Kdy postřik proti kadeřavosti?

Broskvoně se stříkají, když práší lísky. Tak je ještě skoro pár dnů čas.

Dnes jsem v HK koukal na pupeny broskvoní - a jsou už lehce pootevřené. Tak jsem stříkal Syllitem. Až budou prášit lísky, tak je postříkám ještě jednou.

Já také , tady je to také tak, udělala jsem to samé. Polabí, vrch Chlum, 360 m.n.m.

Já jsem dnes postříkal DELANem. U některých stromků jsem nestihl druhý postřik mědí. Vzhledem k vývoji teplot a rašení pupenů šlo o poslední postřik proti kadeřavosti. Ještě více raší meruňka - Maďarská

Já bych se ještě rád zeptal, jestli mohu o víkendu udělat ještě jeden postřik (Delanem), když jsem ve středu provedl postřik Championem. Bude mít tento následný postřik vůbec nějaký účinek, vzhledem k tomu že se broskvoním začínají pozvolna nalévat pupeny? Můžou dva postřiky za týden stromkům nějak uškodit?

děkuji za radu.

HS

Mirku, Syllit je výborný postřik na broskve, ale je to jak píše pan Vinšálek pouze organický fungicid s hloubkovým učinkem, to znamená, že pronikne do rostliny, ale není v ní rozváděn rostlinnými šťávami jako systémové přípravky, ty se aplikují pouze v době, kdy rostlina má již vyvinutou listovou plochu a to rašící broskve nemají.První postřik v době nalévání druhý o 7 - 10 dní, ale již pouze organickými fungicidy a to Delan, Syllit,Novozir, Efuzin,Dithan. Listy broskve jsou na měd citlivé a muže dojít až k opadu těchto listu.   Jery

Dnes jsem se ještě ujišťoval v zahradnictví u odborníka ohledně postřiků. Měď samozřejmě již ne, volil jsem mezi Delanem a Syllitem. Delan jsem měl koupený a tak volba padla na něj, pokud bych dělal ještě další postřik (u mne to již nepřipadá v úvahu) prostřídal bych ho Syllitem. Zná někdo, nebo existuje vůbec "echt" systémový prostředek na kadeřavost?

Typickými zástupci systémových fungicidů jsou triazoly (které se mimochodem užívají proti různým mykózám i v humánní medicíně). Některé triazolové fungicidy (namátkou tebuconazol) jsou - jakožto prostředky proti kadeřavosti - registrovány v zahraničí, pro dokonalé rozvedení pletivy je však zapotřebí listová plocha, což dle již také zaznělo.

Pokud je mi známo, citovaný fungicid je v ČR registrován mj. proti moniliové hnilobě broskví s doporučeným termínem aplikace po odkvětu broskvoní.

Osobně považuji za zajímavější a progresivnější trendy v ochraně rostlin nasazení biofungicidů s využitím vybraných bakteriálních kmenů rodu Bacillus. Přípravky tohoto typu jsou již dnes registrovány ve Státech i Kanadě proti strupovitosti, kadeřavosti a snad i bakteriální spále růžovitých. Cenově to (za oceánem) nevychází nijak špatně. Přípravek je dneska dostupný i v ČR, pokud vím, je v tuto chvíli registrován pro moření sadby a lesnické aplikace...

Zaujimave s tymi bio... takto to nejako riesili nase babicky ked striekali broskyne zkvasenym mliekom ci priamo jogurtom. Na plesne s bakteriami a na bakterie s plesnami... Mudr. potvrdia.