Muchovník - žloutnutí listů



host - 6.16 (?)
5.1.2010 13:15

Já bych tu definici permakultury trochu zkrátil.Skrze stohy anglicky psané liteatury (padlo na to kus lesa) jsme se vrátili s velkou slávou k hospodaření našich rodičů a prarodičů.Zahrada dříve nebylo nic jiného než kus (někdy ohrazené) louky s vysazenými ovocnými keři a stromy.V blízkosti domu býval zeleninový záhon.Zahrada se 2x-3x za rok kosila, aby bylo seno pro zvířata.Stromy dávaly příjemný stín a taky bránily vypalování trávníku.Pak jsme se po vzoru tzv.vyspělých států vrhnuli na anglický trávník a tůje.Nyní se zase vracíme k české zahradě.Inu, život jde v kruzích.Pepík

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
                     
host - 174.166 (?), 3.1.2010 0:44

Co je to permakultura?
Permakultura je pojem, který zatím není příliš známý. Jedná se o styl vytváření nejen zahrad, ale veškerého prostředí ve kterém člověk žije, způsobem, který je trvale udržitelný a stále se obnovující.

Permakultura se dá v podstatě uplatnit v jakémkoliv měřítku pro zahrady, lidská obydlí, farmy, obdělávanou půdu, balkony, vodní plochy, výrobní procesy, ….. Je to nový způsob myšlení, tvořivý, inteligentní a uvědomělý design, měnící současné neefektivní a destruktivní formy, jimiž si lidstvo zajišťuje své životní potřeby a využívá planetu Zemi. Hlavním cílem je zajistit blahobyt člověka tak, aby to nebylo na úkor ostatních lidí, životního prostředí, rostlin a zvířat. Anglické slovo „permaculture“ se skládá ze dvou slov – permanent a agriculture. „Permanent“ znamená permanentní, trvalý. Neznamená to však pouze trvale udržitelné zemědělství, ale také permanentní kulturu, protože žádná společnost nemůže přežít bez trvale udržitelného a etického využívání krajiny.

Základní principy permakultury zůstávají stejné po celém světě, ale mění se použité techniky podle klimatu, složení půdy, dostupných zdrojů a v neposlední řadě podle potřeb lidí, kterým má design sloužit.


Základní principy permakultury

- Respektování přírodních zákonů

- Etické zacházení s přírodními zdroji

- Využití zdrojů místně dostupných

- Péče o planetu

- Péče o lidi

- Spojování více prvků ve fungující celek

- Maximální efektivita při minimální vložené energii

- Rozmanitost a originalita

- Kladný a tvořivý přístup k řešení problémů

- Dělení se o nadbytečné zdroje

- Produkování jen recyklovatelného odpadu

- Snaha učinit život radostnějším a jednodušším



Kořeny permakultury

Tento koncept vznikal v sedmdesátých letech dvacátého století v Tasmánii a Austrálii. Zakladateli jsou Bill Mollison a David Holmgren. Permakultura je tedy designérský systém pro navrhování trvale udržitelných umělých produkčních systémů a lidských sídel. Vychází z pozorování přírodních systémů a z moudrosti tradičního zemědělství, staví ale také na moderním vědeckém a technickém poznání. Lidé dělají to co dělají, protože to tak dělají všichni ostatní. Nové je obvykle přijímáno s nedůvěrou, proto je potřeba umožnit každému možnost informované volby, nezávisle na převládajícím názoru veřejnosti.
Zakladatelé permakultury vydali v roce 1978 první knihu, nazvanou Permaculture One. 

Kdo a kdy permakulturu uplatní?

Ve chvílích, kdy je člověk zaplaven informacemi o tom, jak špatná je situace se životním prostředím, škodlivinami v potravinách, či stavem světa celkově, lze pozorovat tři základní reakce:

1) ignoruje skutečnost a doufá, že se to týká někoho jiného

2) uvědomí si problém, ale propadne depresi

3) uvědomí si problém a začne něco dělat – a právě zde se uplatní permakultura.

