broskvoň z pecky

Můj táta celý život pěstoval broskve jen z pecek ,očkoval málokdy.Byl tím posedlý a bral nám pecky už od pusy.V okolí jiné než tátovi semenáče nerostly, rodily a některé dodnes.Je fakt, že pocházím z Poděbradska a tam vrazíte hrábě do země a chcete-li na nich mít melouny, vyrostou.

To ze klíci pecky z pozdních odrud broskvi je mozna pravda ale ne vždy.Nekdy pecky neklící ani opatrně vyluštěné a predem zchlazené zasazené do písku, pililn atd, ulozené v teplé místnosti.To ze kupříkladu neklící pecky Redhavenu(mě) je jasné protože se pecky již 30 let házi na kompost (i jiné pecky broskví) a nikdy tam zadná sazenice nevyrostla.Tech pecek se tam hazí stovky.Semenac se mi dari opravdu ojedinele vypestovat.Beda

Dost se tady vymýšlí různé výmysly jako luštění pecek, uchovávání v chladničce výsev do kelímku atd.  Je to práce na víc.Kelímkářením jsem taky prošel, ale dnes to dělám takhle:   po sklizni a zpracování plodů pecky osuším ve stínu , měsíc uložím na půdě a koncem září vysévám do řádku na husto.  z jara a Během vegetace jen občas přeplevu, nezalívám,aby semenáče příliš nezesílely, a na jaře druhého roku přesazuju do školky. Taky jde výsev vyjednotit na vzdálenost 30cm a při lepší péči můžu ještě toho roku v srpnu očkovat. Zrovna pecky odrůdy Redhaven jsem před 3 rokama vyhodil za barák na rumisko a hle, loni jsem tam našel 6 semenáčků . V kompostě jsou běžně myši, napodzim tam chroupou ořechy (nechtěně shrabané i s listím) jedna radost, takže tak.

Dobrý den

Tak jsem se pěkně utnul.

Výše uvedeným postupem jsem na podzim vysel asi 200kc pecek převážně od odrůdy redhaven, a nic, ani jedna neklíčí.

Přeležené nejsou, zkoušel jsem pár namátkou vyhrabat, a po rozklepnutí bylo semeno shnilé a kašovité s nepříjemným aróma.Vyséval jsem 5-7 cm hluboko.

myrobalán, jenž byl zpracován podobným způsobem už je 10 cm vysoký a má se čile k světu.

kde je problém?

Výsev pecek není předmětem mého zájmu.Moje zkušenosti jsou následující: semenáč broskve měl plno pozdních žlutých plodů, které nikdo z nedostatku času ani neprobral ani dokonce nesklidil.Na pozdní podzim jsem na napadané ovoce navezl vrstvu kompostu.Většina pecek zakořenila, dnes mám pod broskví lesík semenáčků.S podobnou "stratifikací" se seznámil i soused, který odhazoval pecky do hnojiště a pak měl na poli rovněž plno broskviček a meruněk...

Samozřejmě, mě každý rok několik vyklíčí z kompostu.

Zdravím všechny nadšence,

já jsem na jaře zasadil přibližně 100 vyluštěných semen jedné bělomasé pozdně zrající vinohradnické broskve (asi také nějaký semenáč) a když jsem se byl minulý týden na ně podívat, tak už tak 60 ks je venku a zbytek snad taky ještě vyroste. Jinak jsem vysel asi 30 duranciových semen a asi polovina je už venku. Hloubku výsevu jsem odhadl od oka a jelikož od doby výsevu snad ještě pořádně nepršelo, tak jsem je jednou týdně zalil. Vyséval jsem na záhon do hlíny, kterou jsem trošku promíchal s pískem. Jinak semena jsem měl přes zimu stratifikované tak, že jsem je zahrabal asi na jeden rýč do země. Předpokládám, že by se mohli dát koncem léta očkovat tak su zvědavý. S Redhavenovými peckami nemám zkušenost, ale myslím, že by mohl být problém i v tom, že zrají relativně brzy a může být problém s jejich uchováním do té doby než budou dobré podmínky pro stratifikaci. Já jsem pecky zakopával ihned po posbírání plodů snad někdy v říjnu a brzy poté už se ochladilo a bylo dost vláhy, tzn. dobré podmínky. Jirka

