hnojení broskvoní

Viděl jste někdy luční porost pohnojený časně zjara ze žumpy??? (myslím pochopitelně ze žumpy pouze s močí apod.,ne s jakýmikoliv ostatními splašky třeba kuchyňskými, natož chemickými!!!).Řekl bych, že ten porost pekelně prospívá, vyzkoušeno,někdy to taky zkuste .

Pod stromy peckovin hazim zelezne piliny nejlepe od strojní pily.Podle stareho ovocnare je to velice uzitecné.Onufri.

Tak dobrá trochu houpu - ale když je vedro v létě tak to trávu opravdu vypálí.

Návod jak používat moč pro hnojení (bohužel anglicky)

Pravidelné vymezování teritoria lidskou (mužskou) močí prý (podle klasické literatury) pomáhá i proti medvědům.

Ohledně hnojení broskvoní se kloním k názoru, který tu už dříve vyslovil p. Vysloužil. Skutečně jsou asi odlišné podmínky pěstování v broskvoňových oblastech než tam, kde si zahádkář vysadí jednu či dvě broskve. Jen bych chtěl upozornit mimo kadeřavosti na nebezpečí žloutenky (kalciozy). Vznikne poruchou v příjmu železa. To může způsoíbit nadbytek fosforu nebo vápníku v půdě, nebo např. přemokřená půda. Potom je nutné aplikovat opakovaně na list hnojivo s obsahem železa nejlépe v chelátové formě. Možná je i zálivka, ale aplikace na list je účinnější. Lze použít i zelenou skalici.

Ohledně přízpěvku, jestli někdo viděl pohnojenou louku... Tasemnice bezbranná, různí hlísti, svalovec stočený, Kokcinidióza,a fůra dalšího se každoročně dříve roznášela tam kde se hnojilo tímto matrošem, jakožto močůvkou složenou z dešťové vody, a dalších, všem jistě na mysl vystupujících, složek, co by produktem společného soužítí lidí a domácích zvířat. Nabízí se polemika, co bylo lepší, jestli toto, nebo dnešní rezidua, popílek a smog, plus kdoví co ještě.

Nevím, jak moc byly kontaminovány pohnojené louky zmíněnými parazity a nakolik se tímto způsobem roznášeli.
   Tasemnicí bezbrannou se lze infikovat, pokud vím, snad jen konzumací masa - obvykle hovězího. Svalovec stočený, ten snad na té louce být nemohl, to by se ten dobytek musel žrát navzájem. Infekce je taky možná jen konzumací neuvařeného masa. Kokcidiózy se člověka většinou nechytají. Užití statkových hnojiv je staré jako zemědělství samo a za tisíce let nezpůsobilo vyčerpání či zasolení půdy, kontaminaci vod ani masové epidemie.

Dobrý večer.

Berete to moc úzce, ostatní tvory krom člověka neberete v potaz:-) Jasně že dnes už to není takový problém-dokonalejší zpracování masa, a navíc ono hnojení už dnes není tolik vidět..ale dříve tu ten problém byl.Určitě je to ale lepší než,,dnešní způsoby´´bohužel není jiné východisko, chceme mít na zahradě všechno, a tak máme.

Těžko poznat, jak se osvědčí hnojivo na stromky. Jako třeba když stromy rostou, osvědčilo se, když zajdou, hnojivo se neosvědčilo?
Raději pročtěte složení těch speciálních složených hnojiv na různé plodiny. Zjistíte, že místo 50 kg pytle Cereritu si koupíte třicet 1,5 kilových pomalovaných krabic a pytlíků podobného složení za trojnásobnou cenu. Vyjma opravdu speciálních hnojiv (na bonsaje, kyselomilné rostliny aj.) je to tahání peněz z důvěřivých zákazníků.