Několik rad pro pěstování jeřábu oskeruše, použití plodů, nabídka stromků
Při výsadbě doporučuji přidat ke kořenům půdu, která dobře drží vlhkost – mě se osvědčila univerzální směs pro pokojové rostliny v poměru 1:1 s původní zeminou v místě výsadby. V prvním roce po výsadbě je nutná pravidelná zálivka v období sucha, jinak mohou rostliny uschnout, a to i když se dobře ujmou a rostou. Zálivka podporuje růst i v dalších letech, nemusí být již tak častá. Každý rok na jaře před vypučením u mladých stromků odřezávám boční obrost kolem kmínku až do výše zamýšlené koruny. Korunu doporučuji založit nejméně 160 cm od země. Terminál se nikdy nezakracuje! Hustota koruny se reguluje i v ostatních letech odřezáním bočního obrostu, a to jednoletého, max. dvouletého. Všechny řezné rány, i ty malé, je nutno ošetřit štěpařským voskem, balzámem…)
Jeřáb oskeruše je dlouhověký strom (500 let). Podle stromů, které jsem viděl, tak prvních 40 let mají stromy habitus jako dobře rostoucí hrušeň. Potom se roztahují do šířky.
Ve vyšší nadmořské výšce doporučuje odborník zvolit pro výsadbu jihovýchodní svah. Kolem jeřábů by se do průměru koruny nemělo orat.
Jeřáby jsou citlivé na poškození kmínku (třeba při sečení trávy). Neošetřené poškození kmene sekačkou dle mých pozorování spolehlivě zlikviduje jeřáby obecné i 20 let staré! K tomu účelu je dobré dát ochranu z podélně rozřezané novodurové trubky kolem kmínku, výška cca 20 cm, používané na vodovodní odpady. Průměr trubky se postupně vyměňuje aby byl vždy o něco větší než průměr kmínku a když kmínek náhodou moc zesílí, tak trubku v místě podélného rozřezání roztáhne a nic se neděje.
Jeřáby oskeruše chutnají zajícům a srnčí zvěři – nutno chránit pletivem ap.
Při výsadbě doporučuji dát ke stromku 2 - 3 kůly výšky 180 cm nad terén a postupně kotvit stromek (takových 6 let) mezi tyto kůly. Je to pracné, ale kůra kmene při přivázání k jedné tyči nějakým slabým úvazkem je odíraná v místě kotvení a zatím nemám zkušenosti, co na to stromek řekne v pozdějším věku.
Výhody, které nám pěstování oskeruší přináší:
Strom není náchylný k nemocem, je samosprašný, pro další rozmnožování semeny by však mělo dojít k opylování druhým stromem oskeruše.
Plody se používají pro přípravu vysoce ceněné pálenky, koláčů, přidávají se do kompotů a moštů pro jejich vlastnost čistit kompot nebo mošt. Sušené se požívají při střevních problémech.
Pokud se přidají do jiného druhu ovoce na pálení (poměr 1 díl oskeruší a 10 dílů jiného ovoce – švestky, hrušky, jablka...), dodají pálence jiné vlastnosti.
Plody na stromě nejsou požírány ptactvem. Plody se netrhají, nechávají se opadat na zem. Po spadnutí na zem nejsou v konzumní zralosti, jsou trpké a svíravé chuti, ptáky opět nejsou požírány. Konzumní zralosti dosáhnou po několika dnech „zhniličkovatěním“. Do bečky na kvas se dávají až po zhniličkovatění. Plody opadají koncem září začátkem října.
Dřevo jeřábu oskeruše je u nás druhé nejtvrdší, je vysoce ceněné, na našem trhu není nabízeno, v některých státech EU je nabízeno 1m3 za 40 000 Kč.
Nevýhody jeřábu oskuruše:
Podle lidového podání nesnáší blízkost bouřky s blesky v době kvetení, květy na straně přivrácené k bleskům údajně ten rok nepřinesou plody. Toto je předmětem dalšího výzkumu.
Plodnost nastává nejdříve ve věku 8 let.