Choroba rybízu

Ahoj, máme 2 angrešty, jeden větší keř a druhý velký, na??kmeni a větvích?? se vytvořili takové fleky některé jsou tam déle a jsou žluté, nové jsou brčálově zelené. Menší keř je více poškozen. Na jaře to očištujeme ale opět se to tam udělá. Měli jsme i angrešt a ten jsme již museli vykopat protože byl celý zníčen od té choroby. (Stromky pořád plodí a to v hojném množství) Vedle je ještě černý rybíz a ten je čistý.Co je to za chorobu??? Popř. napište čím postříkat

Možná lišejník, (který je neškodný), ale chtělo by to fotku.

Je to možné, zítra dodám foto. Není to teda moc pěkné 

Tady dodávám foto, sorry že tak dlouho ;)

Je to lišejník. Stromku neškodí, je to pouze estetická záležitost. Lišejník svědčí o čistém prostředí, protože je velmi citlivý na SO2, těžké kovy a další látky.

A čím se mají přihnojovat keříky rybízu??? Tento menší na foto rok od roku čim dál tim míň plodí. Už jsme ho chtěli vyhodit tak jsme přesadili a ůroda oproti roku 2010 byla o takových 30% lepší. Větší keř plodí dobře a má pěkné a bohaté plody.

Dobrý den.
Nemyslím si, že se u Vašeho rybízu jedná jen o estetickou záležitost. Lišejník neškodí, ale upozorňuje na hodně špatný stav rybízu, kterému hrozí uhynutí. Špatný stav spočívá v tom, že Váš rybíz neroste! Měl by mít výhony alespoň ke kolenům, nebo vyšší a silné nejméně jako tužka. V dalších letech by na ponechaných výhonech měly být přírůstky cca 30cm. Listy jako dlaň (bez prstů). A to je záležitost podmínek, půdy (vlhká, kyprá, humuzní, čistá), hnojení, dostatku vláhy, bez konkurence trávy a nadbytku vápníku. Co kořenům rybízu chybí takhle ale poznat nejde. Lišejníkem se zabývat nemusíte, ale musíte kořenům vytvořit ty podmínky, které potřebují. Požadavky rybízu na půdu se popisují všude, kde se popisuje pěstování rybízu. To se musí dodržet. Hnojení: v tomhle stavu kompost, až začne růst tak statková hnojiva (dobře rostoucí snese i hodně), pak Cererit, mulčovat. Prostě rybíz potřebuje kyprou, vlhkou zahradní zeminu (kde rostou kopřivy po prsa, tam roste rybíz jako divý). JG

Na fotografii je jen část keře, přidám stromek celý :)

Dobrý den. Dal jsem se do „radění“ a tak bych měl pokračovat. Nevděčná věc. Na obrázku je zestárlý, silně zababčený stromek rybízu. Špatný stav. Váš stromek je na konci své cesty. Životnost stromků na meruzalce nebývá dlouhá. Zvlášť ne u rybízu. Uvádí se 10-12 roků, v dobrých podmínkách vydrží i déle. Naproti tomu keř je „skoro“ věčný. Můžete ho zmladit nebo zahřížit větev a tím posunout střed vlastně nového keře o kus jinam. Někdy to udělá keř i sám. Keř si také sám částečně půdu pod sebou ošetří. Zastíní, potlačí plevel, především trávu a udrží vláhu. Prý se stromky lépe ošetřují, sklízí. Zatím se můžu pohybovat a tak jsem si ani nevšiml. Na obrázku není vidět spodek kmínku a půda okolo kmínku. Roste tráva až ke kmínku? Tráva je velký konkurent rybízových kořenů. Především vláhy. Ve svrchní vrstvě (cca 25cm) půdy má rybíz většinu kořenů. Ta nesmí nikdy vyschnout. Podnož, meruzalka, je taky rybíz (Ribes aureum – Rybíz zlatý). Zvlášť na jižním, sušším svahu dokáže tráva rybíz snadno umořit. Nechcete proto raději pěstovat keř? Takže opatrně odstraňte trávu v kruhu průměr 1,2 – 1,4 m. Nepoškoďte chabé kořeny. Pokud nejsou myši, tak zamulčujte. Starou trávou, senem, slámou. Myši se rády nastěhují pod mulč. Silnému keři nevadí, když půdu proryjí, mulč rozkoušou a zatahají do země. Spíš naopak. Slabou rostlinu ale můžou zničit. Takže pak zamulčovat až v předjaří. Mulč nedávejte až ke kmínku, ale nechte mezeru cca 10cm od kmínku. Na půdu pod mulč rozhoďte lopatku králičin nebo slepičinců, nebo lopatu rozleželého kravského hnoje nebo několik lopat kompostu. Když nic z toho nemáte, tak rozhoďte polévkovou lžíci Cereritu. Půdu udržujte stále vlhkou, ale ne mokrou! Až se hnůj, mulč rozloží, přidáte nový. A tak po celou dobu růstu. V předjaří stromek prostřihněte. Vše mrtvé pryč. Celkový počet pupenů snižte řezem větví asi na 50%. Šetřete ty větévky, které nejvíc narostly a redukujte více kyticové květní pupeny (ty jsou špičaté, několik pohromadě). Pokuste se postupně docílit stejnoměrnějšího rozmístění větví v korunce. Kosterní větve (ty silné) nestříhejte, asi by to nevydržel. Mezi novými výhony by měla být vzdálenost na píď. Pokud vyraší hustěji, nevhodným včas zaštípněte vrchol, ať zbylé víc narostou. Raději menší počet a silnější. A tak pořád dokola. Když rybíz obnoví růst, bude se obnovovat i kůra. Se starou kůrou zmizí lišejníky. Nelíbí se mi ale kulatý, tlustý pupen na horním obrázku vlevo dole. Připomíná mi napadení vlnovníkem rybízovým. To by ale byla jiná kapitola a to si najdete sám. Třeba se „záchrana“ na čas podaří. Pokud ano, využijte ten čas k tomu, že si o rybízu něco přečtete a k nové výsadbě. JG

Ještě jsem se chtěl zeptat, kdy ten keř ostříhat?? A hlavně v jakém místě. Ještě máme taky černý rybíz který není obrostlý lišejníkem, má dlouhé šlahouny ale moc neplodí. Sousedi maj také černý rybíz, nestarají se o něj a mají vždy velkou ůrodu. Je pravda že mají okolo kopřivy protože to maj u plotu a je tam také trávník.