Nová odrůda broskvoně

1) chuť, 2) doba zrání, 3) odlučitelnost pecky

Která je nejlepší, nemohu porovnat, mám jen klasickou Red Heaven, která mi už od mládí chutná .           Lída

Co je to za dotaz?- všechno z toho se přece při pořizování bere v potaz a všichni se snažíme pořídit si takovou, která má co nejlepší vlastnosti ve všech uvedených ohledech - ale zatím je to pouze utopie, vždy je něco za něco. Navíc v různých diskuzích toto již bylo zmíněno opakovaně- včetně hodnocení odrůd.

Ano, dotaz se může zdát hloupý, ale mám náhodný semenáč s vlastnostmi, že plody těm kteří je jednou ochutnali prodávám za 10Kč/kus.

Jde mi o to zjistit, jestli z tohoto stromku vyjít pro další křížení, nebo jej poslat na ÚKZÚZ do řízení o registraci odrůdy. To že v mých podmínkách dokáže konkurovat italskému a španělskému dovozu skládaných broskví (kalibr A a AA) ještě nic neříká nic o tom, že lidi se v hobbymarketech a školkách nebudou stále ptát po odrůdách vyjmenovaných v knihách napsaných před x lety.

Tedy spíše zkuste odpovědět, kterou vlastností by novošlechtění nemělo trpět a kterou naopak preferujete. Uvedu příklad, že pro markety je naprosto nezajímavá vlastnost velikost pecky, protože tu zákazník nevidí. Sadaři tak nebudou zakládat nové sady jen proto, že novější odrůda má o polovinu menší pecku než ta co mají odzkoušenou.

Na téma marketových preferencí už tady před časem jistá diskuse proběhla. Marketové preference jsou jiné, než preference konzumentovy , či preference drobného pěstitele. Bohužel, velkopěstitelé, kteří prodávají své ovoce do velkobchodních sítí, musí chtě-nechtě brát v úvahu obchodní požadavky marketů, protože ony rozhodují o prodeji, či nepordeji celoroční produkce. To je jasné.

Nyní k vaší nové odrůdě. Myslím si, že teď bude záležet především na vás, kolik jste schopen investovat osobní energie, času, umu, nervů a peněz do jejího prosazení. Určitě to nebude jednoduché. Budete sám voják v poli a všude kolem budou létat kulky z cizích palných zbraní. O to víc vám držím pěsti!

Pokud bych mohl já připojit svůj názor na hodnotící kritéria broskvové odrůdy jako konzument,  tak by mé preference byly následující, v pořadí:
1) chuť (pokud možno zřetelné charakteristické chuťové nuance odrůdy)
2) konzistence dužiny (preferuji spíše tužší, hutnou (nikoli tvrdou), středně šťavnatou)
3) velikost (větší velikost vyhrává, ostatně jako všude v životě)
4) zabarvení (atraktivní je sytá žluť s výrazným červeným překrytím)
5) skladovatelnost, odolnost skládkové hnilobě
6) slupka (pokud možno co nejméně zřetelná při konzumaci)

Ovšem jako pěstitel broskvoní ve střední, spíše chladnější poloze, bych ještě před výše uvedené preference předřadil ještě jednu důležitou vlastnost, kterou je odolnost proti vymrzání květních pupenů a květů ruku v ruce s odolností proti chorobám. Čili v souhrnu "pěstitelskou spolehlivost odrůdy". Doba zrání by neměla být příliš dlouhá, optimum je termín "do konce srpna".

Tak tomu říkám kvalitní odpověď. Děkuji.

Chuť je typická pro žlutomasé odrůdy ke kterým patří, tam problém není. Konzistence dužiny je křupavá, nevláknitá a přitom plně šťavnatá, Pevnost dužiny je zachována i při konzervárenském použití. Od klingu se kompot liší zejména tím, že packa není vykrojená hladkým strojním řezem, ale díky odlučitelnosti od pecky to prostě bude červeně žíhaná zvrásněná jamka. Velikost plodu je AA tedy ty za 10Kč/kus byly 4 do kg s průměrem kolem 7 cm. Doba od sklizňové zralosti po konec konzumní zralosti je 7 dní při pokojové/kuchyňské teplotě a 11 dní při uložení v chladu cca 16°C. Monilie se na nepoškozených plodech neobjevuje, při poškození plodu hmyzem je její výskyt se zpožděním 2-3 dny podle infekčního tlaku v okolí. Slupka je středně tuhá a snadno loupatelná (v plné zralosti i bez blanšírování).

Nevýhodou je krátká stopka a hluboká stopečná jamka - pro sklizeň na počátku sklizňové zralosti je potřeba mírně zkušeného česače, aby nezatrhával plody nebo je neotlačil o větev. Při sklizni probírkou v plné konzumní zralosti to problém už není.

K termínu zrání uvedu, že zraje v termínu sklizně švestky domácí.

Soudě podle sebe, nepodceňovala bych také vůni. Vůně pro zákazníka, který stojí nad přepravkou plodů, může být impulzem, který převáží nedostatky ve vzhledu, konsistenci či odlučitelnosti od pecky. Třeba Tesco ale tahle vlastnost zajímat nebude. Zuzana

Dobrý den Zuzano

I v Tescu prodávají odrůdy, které při správné době sklizně správně a charakteristicky voní. Jenže aby je dovezli z itálie a pak mohli mít ještě 7 dní na pultech, tak je až o 3 dny podtrhnou.  Jenže manažeři co sjednávali kontrakty dostali ochutnat plody utržené v optimální čas a skladované optimální dobu (některé odrůdy jsou chutnější až druhý či třetí den po utržení). A oni podepsali kontrakt na odrůdu, termín a množství a nikoliv na nejvyšší jakost.

Samostatnou kapitolou je, když víte jak voní některé postřiky, tak i při tak voňavém ovoci jako je ananas tam ten Horizon® prostě ucítíte jako neurčitou neharmonickou příměs.

Je mi to úplně jasné, protože prodávají některé odrůdy, které mám vlastní, takže mohu porovnat. Teď jsem si to opět ověřila při "pokusném" nákupu hrušek odrůdy Konference označených českou vlaječkou, u kterých by i při optimální sklizni zbylo dost času na pultovou nabídku. Přesto byly nehorázně podtržené, a to tak, že nikdy nedospějí do konzumní zralosti. Také je nikdo moc nekupuje.

Nerozumí téhle politice, ačkoliv jsem kdysi vnitřní obchod absolvovala, včetně dvou semestrů zbožíznalství zaměřeného na potraviny (ale neživím se tím). Mít plné regály zboží s malým obratem, které se později musí zlikvidovat, je přece i proti selskému rozumu. Jaký zisk lze vytvořit na tunách salátovek prodávaných za 5 Kč/kg, které jsou žluté už první den vystavení? Záhada.

Zuzana

Tak už je rozhodnuto. Podal jsem přihlášku na registraci a zbývá jen zaplatit správní poplatky a dodat na jaře požadovaný počet stromků do odrůdových zkoušek.