Kanadské borůvky - pěstování



host - 228.204 (?)
3.8.2015 11:55

No nevim, ziviny (hnojivo) spis musite pocitat na rostlinu, nez na objem nadoby. 10g dusiku v cistych zivinach, tj. 50g siranu amonneho je obvykle povazovano za rocni minimum. Podle mne le lepsi prihnojovat v mensich davkach.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
                     
host - 49.39 (?), 24.3.2010 17:36

Myslím, že ve druhém roce ještě vaše borůvky stříhat nemusíte. Až po několika letech vystříhněte vždy nejstarší odplozenou větev (nebo více) a nechte mladší, ještě perspektivní. Na těch krátkých postranních větvičkách by borůvka měla plodit, tak je raději nestříhejte.

Hlavně jim dopřejte hodně vláhy, hodně živin, dostatek rašeliny a dost světla.

K předešlému dotazu: myslím, že blízkost borůvek v rašelinovém substrátu Vašemu rybízu neuškodí.

Josef.

                     
host - 34.217 (?), 25.3.2010 14:33

a můžete mi ještě prosím poradit - mám přihrnutou rašelinu k borůvkám do výšky asi 20 cm, ale po každém zalití se mi odplavuje, to ji pořád přihrnujete, dosypáváte nebo jaký na to máte fígl, aby ta vrstva zůstávala? a ještě - když zapravím drenážní trubku - jak daleko a hluboko od rostliny by měla přijít do země?

děkuji velmi za rady začátečníkovi :)

Simona

                     
host - 49.39 (?), 29.3.2010 18:59

Z Vašeho dotazu se zdá, že máte borůvky jaksi na růvku, na vyvýšeném záhoně. Pro zabránění odplavování a utíkání vody by byl vhodnější spíše dolík, než kopeček. Možná bych záhon obložil většími kameny a povrch rašelinbové vrstvy bych ještě zamulčoval kůrou.

Drenážní "závlahová" sonda je myslím trochu zbytečná záležitost - při řádné zálivce provlhčíte celý půdní profil i klasickou zálivkou. Navíc tato sonda, může fungovat právě opačně - vysušovat substrát - pokud ji pokaždé vezavíčkujete!

Josef.

                     
host - 221.189 (?), 31.7.2010 21:25

Drenazna zavlahova sonda. Kratke strucne vystizne.

Pestujem kanadske cucoriedky v cistych pilinach z ihlicnanov. Piliny maju tendenciu sa navrchu napit vody ako spongia a ponechat korienky takmer v suchu. Pri takomto sposobe pestovania je vhodne bud mohutne zalievat a obcas si skontrolovat, ci je voda az tam kde ju treba, pouzit podpovrchove zavlazovanie, alebo tzv. bazenik na dne sadbovej jamy. V pripade tzv. bazeniku je drenazna zavlahova sonda na jeho dne velmi vyhodna. Pomerne rychlo sa cez nu zaleje zahon a to aj uprostred sparneho letneho dna. S vickom proti odparu vody a tym vysusovaniu substratu suhlasim.

                     
host - 6.190 (?), 28.7.2015 16:38

Dobrý den, chci se zeptat na zkušenosti s hnojením kanadských borůvek, nicméně nejdřív popíšu své zkušenosti.

