Broskvoň z pecky

Já bych se bál kombinace sucho plus vápenitá půa. Mám zkušenost s broskvoní, kterou jsem zasadil do chráněné polohy u zdi bývalé  stodoly.  Stromek jen živořil, při tom o 10 m dále rostou broskvoně bez problémů. Myslím si, že na příčině je nadbytek vápníku (vápna)  z opadané omítky a opakovaného bílení a ze staré malty uvolněné při přestavbě   původní stodoly - to vše tam způsobilo lokální převápnění. A stavba sice stromek chrání od severozápadu, ale zároveň zachycuje deště které jdou převážně z této strany. Stromek prakticky nerostl, s bídou občas zaplodil a asi po pěti letech bylo po něm.

Jinak je dost pravděpodobné, že semenáčky broskvoní mají slušné plody (těch příkladů je řada), ale vždy je to logicky sázka do loterie. Tam bych spíše ocenil větší vitalitu kořenového systrému, kde kůlovitý kořen pronikne hloběji a zvýší odolnost proti výkyvům v závlaze. Ale samozřejmě i ten kořenový systém je u semenáčků variabilní.  Jirka

Staří zahradníci doporučovali starou omítku jako výborné hnojivo a to že broskve vápník vůbec nepotřebují je také jenom mýtus. Ale já nejsem odborník na pěstování broskvoní. Ale máte pravdu, že tam mohlo být převápněno a sucho a možná taky hlušina bez základních živin NPK.

Semenáč z pecky nic neřeší. Kůlovitější kořeny jsou sice lepší na kotvení, ale typický kůlový kořen má jen ořešák nebo částečně meruňky, broskvoně ne, navíc broskvoň má dominantní odběr živin z povrchových kořenů, proto dobře reaguje na hnojení. Jestli je nevhodná půda - vápenatá, tu já nemám, prý je pak vhodné vybrat jinou podnož - GF677 nebo Myrobalán. Nasvědčuje tomu i fakt, že vám meruňky rostou dobře - ty mají rády vápenaté půdy, nesnáší kyselé na kterých zase prosperují dobře broskvoně a proto se tam doporučovlo i broskovně přivápňovat omítkama nebo popelem.

Nenapsal jste ještě jak jste byl spokojen s růstem v prvních 5 letech než broskvoně uhynuly. MH