Broskvový semenáč bez řezu

To máte pravdu, ale já se ptám, jestli někdo zkusil porovnat vývoj zdravotního stav 2 (co nejvíce) stejných semenáčů, jednoho stříhaného a jednoho ne?

Teď ho jen zkrátím. Buď se apoplexie po stříhání projeví i na něm nebo bude pořád čistý. Příští rok ho chci vykopat a přesadit na druhou zahradu a seříznout ho na kotlovitou korunu.

Jinak další semenáče k testování mám přichystané - Symphonie. Dva nově koupené a zasazené stromky Symphonie mám pro porovnání, aby rozdíly nebyly ve vlastnostech odrůdy.

Někde jsem četl, že broskvoně jsou velice citlivé na jakýkoliv zásah v oblasti kořenů. Nevím jak ten semenáč máte starý, ale aby váš stromek nezačal mít problémy kvůli přesazení...

Naprostý souhlas, starší semenáč přesazení nesnese. Nejlíp se mi osvědčilo vyset pecky na záhon a přesazování semenáčků na trvalé stanoviště provést ve stadiu tvorby prvních tkzv. pravých listů.

30.238 + Jiří II:

Je pět let starý. Přesazení musím provést buď letos na podzim nebo příští rok na jaře z hlíny do hlíny. I když mi to láme srdce a vím, že to ten stromek nemusí přežít. Máme ho na pronajaté zahradě, kde se má začít stavět. Přenesu ho na naši vlastní zahradu a zkusím mu vyrobit co nejlepší podmínky.

Varianta je buď ho nechat na původním místě a shrábne ho časem bagr a nebo přenést jinam s tím, že to nepřežije.

PS: Pokud bude mít letos nějaké broskve, vyseji si z nich pecky. Bohužel ty mrazy daly květům zabrat, snad z nich alespoň něco přežije.

Na přesazení pětileté broskvoně se dívám skepticky, ale zkusit to samozřemě můžete. Výsev pecek z letošních plodů bude jistější, ale vlastnosti potomků nemusí být shodné s rodičovskou odrůdou. Ještě je tu možnost zaset nyní nějaké pecky broskve nebo slivoně- nebo zasadit roční podnož- a tyto v srpnu naočkovat očky z požadované broskvoně.

Dobře že jste to připomněl. Ta samá otázka napadla i mě. Tchýně měla broskve zakoupené v zahradnictví, tak tam svoji roli mohla sehrát i podnož...

Ze stejného důvodu by mě zajímalo, jestli přispěvatelé nahoře popisují zkušenost (o škaredém stromku, později málo plodícím, vydrží jen 10 let atd.) na základě nestříhané štěpované broskve ze zahradnictví, nebo nestříhaného semenáče (a to např. odolnější bělomasé odrůdy).

Jestli to opravdu nebude o něčem jiném...

Mozno je to v chladnejsej oblasti inak, ale tu pri Trnave je rocny prirastok na broskyniach na podpniku GF677 viac ako meter. Keby som ich nerezal, vyrobili by konare s ostrymi uhlami odklonu a pri prvej burke a prvej urode by sa rozlamali. Navyse kvalita plodov na rezanom strome bez prebierky je podla mna mizerna, chyba intenzivna chut a sladkost, nechcem si predstavit kvalitu z nerezaneho stromu bez prebierky. Broskyna je silne ciltiva na nedostatocne presvetlenie, co pri nerezanom strome je obrovsky problem. Mam na mysli standardne zltomase velkoplode broskyne, nie bielomase vinohradnicke. Tie rastu trochu inak a verim tomu, ze bez rezu to tam moze nejako ist. Dalsia vec je samozrejme vhodny podpnik - myslim, ze idealnych pod pre broskyne (lahke, bez zvyseneho obsahu CaCO3, skor mierne kyslejsie) nie je vela. Absolutne ziadnu vypovednu hodnotu nema, ak niekto posadi broskynu napr. na rubire do tazkej ilovitej zasaditej pody, navyse v chladnejsej oblasti, a do 3 rokov mu odide. Bez rezu, ci s nim.   

Pročítání zdejších příspěvků mě přivádí k myšlence, že abychom měli ve věcech 100% jasno, musel by někdo na stejném stanovišti porovnat tyto vlastnosti:

• semenáč vysetý na konečném stanovišti / semenáč přesazovaný
• roubovanec přesazovaný / odrůda naroubovaná na semenáči který nebyl přesazován
• semenáč vinohradnické broskve / semenáč žlutomasé broskve

a toto všechno vynásobit kombinací:

• stříhaný / nestříhaný

A, navyse, muselo by to byt v lokalite (poloha, poda) vhodnej pre podpnik typu broskynovy semenac.