Červený rybíz

U červených rybízů mají dlouhé střapce všechny odrůdy. Vaše krátké střapečky nejsou dány odrůdou, nýbrž pěstováním (řez, výživa, sprchání bobulí, ap.)

Je třeba zmladit keře, ponechat méně výhonů, vystříhat nepotřebné výmladky. Zlepší se to, ale sprchají všechny rybízy, na to jak jsou odolné tak jarní mrazíky opravdu nemusí.

Pánové mají s tou péčí pravdu, pokud jde o odrůdy, asi nejdelší "hrozen" nejspíše má odrůda Tatran. Ten patří mezi relativně pozdní, tedy i později kvete, obyčejně mrazíkům unikne. Ale pokud se o keř nebo stromek nepostaráte, bude i Tatran nic moc.   

Abych se přiznala, neumím stromkový rybíz stříhat.U keřového poznám nové výhony, ale na stromkovém ne.Jakou výživu a vůbec-co rybíz potřebuje.Děkuji za každou radu.M.

Co jem radil platí pro keř. Stromek je jiný, má menší přírůstky a brzo stárne. Zmladit by se asi měl, ale popsat to přesně nejde. Hnojit můžete čímkoliv, kompostem, na podzim hnojem, uměle.

Střih zjednodušeně - jako u stromkového angreštu  - nejstarší větve pryč a nahradit novými výhony, ostatní nové přírůstky zkrátit asi o 1/3. Keř udržovat prosvětlený. Pokud jsou jen malé přírůstky, nebát se aspoň některé větve razantněji zakrátit k nižšímu výhonu, měl by další rok vyrazit výhony delší. Pokud to ovšem není přestárlý stromek - stromkový rybíz oproti keřovému mnohem rychleji stárne.

Hnojím tak, že na podzim pod stromky a do keřů dám uleželý hnůj (pokud zrovna nemám, tak kompost). Zjara ke každému hrst Cereritu.           Lída

Povím vám svoji zkušenost s rybízy. Kdysi jsme ho potřebovali hodně, dělaly se šťávy, vína, marmelády.  Vysbírali jsme rybízy (černé, červené i bílé) do poslední kuliočky. Často byly sprchlé, drobnější, šlo to ztěžka, pomalu.. Po letech nějak poptávka po rybízu poklesla. Řešil jsem to razantním průklestem a redukcí dřeva u stávajících keřů - ponecháním jen několika málo větví na keři. Výásledek se dostavil opačný. Úrody je ještě víc, keříky jsou vyšší než já,  bobule se zvětšily a střapce prodloužily.
    Možná měla účinek i změna způsobu hnojení. Dřívější obrývání a držení půdy v bezplevelném stavu jsem opustil. Mělce kořenící rybíz a angrešt mi přijde jako ideální pro hnojení ředěným slepičincem do děr provedených náslapnou tyčí. Kultivaci půdy jsem nahradil rozloženými kartonovými krabicemi pod keři (zahradničtí estéti, pravda pláčou). Od té doby nevěřím, že délka střapců je dána odrůdou (vyjma některých černých určených ke strojní sklizni) a že sprchání bobulí způsobuje mráz.

Mám zrovna takovou zkušenost také, jenže bez těch rozložených kartonových krabic. Stačí mi v brzkém jaru případný plevel pod keři pouze podtrhnut motyčkou. Jak se keře olistí, plevel už moc šancí rozrůst se pod nimi nemá a pokud se vyskytne, podtrhne se zase. Ředěné zkvašené slepičince k zálivce z jara používám také, ovšem prostým rozlitím konví pod keři, které si určitě zamlaskají a pak opravdu nádherně rodí.

No on rybíz obrývání nesnáší, kořeny má hodně u povrchu. Spíš snese mulčování. A přiměřeně prořezávat chce každý rok, jinak se právě střapečky zmenšují. Kdž je keř starý, tak ho lze zmladit úplným ořezáním větví až u země, vyrazí nové (jen ty opravdu přestárlé už nevyrazí). Bohužel u stromkového to provést nelze.

Jak psal p.MUDr.Vysloužil o česání rybízu dříve, vzpomněla jsem si také, když se ještě odváděl do výkupu... To byly kolem zahrádek po obvodu vysázeny angrešty a rybízy, a trhaly celé rodiny, protože se to vyplatilo... Dnes drobné ovoce nikdo nevykupuje a má ho každý jen pro vlastní spotřebu.   Lída