji, pak se zaklovla do jejího peří a nechala se táhnout dokud peříčko nevypadlo. Na hřadu ji pak opakovaně klovala. Koukala jsem na internet a asi máme co dočinění se začátky kanibalismu. Doufám, že to zvládneme zastavit, jinak moje výhružka, že půjdou do polívky, bohužel nebude jen výhružkou.

Jestli úžasně to nevím, ale nějak to jde. Holky se pomalinku stabilizují a i když se mi virózy ještě nezbavily tak je to lepší, volátka se plní, opět se rozežírají, tak je to dobré.

Noha také vypadá lépe, i když mi pan doktor zase trochu pokazil práci, ale co už. Kromě holek, mám velkou radost z Prcka, toho činčiláka, má se čile k světu a už teď je to můj mazánek, nejradši mi vegetí pod trikem, tak chodí skoro pořád se mnou.

Ten kanibalismus to je těžké, zatím jsem se s tím nesetkala. Něco za tím musí být, nevěřím tomu, že to dělají jen tak.. jenže co. Pokud se vše zdá v pořádku a slípka svoje chování nezmění asi opravdu nezbude nic jiného. Osobně bych se bála odpozorovaného chování, aby to nezačaly dělat i další slípky. Něco v tom musí být ale že to dělá.

Držím Vám moc pěsti, ať se slípka zklidní a dělá radost živá než v polívce.

Náhodou, jste v léčení úspěšná, což je obdivuhodné.

Pozoruji je a snažím se zjistit, co je mezi nimi za problém. Může to být tím kurníkem, pořád ještě nemají každá svoje místo, pokaždé jsou na hřadu nebo mimo něj jinde než v den předešlý. Nebo že měly malý výběh, ten jsem jim tedy zvětšila, sice je to provizorní, ale mají mnohem víc prostoru a zábavy. Pořád prostě jedna jde po druhé a tím plaší celé hejno. Ta, po které jde, je jiná, má hlavičku červenou, kdežto ostatní ji mají ještě takovou bledou, jestli to ji provokuje, nevím. Všimla jsem si, že i když jim dávám krmení, tak jsou všechny takové neklidné, vyhání se od krmení, jakoby si hlídají "záda", některé si drží odstup. Zkusím, co se dá.

Děkuji moc, že si s Vámi o slípkách můžu popovídat. Děkuji za vše. Mějte se krásně a přeji, aby se úplně slípky vykulírovaly, stejně tak Vaše tchyně.    Ať se máte se všemi zvířátky dobře.

PS: Ten činčilák musí být suprový.

Předně, i já jsem ráda, že si mohu o slípkách.. a nejen o nich.. popovídat. Není moc lidí podobně laděných.

Oproti Vám to mám o trošku jednodušší v podmínkách pro slípky, proto se mi moc líbí, že nerezignujete a stále se snažíte jejich podmínky vylepšovat.

 Z toho co popisujete se mi zdá dost divné, že by vzhledově mladší kuřice šla po té vyspělejší, ale je možné, že není tak průbojná. Boje o jídlo u nás také probíhají, i když jsou to spíš jen takové hrátky, která si odnese ten nejlepší kousek, nic co by se blížilo skutečnému boji.

Nevím zda to má nebo vůbec může mít vliv, ale když to vezmu kolem a kolem tak naše slípky dostávají celkem hodně masa v různých formách... ať už jsou to červíci, žížalky, kosti s masem (vařeným) sami si uloví šneka, slimáka někdy ukradnou kočkám myšku. Nevím jestli to je jeden z aspektů který ovlivňuje jejich chování, ale asi bych to také vyzkoušela.

Nicméně asi za největší podíl považuji jejich možnost výběhu a tedy to, že když nechtějí nemusí se téměř potkávat. Ne, že by většinu času nebyly spolu, ale sem tam si jde každá jinam. Mají samozřejmě svůj výběh, to už jsem psala, ale odpoledne (pokud to jde - zejména počasí) je pouštíme volně do zahrady. Nevím jestli tohle u vás jde či nikoliv, ale stálo by to za to také zkusit.

Děkuji za přání, s tchyní to bude ještě na delší dobu, ale činčilák mi dělá radost velikou. Jsem ráda, že se daří. Někdy i když se člověk snaží sebevíc nemůže prostě víc udělat a snaha je marná a někdy se to vydaří.

Přeji Vám i slepičkám klid a pohodu.