Broskvoň do vyšší nadmořské výšky

Prosím o info zda existují odrůdy pro nad. výšku nad 500 m.n.m.

Samotná nadmořská výška je zavádějící. Záleží na mikroklimatu - sklonu a orientaci svahu, chráněnosti polohy, blízkosti budovy, délce slun. svitu, aj.

Dobrý den. V 500m se dá ještě broskvoň pěstovat. Jak říká p. Vysloužil, záleží na místě pěstování(mikroklíma). Při jižní stěně domu se daří Red Haven, která může mít kvalitní plody jako na jihu. Také ranou Harbinger můžete vyzkoušet. Jeden rok budete nadšen a druhý zase sklamán. S vyzkoušením však neváhejte. I ta občasná radost má pro Vás cenu. Hlavně budete na podzim (po opadu listí)a v předjaří muset stříkat Kuprikolem(Championem) proti kadeřavosti listů, jinak byste se radosti nedočkal. V "našich" polohách je to víc než nutné. Ať se Vám daří.

Zapoměl jsem dodat, že pěstováním a zkoušením odrůd broskvoní ve výšce nad 500 m se věnují zahrádkáři na svých zkušebnách v Horní Bělé, okr. Plzeň-sever. Skuste se s nimi spojit třeba v zimě, až bude více času na diskuzi.

V řijnovém Zahrádkáři je článek k pěstování broskvoní z pecek mám také takové skušenosti jen v mrazových kotlinách se zatím nedaří je úspěšně pěstovat  a také sklízet ovoce jednu jsem zatím sklidil v loňském roce letos zmrzli květy a strom má kleotok ostatním lidem kterým jsem dal semenáče a mají lepší podmínky mají dobrou úrodu kvalitních plodů semenáče rostou zdravěji a mohutněji přírustky 30 i více cm za rok to na obrostu jinak na hlavních větvých i 1m délky a předčasný obrost.Unás je nadmořská výška 450m a místy ještě výš. Záleží na místě vysazení aby bylo chráněné od  severu a západu nejlépe jihovýchodní svah nebo chráněno budovami na dvoře tam se najde teplejší místo i o několik stupnů.

To, co píšete, je jistě pravda. Ovšem na pěstování brosvoní z pecek mám svůj názor a za ním si stojím. Přestože se od článku v Zahrádkáři dost liší. 

Já mám podobné skušenosti jako pisatel v Zahrádkáři pěstuji tak broskve už nejmíň 10 let a už jsem použil pecky z vypěstovaných broskví tady unás a mají plody stejné nebo ještě lepší záleží na oblasti kde se pěstují jak bělomasé tak žlutomasé v loni dozrávali až v září letos v srpnu.

Je to na delší povídání, ale nejdřív bych to chtěl probrat s autorem článku.

Přečetl jsem si v zahrádkáři váš názoz pane Vysloužil a myslím si že za snahou pěstovat broskvoně z pecek je spíše sklamání pěstitelů ve vyších nadmořských výškách z kupovaných stromků, které většinou přijdou po několika letech k záhubě někdy způsobené špatným pěstováním nebo už prodejem a tak zkouší vypěstovat stromek na místě bez přesazení který roste podle mých zkušeností daleko zdravěji a když se množí ze zdavých odrůd i srovnatelné kvality jako původní odrůda. Ty co množim já jsou velikostně i barvou a chutí srovnatelné z kupovanými. Vypěstoval jsem už asi 20 stromků a mám přehled jak plodí a když je dobrý rok plodí uspokojivě skouším je pěstovat v různých podmínkách abych zjistil kde rostou nejlépe jen na mé zahradě mě asi plodit nebudou mám tam mrazovou kotlinu 450 m.n.m. Zatím jsem sklidil jen jednu broskev za 7 let na mé zahadě ostatní příbuzní a známí jsou na tom lépe.

Máte naprostou pravdu a máte dokonce stejné podmínky na své zahradě jako já. Broskvoně pěstované přímo ze semen mají své nesporné výhody, ostatně proto je taky zahrádkáři vysévají.
   Já jsem svůj názor formuloval spíš filozoficky. Představte si, že  navštívíte přítele na jeho zahradě a on  Vám nabídne mimořádné jablko, hrušku, slivoň, které získal jako novinku, přivezl z ciziny nebo dokonce sám vyšlechtil. Budete-li mít štěstí, obdržíte roub, případně si půjdete onu oceněnou odrůdu koupit. Tak vzniklo mnoho klasických odrůd, díky tomu dnes každý pěstuje nádherná jablka a většina z nás může zkoušet odolné rezistenty. Ovšem pochlubí-li se Vám přítel broskví, jejíž kvality tkví především v její pravokořenosti, je pro Vás a pro celou zahradnickou veřejnost bezcenná. Dokonce, vzhledem ke krátkověkosti broskví, ji brzy nebude mít ani přítel sám. V procesu hledání lepších broskví je to přešlapování na místě. 
   Věřím, že je jen otázkou času, kdy se podaří vyšlechtit  broskvoně s takou genetickou výbavou, že zaplodí i v našich mrazových kotlinách. Dnešní technologie včetně vývoje mezidruhových kříženců peckovin to snad umožní.
   Odborná literatura by měla být nositelem jakési vize. Všichni víme, že pokouší-li se o nás chřipka, pomáhá vykloktat a spolknout pár doušků slivovice a pak se vypotit na zdravém těle. V učebnici infekčího lékařství se o tom ale nepíše.