Kamcatska boruvka - ker se nezvetsuje

Pred 2 lety jsem vysadil zimozel kacatsky a altajsky. Oba zustavaji stale stejne velke jako pri nakupu a neplodi. Misto je proslunene a rostly tam predtim jablone.

Zimolezy jsou rostliny, které mají přirozeně hodně krátkou vegetační dobu. V březnu či dubnu u nás začnou růst a obyčejně v červenci už nepřirůstají, mají vyzrálá pletiva a kolikrát i průběžně opadávají. Hraje v tom velkou dostatek vláhy v červnu a červenci, aby neusnuly a rostly dál. Aby aktivně rostly, potřebují zajistit i živiny. Tedy od poloviny června je opakovaně hojně zalévat, aby byl horizont cca 40 cm země provlhčený. Ideální je zálivka s hnojivem (první něco jako Kristalon Start, v polovině VII. už plod a květ). No a nějaká živinka je snad i v zásobním hnojení, které jste rostlině dali do vínku při výsadbě. Tím nevytvoříte podmínky k ukončení vegetace na vrcholu léta a keře budou ještě přirůstat. Na začátku srpna zalít naposledy, nechat keř "přirozeně" ukončit vegetaci. U nás je k dostání jedna odrůda, která remontuje, kvete a plodí ještě jednou v tomto období. Nevím jestli by u ní podzimní (pozdně letní) kvetení a zrání nebylo v případě nulové péče v létě na úkor příští jarní sklizně.  Mám mezi rostlinami husí krk zakopaný do těch 40 cm, čímž si docela tu péči usnadňuji. Na povrchu žádný velký výpar, voda eventuelně i hnojivo přímo do zóny kořenů, Nerostou-li i když dostávají hodně z toho co jsem psal, může být příčina ve výsadbě velkých rostlin, které měly "zmechovatělý" kořenový bal a ten jste při výsadbě nenarušil, neroztrhal. Takové rostliny velmi těžko rozstrkávají kořeny do okolí tohoto balu, trvá jim to dlouho než aktivně zakoření do okolí a též i dolů. 

Remontantní zimolez je nesmysl, přímo si to protiřečí s tou zmiňovanou krátkou vegetační dobou. Pokud někomu začne koncem sezóny znovu nakvétat, jedná se o nechtěný jev - rozhodně nelze mluvit o nějaké "druhé úrodě", většinou je to pár ojedinělých květů na zmatené rostlině, která nechápe, proč je místo zimy teplo (typicky během zdejšího babího léta).

Šlechtitelé se pokoušejí zimolez této vlastnosti zbavit, někteří to ale prohlásí za "remontantnost" :-)

Dej sem nějaké fotky, není možné aby byly po dvou letech stále stejně velké. Pokud nejsou mrtvé, tak musí mít nějaké přírůstky - touto dobou už minimálně 10cm, u dobře zalévaných a vyživovaných rostlin i 20cm.

Pokud jsou vysazeny na suchém místě, tak mulčovat - mají mělký kořenový systém.

Co je to za odrůdy?

Pane Kreketuše, já mám 3 keře zimolezů od pana Chovance již 7 let a po všemožných cílevědomých snahách vyhovět jejim požadavkům, čili zacházení s nimi "andělsky i ďábelsky" jsem je už nechala svému osudu a přesto je jim to jedno, k žádné pozitivní ani negativní změně nedošlo. Po sedmi letech nijak výrazně nenarostly ani nijak výrazně nezhoustly. V zahradě mi nepřekáží, nechám je tam ještě pár let a pak půjdou do rostlinného nebe. Za těch 7 let jsme ochutnali maximálně po 3 až 5 borůvkách z každého keře. Snad mohlo být maximálně i 20 až 30 borůvek z každého keře, ale v tom nás předběhli nejspíš ptáčci. Po sedmi letech snažení jim dávám bohužel palec dolů. 

Takže k veci: na záhrade mám cez 50 odrôd zemolezov z rôznych krajín sveta.Medzi nimi je aj zemolez od p.Chovanca MT no tento samozrejme sám neplodí potrebuje inú odrodu k opeleniu.Tu na fóre sa o tom už popísali romány! Čo sa týka rastu rastie pomalšie no nezahusťuje a kedže prírastky sú menšie nie je potreba strihu.Rastliny mám asi tiež staršie ako 7 rokov, musel by som pozrieť záznam, no výšku majú 150-170cm.Píšem teraz o MT.paloo

Loni na podzim jsem koupil 4 kusy "kamčatek" a sadil od ledna do března letošní mírné zimy na slunné místo. Zeminu jsem jim dal kompost 50/50 rašelina, hnojivo byly granule pro kanadské borůvky. Pak jsem je občas zaléval a dal do vody 2 x hnojivo Kristalon. Keře krásně rostou a kvetou.Opravdu nyní už mají přírůstek cca 10 cm. Tu rašelinu jsem jim dal proto, protože tyto rostliny ve své domovině údajně rostou u rašelinišť, tak jsem jim nechtěl dávat naši jílovitou půdu.

Pane Michale, nevím jak jste ve šlechtění zběhlý, ale podle mých zkušeností nejdou všichni šlechtitelé jen jedním směrem. Podle toho jak se k tomu stavíte by byla blbost šlechtit třeba remontující maliny nebo jahody. Jestli je to dáno jen vlivem počasí, je to blbost, pokud je to u některých druhů či ekotypů lonicer někde v genofondu jako recesivní znak, proč to nevyužít. Lonicera je z hlediska nutričního velmi zajímavá a když se najde trh, může to být i komerčně zajímavé. Mít na podzim kanadské borůvky, maliny nebo jahody z místních zdrojů je dík šlechtitelům běžné (možná to omezí přesuny zboží po celém světě), na loniceru je tam ještě určitě mezera. Vemte si kolik lidí by chtělo mít na zahradě totální nesmysl, třešeň, která zraje v době, kdy modrají švestky... Jako IT opravdu můžete získat mnoho informací, takové možnosti já nemám.

Já chtěl hlavně zareagovat na Vámi zmiňovanou "remontantní" odrůdu zimolezu - ta prostě nefunguje, je to úplně obyčejná kamčatka, která má jako mnoho dalších onu nepříjemnou vlastnost, že ochotně na podzim znovu nakvétá. To není žádný šlechtitelský počin a ani nevěřím, že by se někdy v budoucnu šlechtění kamčatek tímto směrem ubíralo - momentálně se totiž ubírá směrem zcela opačným. Celkem to sleduji a jsem v kontaktu s několika šlechtiteli, takže to mohu s čistým svědomím prohlašovat.

Hlavním cílem šlechtění zimolezů je v současné chvíli úrodnost, chuť, možnost mechanického zpracování (pevnost a tvar plodů, síla odtrhu) a právě odolnost vůči mimosezónnímu nakvétání a s tím spojená možnost pěstování v USDA zónách 6+

Taky mám 3 keře zimolezů a zpočátku vůbec nepřirůstaly. Zjistila jsem, že to chce dost na jaře přihnojovat a zalévat. Kompost, Cererit. Plodí právě na přírůstcích.