Hnědnutí jehlic u jedlí
|
|
|
|
host - 1.3 (?) 12.12.2007 12:36
Výskyt barevných změn jehlic a napadení škůdci
Co všechno můžeme bez složitých rozborů (třeba laboratorních) usuzovat z barevných změn jehlic. Tomu se odborně říká symptomatologie, kdy podle jednotlivých projevů, v tomto případě barevných změn jehlic, usuzujeme na příčiny poškození.
Smrky, stejně jako další lesní dřeviny, jsou citlivé k vlivům nepříznivých činitelů prostředí ať již abiotických nebo biotických. Dlouhodobým hromaděním nepříznivých podmínek prostředí či po jejich krátkodobém silném vlivu se na jehlicích a listech mohou objevit pouhým okem viditelné příznaky poškození v podobě barevných změn jehlic či nějakého poškození jejich normálního růstu.
Zelenou barvu jehlic podmiňuje zelené barvivo chlorofyl, pak žloutnutí jehlic (též slovem latinského původu chlorózy), odpovídá nějaké ztrátě obsahu chlorofylů. Nejčastější příčinou žloutnutí jehlic bývá nejen nedostatek jednoho i více prvků ve výživě, ale někdy jejich nadbytek nebo změna poměru zastoupení jednotlivých živin. Také se na žloutnutí může podílet kyselý déšť a vzdušné znečištění. Dlouhodobý vliv kyselých imisí na půdy dokonce způsobuje nedostatek minerálních prvků v půdě a porušení jejich rovnováhy (úbytek draslíku, hořčíku, vápníku a jiných prvků). Tyto poruchy minerální výživy vedou v kombinaci se zářením nejprve k rozkladu chlorofylu na svrchní straně jehlice, která se jeví žlutější než spodní strana. Někdy jsou příčinou také živé organismy (rzi, houby, háďátka, roztoči, hmyzí škůdci -zejména savý hmyz, atd.).
Hnědnutí a reznutí (též nekrózy) znamená úplnou ztrátu chlorofylů, což odpovídá již odumřelým částem jehlic. Tyto barevné změny jehlic jsou tedy mimo jiné doprovázeny snížením či zastavením fotosyntézy probíhající v jehlicích, což v konečném důsledku má za následek sníženou produkci dřevní hmoty. Nejčastějšími příčinami hnědnutí jehlic jsou sucho, a pozdní mrazy na jaře či časné mrazy na podzim často v kombinaci se slunečním zářením. Jestliže je na jehlici vrstva ledu, pak tento led působí za slunečního záření jako lupa a sežehne jehlici. Nebo může při slunečném počasí dojít k vysychání jehličí vlivem oslunění bez možnosti doplnění úbytku vody kořeny z dosud zmrzlé půdy. S hnědnutím jehlic se můžeme setkat i na konci zimy na okrajích porostů v blízkosti silnic intenzivně ošetřovaných posypovými solemi. Fyziologický účinek zasolení půdy na strom je ve svých konečných důsledcích totožný s vlivem sucha.
Žloutnutí a hnědnutí též mohou způsobovat hmyzí škůdci (nejčastěji to bývají kůrovci, např. lýkožrout smrkový) nebo houbi a rzi a další organismy. Napadení houbami a rzemi se často projevuje zvláštním způsobem hnědnutí jehlic. Napadení jehlic živými organismy může mít mimo barevné změny za následek také různé poškození růstu výhonů a jehlic. Může se projevit zduřelými výhony nebo pupeny (napadení hmyzem).
Obecně napadení živými škůdci je mnohem obtížnější rozpoznat.
Výskyt barevných změn jehlic můžeme rozdělit na následující nejčastější případy:
1. žloutnutí letošního ročníku jehlic, které není spojeno s výskytem prašného povlaku (pak by se jednalo patrně o rez) a se žloutnutím starších ročníků jehlic, je typickým projevem nedostatku dusíku, případně i draslíku. Může to být podmíněno velkou kyselostí půdy, ať již přirozenou nebo způsobenou kyselým deštěm. Od ostatních typů žloutnutí se dobře rozliší porovnáním horní a spodní strany jehlic, spodní strana je téměř vždy méně žlutá.
