prasklé broskve

Souhlasím s Janem, že po dlouhém období sucha a následné vydatné zálivce, či vydatných deštích, mohou plody praskat. Ale nedostatek bóru to způsobuje také a nemusí se projevit každý rok. A nemusí ho být zrovna úplný nedostatek v půdě.  Mohou nastat nepříznivé podmínky pro jeho transport jako jsou nevyrovnané vláhové poměry, přehnojení některým makroprvkem i mikroprvkem, či nějaký stres a pod.

Např. v roce 2011se plošně projevoval nedostatek bóru v polních plodinách, ale ten výživný stav rostlin je každý rok jiný. Navíc optimální příjem mikroprvků z půdy je při nižším pH, u makroprvků při pH vyšším, což většinou u broskvoní bývá.  Většina mikroprvků při jejich příjmu je i v antagonistickém vztahu. Ale teď si už nevzpomenu přehnojení kterým mikroprvkem je příjem B blokován.

Nedostatek B u ovocných stromů nevyřeší hnojení běžnými listovými výcesložkovými hnojivy jako je Hycol Z a řada dalších. A také nepomůže ani přihnojení na list specielními hnojivy se zvýšeným obsahem B, či Boraxem v předsklizňovém období. Nejlepší období pro dodání B je podzim, asi 4-6 týdnů před opadem listí. O něco menší účinek pak je jaro v období rašení a opakovat v době květu.

Způsob hnojení boraxem proti kamenčivosti hrušní se provádí postřikem na list před opadem listi na podzim, kdy se prvek ještě dostane do pupenů.Zajímalo by mě, zda by bylo vhodné i pro broskvoně, ale zatím se nikdo nepřihlásil s vlastními zkušenostmi v tomto směru ochrany pecek i plodů broskvoně proti praskání, a taky nedokonalému vývinu pecek broskví.Kdyby to fungovalo, jistě by na to naše  vědecké kapacity přišly dávno přede mnou.Vím jen, že se psalo, že to způsobuje špatné hospodaření rostliny s borem, ať už blokováním jiných makro, mikroprvků.V této souvislosti si vzpomínám na odborné články p.dr. Kaliny v časopise Zahrádkář, matně si vzpomínám, že tomu brání draslo, nebo fosfor-jen nevím, který to je.

Když to zatím nikdo nezkoušel, tak to budu muset otestovat sám-myslím tím opakovaný postřik boraxem na list.Snad tím rostlinu nezabiju

Já osobně pokud se takový problém s praskáním plodů vyskytl, tak vždy hodně pršelo a to popraskají třeba i třešně. Pecku jsem nikdy puklou neměl. Ty jsou tak pevné, že je problém je roztlouct kladivem, aby jádro zůstalo celé. Problém je v tom, že bez chemických rozborů můžeme tak akorát debatovat, čím to je a nebo není.

Na bór jsou náročné i slivoně, lze ho aplikovat listově pokud se projeví symptomy jeho nedostatku. Použít můžeme kyselinu boritou v dávce 2-3 kg na ha, Borax v dávce 3-5 kg na ha nebo Fertibor v dávce 5l na ha. Postřik stromů by se měl provést poprvé co nejdřív na jaře (koncem dubna) dříve než se začnou rozvíjet květní pupeny. Další v době plného květu a následně znovu za 2 až 3 týdny. Hnojení bórem lze aplikovat i na podzim asi 2 až 3 týdny před opadem listů. V tomto termínu můžeme použít dvojnásobnou dávku než při jarních aplikacích.

Jan Blažek a Václav Kneifl Pěstujeme slivoně.

Co si já pamatuju tak nikdo z naší rodiny takové zásahy nikdy nedělal a já také ne.

Praskání třešní je nejvíce spojeno se střídáním dešťů a teplých slunečních dní. S bórem to většinou nesouvisí. Tržní pěstitelé třešní aplikují před sklizní, v době nalévání plodů, fungicid proti moniliové hnilobě, např. Teldor ( OL jen 3 dny) a tím dojde i k částečnému zpevnění slupky.

Aplikace B po sklizni je nejúčinnější proto, že probíhá ukládání živin z listů zpět do pupenů a cévních svazků. Já jsem použil v tomto období Borosan Forte, příp. Rosabor.

Obyčejné praskání plodů broskvoní neřeším, tam je to jasné, a málo ovlivnitelné.Hlavním faktorem je počasí, a s ním spojené střídání teplot, vlhkosti vzduchu, a množství srážek.

Mě se jedná jak zabránit, omezit praskání pecek, potažmo plodů u ranných odrůd, které jsou jak známo na tyto deformace, a sním spojené zanášení infekce do plodů nejvíc náchylné.Ve zvýšené míře je to hendikep jen ranných odrůd.V této souvislosti uvádím hypotézi, že špatný vývin pecek ranných odrůd broskvoní ovlivnuje prvek bor.Tady by bylo vhodné uvést zkušenosti(jestli nějaké jsou) s vhodným dodáním tohoto prvku, a jak na to broskvoně reagují, zda jsou nějaké potvrzující hmatatelné výsledky.

Nedostatek B způsobuje praskání pecek a špatný vývin semen, hlavně u broskví, ale někdy u dalších peckovin. A také způsobuje špatné opylení ovocných stromů. Toto bylo v minulosti ověřeno a výživáři to tak presentují.

Jestli to je především u těch raných odrůd, to nevím. Já jsem u svých broskví tento problém snad nezaznamenal, nebo nevzpomenu si.

Ověřit hypotézu praskání pecek především u raných odrůd, jako důsledek deficitu B, je v amatérských podmínkách obtížné. Byl by asi nutný půdní rozbor a hlavně listový rozbor z období kvetení a z období před sklizní.