Sázení a pěstování broskvoně

Prosím o radu,kdy vysazovat broskev,jestli na jaře nebo na podzim a do jaké půdy.Jedná se o Českolipský kraj.Pěstovala jsem zde meruňku ale bez valného úspěchu,tak chci zkusit broskev,snad bude na pěstování méně náročná.Meruňka trpěla na kleotok a hodně ji praskala kůra a nakonec uschla,hned jak poprvé odkvetla.Děkuji za radu Jarka

Brosvoně by se měly sázet jen na jaře. Druhou možností ( a možná ještě lepší) je ji koupit olistěnou (zelenou) v kontejneru (květináči), pak je možné ji sázet kdykoliv a téměř vždy se 100 % úspěchem.

Co vyžaduje :

Kvalitní puda, dostatek slunce, zalévání a ošetření proti kadeřavosti.

Pak kromě pravidelného řezu a probírky už stačí jen sklízet. Dle mého názoru je broskev oproti meruňce na teplo stejně náročná, na vodu možná ještě náročnější, více choulostivá na zimy, ale květy jsou odolnější proti jarním mrazum. Meruňky ja sice upředňostňuji, ale hned za nimi jsou vodní melouny a broskve.

Vše pěstuji v Praze, ale na českolipsku by měly merˇunky i broskve dozrát. Volil bych ale raději broskve ranější než pozdní.

Pepa

Zkusit vypěstovat z pecky rané odrůdy přímo na místě. U nás (severní morava) mají broskve a meruňky podobné problémy, nepřesazovaná  broskev z pecky je na tom líp.

chtelo by to chranenou polohu krytou od severu a zapadu kde se spira slunce cely den kmen by chtel vzime zastinit aby nenamrzal proto merunka praskla tekl kleotok to ji zabylo .

Větší odolnost v chladných podmínkách nepřesazených broskví vypěstovaných ze semene je pověra cíleně vzniklá za socializmu. Tento postup byl dokonce doporučován v pseudoodborné litaratuře. Stromků byl v té době nedostatek, protože v horších lokalitách pravidelně umrzaly a trh je dost rychle nedodával. Autoři proto doporučovali zahrádkářům vypěstovat si vlastní stromky na místě z pecky.
Jistě, stromky z pecky mohou být odolnější, protože obvykle mají více "planých" vlastností, které se vyštěpily zkřížením vajíčka a pylového zrna (vzhledem k samosprašnosti často vnitrodruhovým). Stejně tak odolnější jsou broskvoně vyrostlé od kořenů zmrzlých  (odumřelých) stromků, plodící malé chlupaté šedozelené, i když často docela chutné plody. 

Mrazovou odolost se snazil vypestovat uz micurin dovazely mu pecky  az zkalifornie tvrdil ze semenace vypestovane v hor sich podminkach jsou odolnejsi . ja je pestuji take ze semen a mam zatim dobre vysledky nebo ze by to bylo s tim oteplovanim atmosfery__?

Mičurin byl kultovní postavou sovětského šlechtitelství, ale všechno mu kvůli tomu věřit nemusíme. Semenáče vyrostlé v chladnějších podmínkách mohou být krátkodobě otužilejší kvůli pomalejšímu růstu hustších pletiv. Tento vliv se po přesazení brzy vytratí. 
   Semenáče broskvoní mohou být odolnější, ale většinou na úkor plodových vlastností ušlechtilé odrůdy, které se zkřížením v pecce ztratí. I jabloňové semenáče jsou otužilejší - proto se používají jako podnože. Akorát se obvykle nedají jíst.

Sázím v každém případě na jaře.Vykopu díru 60x60x60 na dno dám větší hrst NPK hodím na to pár lopat hlíny a přidám dobrou kompostovou půdu přidám kolík a kousek silné hadice do které zalévám přímo ke kořenům, Zásadně i ty nejmenší stromky stříhám až do květu,protože není tak nachylný na kleotok. Jsme v teplé oblasti na Znojemsku a když tam zapomenu hrábě tak i ty zapustí kořeny. Přeji mnoho zahrádkářských úspěchů.

Je to v podstatě správný postup. Pro horší půdní podmínky bych doporučil ještě větší rozměr jámy. Ta hadice je dobrá věc, já používám drenážní husí krk ze stavebnin o průměru 6-8 cm (dá se navrtat i k již stojícím stromům) - má otvůrky po celém průběhu. Horní konec zakryju uříznutou PETkou a schovám do mulče.
Místo NKP bych volil jenom P a K . Dusík se vyplaví do spodiny dřív, než k němu dorostou kořeny. Tím je dobré přihnojit až během vegetace právě do té hadice. 

Dnes jsem koupil stromky broskvoně a zítra je chci zasadit , je třeba v 1. roce také nějaký postřik a hnojení. Koupil jsem zahradnický substrát a budu ho míchat s vykopanou zeminou asi napůl.