2. žloutnutí starších ročníků jehlic, kdy nové ročníky zůstávají zelené, představuje také narušení výživy. Obvykle to značí mimo jiné nerovnováhy živin nedostatek hořčíku, který je základním stavebním kamenem chlorofylu.
3. celkové žloutnutí všech ročníků jehlic představuje silnější zhoršení výživy hlavními živinami (obvykle celkový nedostatek živin). K projevům dochází na velmi chudých a na kyselých půdách. Na tomto projevu se opět mohou podílet kyselé srážky.
4. bodové žloutnutí jehlic často způsobuje ozón. Vyskytuje se v různém množství na svrchních stranách jednoletých i víceletých jehlic a pozná se podle drobných žlutých skvrn na jinak zeleném jehličí. Je způsobeno zejména vyššími koncentracemi přízemního ozónu. Zajímavé je, že zvýšené koncentrace ozónu jsou zejména ve vyšších polohách na jižních svazích. Tam se také tento typ poškození vyskytuje nejčastěji.
Poznámka: Ozón je plyn, který se vyskytuje v atmosféře a má různé účinky, podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemně se vyskytující ozón ve vyšších koncentracích je nebezpečný pro živé organismy a způsobuje jejich poškození. Naproti tomu ve velkých výškách v atmosféře tvoří ozón takzvanou ozónovou vrstvu, která je pro živé organismy a tedy i člověka, velmi důležitá. Chrání nás před složkou slunečního záření, tzv. ultrafialovým zářením, které jednak způsobuje, že se spálíme, jsme-li dlouho na sluníčku, a také může být příčinou vážných onemocnění, jako je rakovina kůže.
5. hnědnutí nejmladšího ročníku jehlic bývá způsobeno vysycháním a mrazem v předjaří. Opět se na něm mohou podílet i vzdušné polutanty. Pokud je hnědnutí patrné na koncových částech výhonů a jehlic nejmladšího ročníku, pak bývá způsobeno náhlými silnými mrazy.
6. hnědnutí všech ročníků jehlic bývá způsobeno zasolením půdy poblíž silnic. Obvykle to znamená velký nadbytek prvku chlóru v půdě.
7. hnědé, málo vyrostlé výhony jsou odumřelé pod vlivem mrazů v období rašení pupenů a růstu výhonů.
8. zaškrcené hnědé proužky na jehlicích nám napovídají, že by se mohlo jednat o napadení jehlic houbou Rhizosphaera kalkhofii.
9. "Práškový" povlak na žluté či hnědé části jehlic jednoletých jehlic: pokud je takovýto povlak na žluté či hnědé části jehlic, a navíc tyto části mají v sobě různé ostrůvky jiného odstínu barvy, mohlo by se jednat o napadení jehlic nějakou rzí (např. Chrysomyxa abietis, Ch. ledi). Avšak o jakou rez se jedná přesně bez mikroskopického pozorování těžko posoudíme.
10. napadení mšicemi - korovnicemi: mšice (např. Liosomaphis abietinum.) obvykle napadají mladé jehlice. Rovněž mohou způsobovat zduření výhonů a pupenů, kterým se říká hálky, v nichž se vyvíjí mladé mšice.
11. napadení ploskohřbetkou smrkovou je patrné jako úbytek jehlic žírem larev, navíc některé zbývající jehlice hnědnou. Můžeme též rozeznat útvary hnědé drtě jakoby spojené pavučinou, což jsou předivové vaky vyplněné trusem housenic, které jsou zelenavé a lysé. Ploskohřebetka (Cephalcia abietis) je zástupce primitivní skupiny hmyzu, kam patří také mravenci, vosy a včely (blanokřídlí), ale nemá stopkovitě připojený zadeček.
