Ale kombinace koňského, ovčího a slepičího hnoje v kompostu s organickou hmotou vypletou ze zahrady, s listím, sekanou trávou je skvělá. Lze jí na podzim i na jaře nastlat k jahodám. Vykvašené slepičince (10 kg na 100l vody, po vykvašení ještě 10x ředěné) udělají též dobrou službu v době od rašení jahod až do doby červenání plodů (tak 3x až 4x). Jen by neměla ta zálivka potřísnit plody. Výtečný je na přihnojení, zarytí i produkt jen z ovčích bobků, které necháte v černém PVC pytli měsíc či dva na slunci. Teplo pomáhá s likvidací semen plevelů, které v ovčích bobcích bývají... Ono je těžké se vracet k přírodě. Nikde už nejspíše nenajdete panenské půdy, ve kterých by byly za tisíce (miliony?) let ukládané živiny, organická hmota, stopové prvky. Prakticky všude už je zemědělskou činností mnoho živin "odtěženo", vyrabováno. Stopové prvky a některé další živiny se těžko vracejí jen prostřednictvím výkalů zvířat. Je jich v nich méně než by mnohdy bylo třeba - část živin se ztrácí, prakticky nenávratně mizí přes čističky a vodní toky v oceánech, část důležitých prvků se též nenávratně zakope do země (v kostech koncových spotřebitelů). Půdě je třeba vrátit to, co z ní bylo sklizněmi odebráno, aby se jí vrátila alespoň částečně její původní (bájná) přírodní úrodnost. A to mnohdy jinak než prostřednictvím minerálních hnojiv s prvky vázanými v různě jednoduchých či složitých anorganických (někdy i organických) sloučenin, nejde.