Čaues Jirko. Já letos, nepoučen zkušenostmi z minulých let, hlupák opět stratifikoval durancie v chladničce a pak jsem je ještě měsíc měl venku... samozřejmě to nepomohlo a neklíčí nic... dobře mi tak. Už se to tu řešilo, a opravdu jde vidět, že stratifikace peckovin není o uchování v chladničce, že to chce nechat působit venkovní kolísání teplot. Hrušky mi vyklíčily normálně všecky... no problemo, jaderničky taky, ale myroše a durancie... to chce fakt zahrabat... jak jsi napsal. Zkus dát red havenku na durancie, mě přežilo na jedné ze dvou naočkovaných durancií jedno očko a už roste. Takhle... v srpnu jsem očkoval na tři broskvoňové semenáče Kling Catherina a na dva semenáče durancie, redhavenku. Všechno se chytlo a před prvním sněhem to vypadalo živě... no ale teď na jaře byla očka Catheriny všechna mrtvá kdežto očka redhavvenky na těch dvou duranciích živá... mělo to ale jednu chybu... ta chyba byla v tom, že jsem pitomec povolil předčasně úvazek asi nědy v září... a kůra se od oček dost odchlípla, očka ještě nebyla perfektně přirostlá, tak došlo k jejich částečnému odklonění... a nedokonalému přirostení... to ale není nějakou imkompatibilitou... ale mou blbostí. Nakonec teda raší jen jedno očko.

Počítej s tím že letos durancie nenaočkuješ... teda nechci podceňovat, ale rostou fakt pomalu, hlavně zezačátku.  (Tak přeju úspěchy)

Karlos.

Zdar Karlosi,

no s tou Redhavenkou to můžu zkusit, ale především bych chtěl na durancie naočkovat švestky a pár meruněk. V mém okolí se pěstují durancie v hojném počtu z odkopků a velice se jim daří, tak jsem vzhledem k tomu, že ve školkách se s duranciovýma podnožama člověk prakticky nesetká, tak jsem byl nucený si je vypěstovat sám. Především si na nich cením odolnost vůči šarce, výborně se hodí do zdejších podmínek (spíš těžší půdy) a to, že tak nepodrůstají jako myroše. Ještě jsem uvažoval o peckách zelené ryngle, myslím, že by měli podobné vlastnosti, možná o něco slabší růst. Jinak taky si myslím, že letos nedorostou takové tloušťky, aby se na ně dalo očkovat, ale kdoví... Jinak k té ledničce, já jsem předloni, také zkoušel durancie stratifikovat v ledničce a musel jsem je vyhodit, protože byly všechny jádra shnilé, takže jsem od toho ustoupil. Asi některé druhy, např. jádroviny jdou stratifikovat i v ledničce, ale u peckovin si myslím, že je daleko lepší nechat působit přírodu. Jestli bude zájem, tak můžu průběžně psát to bude vyvíjet. Přeju rovněž hodně úspěchů. Jirka

Jirko, díky za odpověď. No meruňky na duranciích bych taky rád zkusil, už před 4 rokama jsem básnil o duranciích a mám v podstatě kulový... a přitom stačilo, set to do půdy rovnou a bylo by po starostech.Člověk takhle šíleně ztrácí čas. Je fakt že myroše jedou proti duranciím fakt bleskově, a už v rok výsevu se daj očkovat, a to je asi důvod proč se školky takovým smetím jako jsou durancie nezabývaj. Já v ně ale docela věřím:-), Tuhle jsem měl vizi, dát třeba 5 pecek už na konkrétní místo, budoucího sadu... a pak jen vybrat nejsilnější a očkovat či roubovat na místě... žádný přesazování... to by to panečku jelo, pěkně naroubovat z roubů z Litoměřic... čisťounký a jen obdělávat a hnojit půdu kolem stromků.

Semenáče ze zelené renklody by taky mohly být doost zajímavé, ale zatim se mi nepoštěstilo je sehnat... vždycky příjdu pozdě.

U nás (Vsetínsko)jsou durancie taky dost časté, plodí každoročně, někdy se vyloženě lámou pod tíhou plodů, nebo sněhu, což k téhle odrůdě patří... ale lidi nad nimi ohrnují nos, že prej z nich není ta pravá slivovice... dle mého je ale rozdíl minimální...

Karlos ©