12. napadení lýkožroutem smrkovým se projevuje reznutím až hnědnutím korun a dochází k opadávání kůry ve střední části kmene, na kterém jsou pak patrny charakteristcké vzory (tzv. požerky).
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 8.178 (?), 4.12.2006 20:31, zobrazeno: 41996x
Dobrý den. Mám doma několik jedliček které se mi podařilo vypěstovat ze semen.Jedná se o j. vznešené a kavkazské. Jsou to už dvouleté sazeničky, které mám v kontejnerech 11x11x11cm.Jsou v kvalitní půdě pro jehličnany,jsou v létě zastíněny a vláhy mají taky dost. Přesto se v letošním roce objevily na jehličkách hnědé skvrny.Může mi prosím někdo poradit o co by se mohlo jednat, popřípadě jak sjednat nápravu?
Díky za rady Tom
|
|
|
|
|
|
|
host - 45.120 (?), 8.6.2007 22:03
mám stejný problém, ale u staršího stromu jedle normanské. Nově narostlé jehličky postupně hnědnou až zcela odumřou. Co dělat??
|
|
|
|
|
|
|
host - 83.238 (?), 10.7.2007 21:16
Mám to samý jedlí asi 2 m vysokých. Letošní přírůstky hnědnou a opadávají. Suchem určitě netrpí. Taky nevím co s tím.
|
|
|
|
|
|
|
host - 212.140 (?), 5.8.2007 9:43
Mám úplně stejný problém a už mně odešly všechny kultivary jedlí, jen jedina Abies pinsapo "glauca" se drží, myslím, že to je nedostatkem minerálů, podobně se chovají i borovice a tam to probíhá pomaleji. Z literatury jsem vyčetla, že je to nedostatkem hořčíku, jehličnany na to prý často trpí, ale nevím to určitě, takže pokud někdo přijde s fundovanějším názorem budu jen ráda
|
|
|
|
|
|
|
host - 83.238 (?), 6.9.2007 20:49
V zahradnictví mi taky poradili hořčík (hořká sůl), posypal jsem to a uvidíme příští rok.
|
|
|
|
|
|
|
host - 16.30 (?), 11.12.2007 21:17
Zcela určitě se jedná o rez jedlovou. Pomůže jedině chemické ošetření, které se musí provést z jara když začíná stromek rašit. Doporučuji postřik opakovat. Vhodný postřik poradí v odborné prodejně. Tato choroba je noční můra všech velkopěstitelů vánočních stromků.
|
|
|
|
|
|
|
host - 1.3 (?), 12.12.2007 12:36
Výskyt barevných změn jehlic a napadení škůdci
Co všechno můžeme bez složitých rozborů (třeba laboratorních) usuzovat z barevných změn jehlic. Tomu se odborně říká symptomatologie, kdy podle jednotlivých projevů, v tomto případě barevných změn jehlic, usuzujeme na příčiny poškození.
Smrky, stejně jako další lesní dřeviny, jsou citlivé k vlivům nepříznivých činitelů prostředí ať již abiotických nebo biotických. Dlouhodobým hromaděním nepříznivých podmínek prostředí či po jejich krátkodobém silném vlivu se na jehlicích a listech mohou objevit pouhým okem viditelné příznaky poškození v podobě barevných změn jehlic či nějakého poškození jejich normálního růstu.
Zelenou barvu jehlic podmiňuje zelené barvivo chlorofyl, pak žloutnutí jehlic (též slovem latinského původu chlorózy), odpovídá nějaké ztrátě obsahu chlorofylů. Nejčastější příčinou žloutnutí jehlic bývá nejen nedostatek jednoho i více prvků ve výživě, ale někdy jejich nadbytek nebo změna poměru zastoupení jednotlivých živin. Také se na žloutnutí může podílet kyselý déšť a vzdušné znečištění. Dlouhodobý vliv kyselých imisí na půdy dokonce způsobuje nedostatek minerálních prvků v půdě a porušení jejich rovnováhy (úbytek draslíku, hořčíku, vápníku a jiných prvků). Tyto poruchy minerální výživy vedou v kombinaci se zářením nejprve k rozkladu chlorofylu na svrchní straně jehlice, která se jeví žlutější než spodní strana. Někdy jsou příčinou také živé organismy (rzi, houby, háďátka, roztoči, hmyzí škůdci -zejména savý hmyz, atd.).
