Kde sehnat pražce

Když pominu jedovatost, o které podrobně píší lidi výše, tak i staré pražce na sluníčku pěkně páchnou.

Měli jsme na zahradě po bývalých majitelích pražce jako zpevnění svahu. Byly tam mnoho let, napůl zapadlé v zemi, a stejně to tam smrdělo jako na starém nádraží, zvlášť v létě, a to byly ty pražce jenom dva. Takové schodiště z pražců, to musí být na sluníčku lahůdka. Ulevilo se nám, když jsme ty naše vykopali a odvezli.  

Také manipulace s nimi je velmi náročná, je to mimořádně těžké dřevo (když jsme jeden vykopávali, vyklouzl nám z ruky a rozbil velkou břidlicovou desku, to nás mrzí dodnes). A poslední věc -- vzhledem k tvrdosti se hrozně špatně rozřezávají, chce to silného chlapa, trpělivost a starou pilu, kterou vám nebude líto zničit. Takže jestli si je chcete dát na zahradu, tohle všechno taky zvažte.

dehet je take na chodnikach na silnicich na strechach dehtem se osetruji konum kopyta dehtovou barvou se natiraji nadrze na vodu okapy a je plno dalsich zpusobu jeho poziti tak se divim ze jeste ziju

Kdysi jsem řezal starý telegrafní sloup.Domnívám se, že byl impregnovaný podobně jako pražce.Kam dopadly piliny po řezu, tam vše zelené spálily.Dobrý materiál.Mohl by se používat jako herbicid.P

To není dehet ale asfalt.

ropny dehet se pouziva k lecbe lupenky drevny dehet jako prichut do bombonu v kosmetice v samponech proti lupum a tam vsude na nas ciha rakovina

Dehet o kterém se tady bavíme je dehet uhelný. Je to toxický a karcinogenní. V kosmetice se využívá pro potlačení velmi odolných mikroorganismů, které vyvolávají dermatózy. Tato léčba je časově omezena a nesmí překročit jeden měsíc právě z důvodu karcinogenity. Navíc jde o dehet určený pro farmakologické využití a je čištěný a modifikovaný. Nesmí se dostat ostatní části pokožky, je nutné aby plocha, kterou přípravek zasáhne byla co nejmenší. Ostatní dehty nemá cenu zmiňovat, protože ty v pražcích nenajdeme. Velmi vysoká karcinogenita dehtu je holý fakt, o tom nemá cenu diskutovat.

Aneb "kdo chce kam..." Je s podivem, kolik příspěvků obhajujících tento nebezpečný sajrajt se tu objevilo.

Jo, jo, na pražce se stačí podívat a do 10 minut umřete. Tak si to shrňme: pražce se vyrobí a napustí tím sajrajtem. Pak 20 let leží na železničním náspu - v milionových množstvích - ve městech, v chráněných oblastech, v bezprostředním okolí zdrojů pitné vody,... 20 let se z nich bez jakékoli ochrany luhuje ten sajrajt do podloží, do vody, odpařuje do ovzduší. Ekologům to vůbec nevadí - vše je v pohodě.

No a po těch 20 letech, kdy už je vše, co vyluhovat šlo, vyluhováno, se z pražců stane smrtelně nebezpečný odpad, tak nebezpečný, že když si jediný pražec položíte na zahrádku, vymře vám do týdne celá rodina a do měsíce půl vesnice.

Ať tomu věří, kdo tomu věřit chce, ale je to jen další ekonesmysl, kterými nás EU a její spřátelení "ekologové" krmí po tisících..

Prima, že máte takový názor. Víte třeba co je to kreozot? Více něco o železničním svršku? Podíval jste se někdy na složení a vzhled rostlin v blízkém okolí trati? Jak jste nezávadnost pražců testoval? Jaké analýzy výluhů jste provedl? No, ale pokud kouříte, pak Vám to opravdu může být dost šumák.  

Pokud si přečtete celou diskuzi, nikdo tady nemluví o jednom pražci, ale hned o zpevnění celého břehu. Konzervace pražce je důkladná a opravdu se za 20 let nevyluhuje všechno. Impregnace měla pražec chránit až 50 let. Ostatně přihoďte takový pražec do kotle a uvidíte jak vás sousedi poženou... Evidentně je impregnace "stále ve formě". Pražce jsou konzervované uhelným a asfaltovým dehtem, v horším případě pak pentachlorfenolem a bromovanými uhlovodíky. K tomu také solemi zinku a mědi, které byly často kontaminované kadmiem a chromem. Všechno to jsou látky značně poškozující zdraví. Jejich louhování do podloží není dostatečně objasněné. Každopádně je pitomost doufat v to, že to asi nebude tak žhavé.