Borůvky pěstuji od roku 2013, kdy jsem nakoupil v červenci ze dvou zdrojů jednak odrůdy 2x duke, 2x elliot, 2x spartan, 2x earliblue, které byly dvouleté (a opravdu krásně rostlé rostliny) a jednak jako řízky ze sazbovače cca 20 cm dlouhé (6x bluecrop a 4x berkeley), které mi byly prodány jako rovněž dvouleté (kvůli místu je prodejce ale měl v sadbovačích a do malého květináče je dal až přede mnou, tedy kořenový bal byl mizerný. Dostal jsem nějaké navíc zdarma, tak jsem je bral :-) Cena borůvek prvních byla kolem 50-60Kč za kus, těch druhých cca 45,-. Ale to vám povím rozdíl neskutečný. Doma šly do toho co jsem našel. První šly do dvoulitrových, druhé byly ještě nějaký měsíc v těch malých květináčcích, na podzim se ale dočkaly přesazení. Co a jak hnojit jsem nevěděl, nakoupil jsem kristalon pro rododendrony a hotovo. První zima byla v pilinách, kdy jsem květináče omotal geotextilií a rostliny zasypal pilinami. Ještě ten rok jsem koupil 3 pink lemonade, ty byly relativně brzo přesazené do 11l kýblů od primalexu (dole proděravěných) a narostly tak půlmetr, ale při -17 st. mi zmrzly až ke kořenům - na jaře už neobrostly. Stály mě 330,- a zbyl mi můj dosud první a poslední úspěšně zakořený řízek této borůvky (měl na začátku cca 5 cm - ulomená špička), který dnes mám v dvoulitru a nejdelší výhony mají dnes kolem 30-40 cm. Jinak je to taková huňatá kulička. Loňský rok byl rokem prvního přesazování a cílem bylo vše narvat do pětilitrových květináčů, což se až na výjimky povedlo (květináče byly 3 - 5 litrů). Přes rok dostávaly jen trochu kristalonu a jinak nic moc. Loni už byla první sklizeň, no borůvek bylo tak do ruky. Rostliny přezimovaly bez ochrany a přežily bez újmy, drobné omrzliny na koneččích byly znát tuším zejména u odrůd duke a elliot. Nestříháno.

Letos v období březen až květen proběhlo postupné přesazování earliblue šlo do 10l květináče a 30l kontejneru/květináče, duke, spartan, elliot 2x 30l - něco je kontejner z boku provrtaný cca 8 cm ode dna (dvě dírky), vystlaný geotextilií a květináče jsou vespod vystlané zdvojenou geotextlií, aby voda tolik neutíkala. Bluecropy a berkeley skončily v nádobách od 11 - 30l.

Ty první odrůdy letos poprvé zarodily, sbíral jsem zatím všehovšudy 3x do misky a dosud jsem obral necelé kilo (určitě přes kilo, když započítám sebe, manželku a děti, ostatní z rodiny) - to se zvážit nepovedlo :-) Asi na ten počet není mnoho, no ještě není obráno vše a byly zatím obrány z větší části jen spartany, earliblue a duke. Elliot je pozdní. Ještě pro představu cca 330g dalo myslím půllitr.

Díky tomuto fóru jsem objevil síran amonný, síran dráselný, kristalon jsem znal. Při přesazování jsem na 70-100l zeminy (rašeliny s cca 25% podílem pilin) dal dvě odměrky síranu amonného a jednu síranu dráselného. To jsem promíchal a přesadil. Síranem amonným jsem do půlky července pohnojil asi tak 3-4 krát. Borůvky zalévám cca 1l vody denně (konev 2,5l mi stačí na tři keře - na 20 borůvek vyplýtvám denně, když neprší, dvě konve odstáté vody z vodovodu. Snažím se, aby voda byla odstátá minimálně 12h. Asi třikrát jsem přihnojil kristalonem nebo jiným kristalickým hnojivem, jehož název si nevzpomenu (floria nebo tak něco).

Při této konstelaci mi spartan vyrostl do výšky očí (mám 175 cm, tedy odhadem oči - 5 cm a výška nádoby 30 cm, tedy rostlina má výšku cca 140 cm. Bluecrop, berkeley mají letošní výhony odspodu až 80 cm dlouhé, ale jelikož doznaly zpoždění vlivem malých kořenů, letos plodí minimálně. Proto se asi tolik tlačí do zeleného. Na keři jsou max. dva střapce, zatímco na earliblue jich bylo snad kolem 8-10. Některé výhony by dokonce chtěly výše než je sousedův plot. Některé rostliny větví krásně do 4-6 prutů, některé tlačí jeden až dva výhony. Co do růstu "zeleného" jsem s přírůstky spokojen, vidím-li pomalu rostoucí borůvky u ostatních z rodiny. Plody chutnají velmi dobře (musí být zralé), jsou lahodné a velké (největší spartany byly snad i 2,5cm, ale než jsem to změřil zaúřadovala má šestiletá dcerka :-) Duke byl po zimě docela nic moc při životě, duben/květen žádné nové výhony, jen pár květů, celkově nepůsobil dobře. Po aplikaci síranu amonného se vzpamatoval a nyní i on má hezké přírůstky, no ostatním se nevyrovná. Ale vzpamatoval se, to je hlavní.