Hnědnutí a reznutí (též nekrózy) znamená úplnou ztrátu chlorofylů, což odpovídá již odumřelým částem jehlic. Tyto barevné změny jehlic jsou tedy mimo jiné doprovázeny snížením či zastavením fotosyntézy probíhající v jehlicích, což v konečném důsledku má za následek sníženou produkci dřevní hmoty. Nejčastějšími příčinami hnědnutí jehlic jsou sucho, a pozdní mrazy na jaře či časné mrazy na podzim často v kombinaci se slunečním zářením. Jestliže je na jehlici vrstva ledu, pak tento led působí za slunečního záření jako lupa a sežehne jehlici. Nebo může při slunečném počasí dojít k vysychání jehličí vlivem oslunění bez možnosti doplnění úbytku vody kořeny z dosud zmrzlé půdy. S hnědnutím jehlic se můžeme setkat i na konci zimy na okrajích porostů v blízkosti silnic intenzivně ošetřovaných posypovými solemi. Fyziologický účinek zasolení půdy na strom je ve svých konečných důsledcích totožný s vlivem sucha.
Žloutnutí a hnědnutí též mohou způsobovat hmyzí škůdci (nejčastěji to bývají kůrovci, např. lýkožrout smrkový) nebo houbi a rzi a další organismy. Napadení houbami a rzemi se často projevuje zvláštním způsobem hnědnutí jehlic. Napadení jehlic živými organismy může mít mimo barevné změny za následek také různé poškození růstu výhonů a jehlic. Může se projevit zduřelými výhony nebo pupeny (napadení hmyzem).
Obecně napadení živými škůdci je mnohem obtížnější rozpoznat.
Výskyt barevných změn jehlic můžeme rozdělit na následující nejčastější případy:
1. žloutnutí letošního ročníku jehlic, které není spojeno s výskytem prašného povlaku (pak by se jednalo patrně o rez) a se žloutnutím starších ročníků jehlic, je typickým projevem nedostatku dusíku, případně i draslíku. Může to být podmíněno velkou kyselostí půdy, ať již přirozenou nebo způsobenou kyselým deštěm. Od ostatních typů žloutnutí se dobře rozliší porovnáním horní a spodní strany jehlic, spodní strana je téměř vždy méně žlutá.
2. žloutnutí starších ročníků jehlic, kdy nové ročníky zůstávají zelené, představuje také narušení výživy. Obvykle to značí mimo jiné nerovnováhy živin nedostatek hořčíku, který je základním stavebním kamenem chlorofylu.
3. celkové žloutnutí všech ročníků jehlic představuje silnější zhoršení výživy hlavními živinami (obvykle celkový nedostatek živin). K projevům dochází na velmi chudých a na kyselých půdách. Na tomto projevu se opět mohou podílet kyselé srážky.
4. bodové žloutnutí jehlic často způsobuje ozón. Vyskytuje se v různém množství na svrchních stranách jednoletých i víceletých jehlic a pozná se podle drobných žlutých skvrn na jinak zeleném jehličí. Je způsobeno zejména vyššími koncentracemi přízemního ozónu. Zajímavé je, že zvýšené koncentrace ozónu jsou zejména ve vyšších polohách na jižních svazích. Tam se také tento typ poškození vyskytuje nejčastěji.
