Krmítko pro ptáčky

Vy nemáte chybu, Danielo!?:-)), s krmítkem to právě řeším, staré jsem musel zrušit, jedna z mých koček do něj pravidelně vlezla (z krmítka přetékala kočka)   a děsně se divila, že tam už ptáci nelétají..

NO, nemyslete si, že naše kočičky nezkoušely na krmítko vylézt. Dost často jsme je vyháněli. Potom jim manžel udělal ta odpočívadla ve větvích stromů, tak se přestěhovaly tam a krmítko nechávají na pokoji - alespoň, když jsme na zahradě (co dělají za našimi zády, to nevím).  Zdravím -Daniela.

Bože, mám pocit, že už od toho kompu neodlezu. Mám krmítka 3, na jedné straně domu 1,na druhé 2. To jedno z přední strany je zavěšeno na řetězu připevněném na trámu krovu, opírá se o zeď. Ale, co se rozepisuju, jak tam zítra pojedu, vyfotím a snad do týdne ukážu. Jsem děsná. Taky je strašně ráda pozoruju. Dokonce i v létě. Z obrácené staré paraboly mají nejen pítko, ale přímo rybník. Viděli jste, jak úžasně pijí a jak se koupou? Když se rachtá kosák, to je tedy pěkný rachot. Dokud jsem to nepoznala, neměla jsem vůbec tušení, co se děje. Dnes už poznám spoustu ptáků po zvuku a nemusím je přitom ani vidět. A když si tak pronesu např. co se sýkorko rozčiluješ-celá rodina si myslí, že nastal čas povolat psychiatra, když nic nevidí a já si mluvím pro sebe. M.R.

No, to je pěkné!  Já jsem na tom naprosto stejně a myslím si, že nejsme samy.  Já si na zahradě povídám úplně s každým a se vším.  Když jsem onehdá vyrejpla tučnou žížalu, tak jí povídám - no, ty seš pěkně vypasená. Nevšimla jsem si, že je za plotem sousedka.  Ta se na mne obořila, že se mám v první řadě podívat na sebe!  Hned jsem jí vysvětlila, že si povídám se žížalou a že jsem se jí nechtěla nikterak dotknout.  Určitě si myslela, že bych se měla léčit.  Život tropí hlouposti - nebo trapasy?    Zdravím - Daniela.

Taky máme na chalupě krmítko - klasika, zavěšené na trámu a opřené tlustým drátem proti stěně aby se nekývalo. Je to naprosto skvělé pozorovat hlavně různé sýkorky jak tam poletují. Mám ale problém - dokud na ně koukám oknem za sklem krmí se stále, ale jen otevřu dveře (nebo i jsou otevřené) a vezmu foťák, abych si udělal fotku, tak ty potvory odletí a nevrátí se na krmítko ani kdybych tam čekal bez pohybu snad dva dny (mám odzkoušeno 20 minut, pak jsem to vzdal). Také nám tam jednou kupodivu přiletěla asi poštolka - ta se ovšem dovnitř nevešla a tak sedla na střechu a více jak půl hodiny koukala do okna. Zpočátku jsme chodili pomalu a opatrně abychom ji nevyplašili, pak už nás to nudilo a tak jsme chodili normálně a nakonec jsem i rozsvítili (už se setmělo) a ona furt seděla na střeše krmítka. Jen čas od času se ohlédla ale jinak vytrvale koukala do chalupy - paráda. Pak se sama od sebe sebrala a odletěla - tou dobou ale nebylo po ostatních ptácích ani vidu ani slechu. Snad jediné dvě nevýhody to rmítko má - ptáci tam okolo - i když v je v létě nekrmíme dělají desný kravál a v zimně udělají dost nepořádku slupkami ze slunečnicových semínek. Jo - nemáte náhodou tip na samodosypávací krmítko na zimu (jezdíme jen občas a chceme, aby měli sýkory co klovat i když tam nejsme)?

Martine, nevím jak poradit. Sama se na chalupu dostanu vždy nejpozději za týden až 14 dnů a pro ty případy mám na stromech před odjezdem pověšené lojové koule se semeny-ve značném množství. Někdy přijedu a jsou prázné síťky, jindy někde části koulí ještě zbývají. M.R.

Ahoj Martine, asi bych se pokusila vyrobit něco z petlahve. Nebo bych vyškvařila kus loje a do toho zamíchala různá semínka.   Já mám vypěstovanou hromadu slunečnic a tak vždycky jednu z nich zavěsím na okap.  Vloni jsem nechala slunečnice nesklizené přímo na záhoně a ptáčkové chodili tam.  Zdravím - Daniela.

Vidím že se tady probíralo téma - kočky v krmítku, chci vám jenom ukázat jak to dopadne když si z vašeho težce vyrobeného krmítka udělají kočky rozhlednu. Naštěsti jsem vyrobil nový typ krmítka kam se naše kočky nevejdou - takže jsou nakonec spokojeni i ptačci (hlavně sýkorky a brhlíci).

Nejhorší na tom je, že i ten "nezvaný návštěvník" tam vypadá dost dobře. Brhlíky mám na chal. jen 2. Ale moc se mi líbí, jak šplhají po stromě a nejlépe hlavu dolů. Ale na krmítku jsem je nikdy nezahlédla. V Jeseníku jsem jednoho stíhala v lese s foťákem, nakonec jsem zvítězila, ale zase se mi pak v konečné fázi klepaly ruce a obrázky byly rozmazané-což mě mrzí. M.R.