Všechny rostliny mají v zásadě stejné podmínky. Na začátku července mi dokonce asi 4 keře hlásily nedostatek dusíku (červené mladé listy, asi piliny zaúřadovaly + bujná násada), tedy v prvním týdnu jsem jim trochu síranu amonného ještě dopřál. Nyní plánuji hnojit občas síranem dráselným a to asi tak, jak jsem tu našel, odměrku (10ml) do dvoulitrovky rozmíchat a následně dvě deci do 10l konve a tím zalívat.

Tím se dostávám k bodu, který chci rozebrat, protože bych borůvkám nerad ublížil. Tím, že jich mám tolik by každotýdenní hnojení alá kristalon začlo lézt do peněz a tedy hledám alternativu jak tam ještě dodat fosfor. i kvůli tomu, aby náhodou příští rok úroda nestagnovala, ale naopak, aby se o řád posunula. Dá-li průměrný keř 2kg, pak do cca 30-40 kg borůvek mi ještě hodně chybí. Rád bych ale docílil alespoň trojnásobku letošního stavu.

Otázku kladu k použití superfosfátu, ze kterého mám obavy, neb obsahuje mnoho vázaného vápníku, byť jak je psáno superfosfát má reakci kyselou. Nemá se dávat do kyselých půd, pak hrozí že se dostupný fosfor v něco zvrhne, tedy zbyl by tam vápník v lepším případě sádra, která by asi tolik nevadila. Jaké máte prosím zkušenosti s doplňováním fosforu vy, našel jsem i tekutá hnojiva od babiše PK sol bez vápníku a chlóru, ale krom toho, že to na severní moravě není nikde k mání a poštovné je 2x dražší než hnojivo samotné, je to tekutina zásaditá o ph 8. Zda je to mísitelné se sírany mi nikdo nebyl schopný potvrdit, no ze školy si pamatuju že zásada reaguje s kyselinou a vznikne nějaká sůl + zbytek, tak nevím nevím, popř. hnojivo YARA MKP, které je bez dusíku, ale co to stojí to nevím.

Čím řešíte fosfor vy, jenom kristalonem a podobnými hnojivy? Obecně nechci kupovat hnojiva typu malý sáček za 100,- (typicky granule pro borůvky), když by po aplikaci k 20 rostlinám byl v zásadě spotřebován, popř. by nestačil.

díky za názory

J.Š.

                     
host - 238.206 (?), 29.7.2015 8:54

Hnojivo YARA MKP (ci Krista MKP) je jen v baleni 25 kg a bezne se neprodava. To uz je lepsi koupit 25 kg - Kristalon Azurovy (20-5-10-2), komplexni hnojivo s mikroprvky urcene pro kyselomilne rostliny.

Dale - granulovany BIOMIN pro boruvky neni uplne drahy (cca 60 Kc/kg), slozeni 12-6-9-2.5. Pripadne mozno dat 1/2 rocni davku a doplnit siranem amonnym nebo mocovinou a siranem draselnym.

                     
host - 77.177 (?), 1.8.2015 22:08

Podla mojich skusenosti si vedia kanadky vystacit s fosforom v substrate, nakolko ho vedia vyuzit aj z foriem, ktore sa neberu do uvahy ani pri podnom rozbore. Podla mojho nazoru, pokial dostanu kristalon rhododendron kazdy rok, maju fosforu viac nez dost. Ja okrem kristalon rhododendron pouzivam hlavne siran amonny (zaciatok sezony) a siran draselny niekedy zvyknem dat od polovice sezony. Vacsinou si vystacim bez neho. U mna hnojenie konci odkvitnutim vsetkych odrod. Ak to uvazim za potrebne, este posypem povrch substratu siranom draselnym. Rosou a dazdom sa postupne dostane do korenovej zony.