Poznámka: Ozón je plyn, který se vyskytuje v atmosféře a má různé účinky, podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemně se vyskytující ozón ve vyšších koncentracích je nebezpečný pro živé organismy a způsobuje jejich poškození. Naproti tomu ve velkých výškách v atmosféře tvoří ozón takzvanou ozónovou vrstvu, která je pro živé organismy a tedy i člověka, velmi důležitá. Chrání nás před složkou slunečního záření, tzv. ultrafialovým zářením, které jednak způsobuje, že se spálíme, jsme-li dlouho na sluníčku, a také může být příčinou vážných onemocnění, jako je rakovina kůže.
5. hnědnutí nejmladšího ročníku jehlic bývá způsobeno vysycháním a mrazem v předjaří. Opět se na něm mohou podílet i vzdušné polutanty. Pokud je hnědnutí patrné na koncových částech výhonů a jehlic nejmladšího ročníku, pak bývá způsobeno náhlými silnými mrazy.
6. hnědnutí všech ročníků jehlic bývá způsobeno zasolením půdy poblíž silnic. Obvykle to znamená velký nadbytek prvku chlóru v půdě.
7. hnědé, málo vyrostlé výhony jsou odumřelé pod vlivem mrazů v období rašení pupenů a růstu výhonů.
8. zaškrcené hnědé proužky na jehlicích nám napovídají, že by se mohlo jednat o napadení jehlic houbou Rhizosphaera kalkhofii.
9. "Práškový" povlak na žluté či hnědé části jehlic jednoletých jehlic: pokud je takovýto povlak na žluté či hnědé části jehlic, a navíc tyto části mají v sobě různé ostrůvky jiného odstínu barvy, mohlo by se jednat o napadení jehlic nějakou rzí (např. Chrysomyxa abietis, Ch. ledi). Avšak o jakou rez se jedná přesně bez mikroskopického pozorování těžko posoudíme.
10. napadení mšicemi - korovnicemi: mšice (např. Liosomaphis abietinum.) obvykle napadají mladé jehlice. Rovněž mohou způsobovat zduření výhonů a pupenů, kterým se říká hálky, v nichž se vyvíjí mladé mšice.
11. napadení ploskohřbetkou smrkovou je patrné jako úbytek jehlic žírem larev, navíc některé zbývající jehlice hnědnou. Můžeme též rozeznat útvary hnědé drtě jakoby spojené pavučinou, což jsou předivové vaky vyplněné trusem housenic, které jsou zelenavé a lysé. Ploskohřebetka (Cephalcia abietis) je zástupce primitivní skupiny hmyzu, kam patří také mravenci, vosy a včely (blanokřídlí), ale nemá stopkovitě připojený zadeček.
12. napadení lýkožroutem smrkovým se projevuje reznutím až hnědnutím korun a dochází k opadávání kůry ve střední části kmene, na kterém jsou pak patrny charakteristcké vzory (tzv. požerky).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 23.221 (?), 7.8.2022 14:11
Dobry den, mám více jak 90 kultivatu abies a z toho u 7-10 problémy s reznutím jehličí. U každého jedince je ten problém řešit zvlášt slunce, polostín,stín, polední slunce jaro a podzim, polední slunce v létě více jak 30°C, prodké zimní slunce, vlhko, polovlhko,vzdušná vlhkost, né zamokření, sucho,návětrná strana, mráz, jarní mráz, hnojení, nedostatek hnojení hořčík-dusík, přesolení, špatná těžká, jílovitá zemina, přesazování-údržba kořenového systému, zvířata/ pejscy/,exhalace od aut, kyselé deště, samotné předávkování kyselosti, zalévání tvrdou vodou/ velký obsah minerálů-solí škodí/ nejlépe je stále zalévat deštovkou, změna stanoviště daného jedince, také poloha stanoviště v krajině v daném státě / hory, podhůří, nížiny, města,vesnice, no a samozřejmě hmyz.NEEXISTUJE jedna, dvě příčiny u jedince, VŽDY je třeba řešit vícero věcí najednou- prostě vyzkoušet různé možnosti a vše za cenu ztrát
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|