Permakultura je návod, technika, způsob myšlení i životní styl v jednom. Je to na etice založený designérský systém, spojující dobré bydlení s bezpečnou produkcí potravin a estetikou, zahrnující též společenské a finanční stránky. Je na každém z nás, co z toho se rozhodneme uplatnit v našem každodenním životě. Lze ji použít i v tom nejmenším rozsahu, ale i v celosvětovém měřítku. Vědci se stále dohadují, kolik toho naše planeta ještě snese, ale dříve či později bude přechod na něco jiného (ať se tomu bude říkat jakkoliv) v zájmu přežití lidstva jedno z nejlepších řešení. Skromným začátkem jsou již dnes např. rodové statky, biofarmy a komerční ekologické pěstování plodin. To celé je možné jen proto, že si dostatečně velké množství lidí uvědomilo dopad chemických postřiků na kvalitu jídla a zdraví. Ale ani to není vrcholné řešení, metody permakultury jdou totiž ještě o pár kroků blíž k dokonalosti. Je to taková malá revoluce, která začíná u vašeho domu, ale má sílu změnit svět.

Chytře vymyšlené

To úplně nejlepší na permakulturním designu je, že se nesnaží lidi nutit k něčemu jen proto, že je to dobré pro životní prostředí. Tak by to opravdu nefungovalo, neboť je v lidské povaze sledovat vlastní zájmy na prvním místě, za každou cenu. Tvůrci permakultury to dobře věděli, proto vymysleli něco, co každý bude dělat hlavně pro sebe, pro vlastní dobro a zisk. Všechny permakulturní techniky jsou totiž levnější než ty ostatní, snadno aplikovatelné i pochopitelné, jejich použitím se šetří čas, práce i peníze. Ochrana a zlepšování životního prostředí je jako bonus – něco, co je přirozeným a nedílným vedlejším produktem permakultury.


Další dobrá zpráva je, že permakultura je zdarma, k dispozici kdykoliv a kdekoliv pro každého. Můžete začít hned, třeba na balkóně. Informací o postupech je bohužel dostatek hlavně v angličtině, na internetových stránkách a v mnoha zahraničních knihách a časopisech.

                     
host - 6.16 (?), 5.1.2010 13:15

Já bych tu definici permakultury trochu zkrátil.Skrze stohy anglicky psané liteatury (padlo na to kus lesa) jsme se vrátili s velkou slávou k hospodaření našich rodičů a prarodičů.Zahrada dříve nebylo nic jiného než kus (někdy ohrazené) louky s vysazenými ovocnými keři a stromy.V blízkosti domu býval zeleninový záhon.Zahrada se 2x-3x za rok kosila, aby bylo seno pro zvířata.Stromy dávaly příjemný stín a taky bránily vypalování trávníku.Pak jsme se po vzoru tzv.vyspělých států vrhnuli na anglický trávník a tůje.Nyní se zase vracíme k české zahradě.Inu, život jde v kruzích.Pepík

                     
host - 174.166 (?), 5.1.2010 17:26

Kousek pravdy máte, Pepíku. Zahrada našich předků, tak, jak píšete, je určitě zdravější místo k životu než túje s anglickým trávníkem, ale permakultura je dotažená ještě kousek dál, není to to samé. Hlavně v hospodářství kdysi bývala šílená dřina. To by dneska už nikdo dělat nechtěl. Takže permakultura hledá způsoby, jak práci usnadnit, jak  "zapřáhnout" přírodní zákony, aby pracovaly pro člověka. Hanča

zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Velký stůl z překližky10.4.2025
Velký stůl z překližky7.4.2025
Velký stůl z překližky7.4.2025
Velký stůl z překližky7.4.2025
Řezání zahrandních obrubníků5.4.2025
Řezání zahrandních obrubníků3.4.2025
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2025
DŮMACHALUPA.cz
statistika