Na druhu stranu, mam vsetky kriky zasadene v substrate. Pokial maju normalny rast, v prvom roku otrhavam vsetky kvety a odmenia ma za to asi dvoj-trojnasobnym rastom. Buduci rok mavam uz cca kilo urody z krika. Pestovat v kvetinacoh by som sa neodvazil. U mna v kvetinaci neprezije nic. Vyslovujem teda obdiv, ze sa Vam s nimi tak dobre dari v nadobach.

Prajem vela uspechov v dalsom pestovani.

PS: Nacervenale listky nemusia znamenat len nedostatok dusiku. Vedia chytit nacervenaly nadych, ci farbu aj ked su chladne noci. Vraj chlad blokuje prijem niektorych zivin. Postupne sa straca. Nezabudajte na rez. Kazdy rok musite mat silne prirastky. Vo volnej pode som videl na plantazi pri pouziti kvapkovej zavlahy a pravidelneho hnojenia cez nu, stare kry odrody Spartan, ktore mali bohato cez 2.5 metra. Aj u mna je to jedna z odrod, ktore spolahlivo vytvaraju kazdorocne prirastky. Kazdu sezonu mam nove vyhony spolahlivo prerastajuce zakrytie sietou vo vyske cca 190 cm, a kazdu nasledujucu su zohnute pod tiahou plodov. Zohynaju sa aj tie co su hrubsie ako prvy klb palca od ruky. Vzdy ich podkladam roznozkami, aby sa nepolamali. Najviac popodkladane mam hlavne Goldtraube a aj Bluecrop, ale tento rok uz aj Chandler, ten ma suverenne najvacsie plody.

                     
host - 239.178 (?), 2.8.2015 6:50

Kolik siranu amonneho (popr. dusiku v cistych zivinach) davate rocne na 1 rostlinu?

                     
jardaxy - (5) - 6.190 (?), 3.8.2015 11:32

asi záleží na tom, jak je pěstujete, kolik zeminy kolem dokola je a jak zaléváte. Já mám v plánu zkusit postup pana Standy, který k 250l stávající zeminy (rašeliny či směsky) přidává cca 10% rašeliny a do toho namíchá jarní hnojení. Tím, že mám vše v nádobách (ten megapříspěvek výše je můj - registrace proběhla až nyní) jsem si přepočítal na své potřeby (30l nádoby). Mě to pak podle objemu zeminy vychází na 6g síranu amonného, 3g síranu dráselného a 1 g superfosfátu (za který hledám náhradu), to by mělo přijít do cca 2,5l rašeliny, ovšem pokud toto množství budu schopen dát do nádoby při zachování schopnosti zalévat a nerozlévat, tzn. že tam na to bude místo. Používám odměrky z nutrilonu, kdy jedna má cca 10ml/mg, tedy od oka. Do léta pak odměrku na konev síranu amonného asi jednou za měsíc, později pak dráselná forma síranu. Nikdy neliju víc než dva litry na den k rostlině a stačí to (spíš liju 1 litr, žádných deset, to bych do nádoby nevměstnal), samozřejmě když prší nezalévám. Pokud to máte v zemi, pak pan Standa uváděl 20l rašeliny, 50g síranu N, 25 síranu K, 10g superfosfátu. Já to odzkoušené nemám, chystám se příští jaro. Jinak samozřejmě tu a tam kristalon či podobné hnojivo, klidně ve dvojnásobné koncentraci, podle toho jak se vám rostlinky zdají.

                     
host - 228.204 (?), 3.8.2015 11:55

No nevim, ziviny (hnojivo) spis musite pocitat na rostlinu, nez na objem nadoby. 10g dusiku v cistych zivinach, tj. 50g siranu amonneho je obvykle povazovano za rocni minimum. Podle mne le lepsi prihnojovat v mensich davkach.

zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Pracovní stůl skládací26.11.2024
Jak je to s kvalitou Red Einhell?22.11.2024
Inspiraci pro zahradní domky22.11.2024
Obsyp zapuštěného bazénu22.11.2024
Jak je to s kvalitou Red Einhell?21.11.2024
Jak je to s kvalitou Red Einhell?21.11.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika