Kdy postřik proti kadeřavosti?

Měď se nemá aplikovat v době kdy rozvíjení poupat je v pokročilé fázi, a na vniklé, vznikající listy.To platí na jaře, a v době vegetačního růstu, kdy stromky berou živiny mimo jiné taky z listů -asimilace.Na jaře by po částečném zničení listové plochy došlo k obnově novými listy, ale došlo by k vysílení stromku asi tak, jako v případě napadení kadeřavosti neprovedením ošetření.

Není mnoho rozdílu, jestliže se provede postřik v tuto dobu, nebo o čtrnáct dní později, v době kdy stromky přecházejí do vegetačního klidu, a listí stejně dříve, nebo později opadne.Z důvodu ušetření postřikové jíchy bude nakonec výhodnější v tuto dobu npř.mladý stromek odlistit před postřikem ručně.Každopádně je dobré provést postřik už na podzim, a v následujících čtyřech měsících další dva, nebo tři v době, kdy je odpovídající teplota, nehrozí riziko smytí deštěm.Na jaře začínat podle SAT, nebo v době kvetení lískových jehněd.

Broskyne sú u nás bez lístia viac ako mesiac. Ale aj keby lístie ostalo, asimilácia je minimálna, chlorofyl takmer žiadny a preto meďnatý postrek nemôže ublížiť. Posledné stromy, kde ostalo lístie sú niektoré jablone a čerešňa Kordia. Tej na povzbudenie rastu veľmi pomohla aplikácia granuľovaného hnoja.

Nejsem přílišným příznivcem zbytečné chemie, a proto bych se zeptal: jak významný je postřik broskvoní proti kadeřavosti po opadu listů? Dva roky jsem postřik nijak neřešil, a asi to nebylo úplně to pravé u mladých stromků, naposled jsem stříkal 1x na podzim a 1x na jaře Kuprikolem a fungovalo to skvěle. Nicméně by mě zajímaly vaše zkušenosti, zda je podzimní postřik tak důležitý, nebo bych stejně tak uspěl jen s jedním jarním?

Pokud stříkáte kadeřavost do dřeva -až do mladých pupenů, je tento postřik velmi šetrný. Prostě se na plod vůbec nedostane.

Ano, to beru, ale trvám na svém dotazu - kdo mi ze své zkušenosti může potvrdit/vyvrátit, zda podzimní postřik má smysl, tj. zda někdo provádí jen jarní postřik a výrazně se u něj projevuje kadeřavost.

Jestli má nebo nemá smysl, to neumím říci a snad to ani nejde. Projevy kadeřavosti se v jednotlivých letech liší naprosto diametrálně. A to i při stejných postřikových vzorcích. Ještě se mi nikdy nestalo, že by choroba na listech nebyla vůbec. Jestli se první postřik mědí provedl na podzim nebo v předjaří, to - zdá se mi - žádný vliv nemělo.

Pokud stříkáte kadeřavost do dřeva -až do mladých pupenů, je tento postřik velmi šetrný. Prostě se na plod vůbec nedostane.

Nechci s tímto názorem hluboce polemizovat, ale je to značně zjednodušující pohled na zahradní chemii.

Měď na plodech by mě až tak nezajímala. U broskví to má k plodům mnohem dále než u rajčat nebo hroznů. Ale samozřejmě, měď vadí mladým listům (starým už tolik nevadí) a v "broskvoňové" koncentraci 0,6% (Champion) dokáže popálit i květy meruněk. Pokud jde o kadeřavost, myslím, že při aplikaci koncem roku i na jaře je výsledek lepší.

Nechci s tímto názorem hluboce polemizovat,

Jen vesele polemizujte od toho je snad toto fórum.

ale je to značně zjednodušující pohled na zahradní chemii.

Ale to samozřejmě že je. Ale dělám to tak : pokud počasí dovolí(snad pá.25.11.stříknu ovocné stromky mědí), na jaře jednou sírou a pokud zvládnu do květu (slivoně, meruňky - třešně nestříkám). A je to.

P.S. podzimní postřik beru především jako dezinfekci po létu.

J.A.R.

Ano, dezinfekce po létu a prevence proti bakteriozam, suché skvrnitosti a strupovitosti peckovin.Pokud měď trefí i nějakého kadeřavce, tak to nemá chybu..