Ovocné druhy pěstovatelné totálně bez postřiku

Pre niekoho kto je ochotny striekat BIO postrekmi:
Tento rok prvy krat skusam BIO postreky (AQ10, PrevB2, Vitisan) na revu - na "rezistentne" odrody (ktore bohuzial bez postrekov niekedy i silne trpia chrobou)... vysledky tento rok velmi dobre. Velky rozdiel oproti predoslym 3 rokom bez postrekov (i ked tento rok je zdravsi ako vlani)
A reva je velmi vdacne ovocie, nenarocne na polohu, zreje od konca jula do oktobra,...
A su aj BIO postreky proti hmyzu (jablka, slivky, ceresne,...) - vraj dobre ucinne - neskusal som zatial.
Urcite by bolo lepsie nestriekat vobec- je to daleko jednoduchsie, ale komu prekaza len chemia a nevadi mu pracnost - toto je dobre riesenie.

Černice (ostružiny) a maliny pestujem bez postrekov. Resp. jediný postrek ktorý dostanú černice je predjarný Kuprikol. Kríky sú väčšinou úplne zdravé, len na černiciach sa niekedy objaví v druhej polovici sezóny hrdza s typickým zlatožltým popraškom. Nič závažné to ale nie je. Momentálny stav černíc je na foto - čoskoro začnú dozrievať. IH

Ja osobne mam skusenost, ze na interspecificke odrody revy stacia zvycajne cca 4 postreky sirou (to je tiez BIO). Perenospora nie je velky problem, lebo sme sucha oblast, skor uraduje mucnatka. Voci nej vsak interpsecificka reva nie je vo vacsine pripadov cielene slachtena na odolnost, priorita je perenospora. Uplne ina situacia ale bude niekde v Cechach, napr. u p. Vyslouzila na Vysocine, kde vraj napr. mucnatka na jabloniach je vzacnost, kym chrastavitost je problem. U mna je to presne naopak.

Odvazim sa tvrdit, ze prakticky vsetky v nasich koncinach bezne ovocne druhy sa daju aj v BIO rezime dopestovat s rovnakym zdravotnym stavom ako tie konvencne pestovane. Jedinou vynimkou su marhule a visne kvoli moniliovej spale. Treba vsak dobre znalosti o tom, kedy, preco a cim zasiahnut a zasiahnut vcas. Zadrhel je ale v slove "vcas", lebo periodicita zasahov je vzhladom na mechanizmus ucinku pripravkov v BIO-rezime casto skratena na interval 7-10 dni a ucinok zvycajne nie je eradikativny a len obmedzene kurativny. Pri dnesnej casovej vytazenosti pracujuceho cloveka je to pri trochu vacsej zahrade tazko zvladatelne.

Trnavsko, 145 mnm. 

Trošku od tématu a hodně kontroverzně:

Z hlediska senzorických a napadení nejrůznějšími chorobami a škůdci jsem nepoznal horší jabloň než starou Carolu. A i přesto jsem si ji kdysi masivně na semenáčích namnožil. Na mošt, kvůli její šťavnatosti a velmi dobré lisovatelnosti. A nikdy jsem ji pak nestříkal. (A ani žádné jiné jabloně, jen malé stromky hnojivem na list).
Pravdou ale je, že poživatelné nebo uskladnitelné bylo cca jen třeba až každé desáté nebo i dvacáté jablko.
(S ostatními odrůdami to bylo podobné).
Nám to ke konzumu stačilo a k moštování jsem žádné nádhery nepotřeboval. Svou polohou na samotě uprostřed polí jsem nikoho šířením chorob neohrožoval, ba právě naopak kolemjdoucí to oceňovali.
Tzv. příznivci "eko ovoce" sami poznali, že takový sad je určitě Bio a s nadšením ta jablka přebírali a mi tak usnadňovali sklízně. Co se jim líbilo si odvezli a zbytek mi naházeli do přistavené vlečky...

Rafael.

Slovenčina vie byť presná - akéže ostružiny, sú to ČERNICE! Na fotkách prvých tohtoročných plodov môžete vidieť tú ich naozaj (takmer) čiernu farbu. Dopestované čiste "bio", bez postrekov. Plody černíc sú zatiaľ zdravé, neskôr sa pravdepodobne objaví pri daždivom počasí ojedinele hniloba plodov a aj hrdza, ale dovtedy budeme zbierať takéto nádherné ovocie. Čierna farba signalizuje vysokú koncentráciu zdraviu prospešných látok (flavonoidy, antioxidanty, vitamíny...), významným benefitom je tiež absencia chemikálií. Černice (ostružiny) by nemali chýbať v žiadnej - hoci aj malej - záhradke. IH

Dobrý večer. Berte to tak, že črvavé jablko je opravdu ekologické, protože do chemického jablka se červik nepustí. Zdeněk.

Berte to tak, že črvavé jablko je opravdu ekologické, protože do chemického jablka se červik nepustí. Zdeněk.

Hluboce se mýlíte. Stačí, když netrefíte správný termín zásahu proti obaleči a postříkaná jablka Vám zčerviví, Máte tak obojí - chemii i červy.

Tvrdenie "červivé jablko=bez chémie=dobré jablko" je samozrejme prehnané, takisto ako automaticky neplatí ani tvrdenie že "nečervivé jablko=s chémiou=zlé jablko". Myslím si že používanie postrekov (fungicídov a insekticídov) sa často démonizuje. Ja chcem mať veci pod vlastnou kontrolou, jablká pre seba, rodinu a známych si dopestovávam sám a presne viem koľko a akej "chémie" som v sezóne použil. Pri rezistentoch a priaznivom roku ako je (u nás) aj tento sú to spolu maximálne 3-4 postreky (aj s tzv.predjarným). Nikdy nekupujem jablká v obchode, tam neviete čo všetko a koľkokrát dostali, najmä tie dovážané zo zahraničia môžu "schytať" kým do nich zahryznete aj viac než 25 postrekov - to pestovatelia v Rakúsku, Taliansku či Nemecku oficiálne priznávajú. Takže aj tu platí že všetko s mierou a nie je chémia ako chémia. IH

Chovám se - možná iracionálně - trochu podobně. Postřiky používám na to, co nutně stříkat musím. Monilie, padlí, plísně na okurkách a rajčatech. Bez toho to prostě (u nás) nejde, ať si tu kdo tvrdí, že rajčata má venku bez postřiku zdravá. Jablka třešně, slívy, drobné (mimo angreštů)  prakticky nestříkám, jednak jsou stromy velké a druhak strupovitost sice je nepříjemná, ale ochrana proti ní musí být intenzivní. Červíci tu kalamitně neřádí. Akorát nikdy neříkám nikdy, takže když mi mrazy totálně zdecimoujou úrodu, pro jablka do krámu musím. Je to jednodušší, než někde lozit a škemrat, ostatně když to zmrzne, v okolí není u koho škemrat.