Broskve nedozrají

Dostali jsme stromek broskve vypěstovaný z pecky, letos má poprvé plody,(hodně),ale jsou malé a tvrdé jak kámen.Stromek byl vypěstovaný na Ostravsku, kde všechny vypěstované z pecek bohatě plodí a krásně zrají.My bydlíme na Domažlicku.Proč broskve nedozrály?Na zahradě máme stromek 5 let, vždy krásně kvete, ale většinou příjde ještě mrazík.Letos nás mráz poprvé minul.Děkujeme za odpověď

Léto ještě neskončilo a broskvoň vysazená na Domažlicku může spokojeně zrát až do poloviny září. Teoprve pak zpravidla zde přichází nejisté počasí s prvými přízemními mrazíky, které může vegetační fázi stromu ukončit. Takže zbývá ještě téměř měsíc a půl. Pokud pozorujete výrazný rozdíl mezi stavem dozrávání ovoce na ostravsku a u vás, na západě Čech, je to dáno značným rozdílem teplot v období letošního května až června. Na východě republiky totiž bylo v průměru znatelně tepleji, než na západě, který trpěl konstantním přílivem ledového oceánského vzduchu od severu. Je s podivem, že se při nejchladnějším jaru za posledních 100 let (prý) v Čechách nevyskytly tradiční květnové přímrazky. Díky tomu máte letos úrodu, bohužel termínově posunutou až na konec léta. Protože je letos dost velké sucho, poradil bych vám pro zajištění lepší kvality plodů provádět pravidelnou zálivku, případně i přihnojování.

Tak, jak píše p. Wimpi, broskve nepatří k ovocným druhům, které by v horších podmínkách měly potíže s dozráním. Problémem jsou zimní a hlavně jarní mrazy. I pozdní odrůdy většinou stihnou dozrát. Pravda, velikost, chuť i sladkost nemusí být srovnatelné s optimálními podmínkami.
   Já osobně semenáčům příliš nedůvěřuji, protože jejich vlastnosti nemusí být zcela předvídatelné. Každý semenáč je totiž originál.

Jestli ale Vašemu příspěvku rozumím, název vlákna mluví o nedozrání ale vaše věta zní:
Na zahradě máme stromek 5 let, vždy krásně kvete, ale většinou příjde ještě mrazík.
Ano, to je problém, ale s dozráním či nedozráním nemá nic společného. Řešením je vybrat pro broskvoň místo více chráněné, případně zvolit odrůdu deklarovanou jako více mrazuodolnou.

Vysadil jsem asi 50 semenáčů, letos právě přišly po 7 letech do plodnosti, plody jsou kvalitní, i když jsem jim nevěnoval nadmíru péče. Závlaha jim stačí "nebeská", zálivku jsem jim věnoval jen za mlada, než dobře zakořenily. Předpokládám, že jejich kořeny šly za vláhou a nyní budou v pohodě. Máme ovšem spodní vodu cca ve 2 - 3 m.

Zatím dozrály 4 Earliglo, shodné s popisem i dobou zrání, vynikající chuti. Dozrávají Sunhaven, Redhaven a další, zatím malé "kamenné" plody, které nyní asi tvoří pecku a pak narostou a dozrají tak, jako dříve jmenované.

Nutno si uvědomit, že pecky raných broskví obvykle neklíčí (nemají ukončený vývoj), takže semenáče získáme z cv Earliglo a pozdnějších.

1 zakoupený Harbinger velmi opečovávaný po 2 letech odešel, proto se věnuji semenáčům, také některé po 2 krutých zimách za sebou (-25°C) uschly, ale náhrada je po několika letech. J.

Máte moje sympatie, pane Jaroslave. Tiež som už videl množstvo broskýň vypestovaných z kôstky. A plody boli veľké a chutné. Veľa ľudí nekupuje očkované stromčeky a množí si broskyne týmto jednoduchým spôsobom. Semenáče sú vitálnejšie, majú hlbší koreňový systém a výhodou je, že môžu vyrastať v záhrade na rovnakom mieste, kde započali svôj život- v mieste výsevu naklíčenej kôstky.

Myslím, že zadavatel se ptal, proč mu broskve nedozrajjí, resp. mrznou. Poslední 2 příspěvky jsou místo odpovědi apologetikou pěstování broskvoní z pecek. Nechť je každý pěstuje dle libosti a dobrých zkušeností, já k nim důvěru nemám. Ne proto, že by nemohly být dobré. Ale nikam to naše pěstitelství neposune. Když někomu chutná moje broskev, tak sim ji pořídí nebo mu dám  roub (očko) on si přečte o odrůdě, ví jaké má nároky, kam se hodí, kdy zraje, co potřebuje.  Mohu taky diskutovat s ostatními o této odrůdě (což se zde na fóru hojně děje) U semenáče toto neplatí. U něj nevím, nakolik jsou jeho vlastnosti dány právě jeho pravokořeností. Pěstoval jsem taky semenné broskve, jednu ještě mám, je to bělomasý semenáč z Javorníku. Výsledky mě ale neuspokojily. Žádná z nich nebyla ranější než Redwin, plodnější než Favorita či Earlyglo, větší než Michaela, chutnější než Krasava, Red- a Cresthaven. Když pomrzly květy na jaře, semenáče se neukázaly jako otužilejší. Zálivku (krom po výsadbě) nepotřebují žádné. Po 7 letech, co vstupují do plodnosti semenáče p. Jaroslava, už mají štěpované stromky za sebou několik kvalitních úrod.
    Na druhé straně chápu, že je dobrý pocit, sklidit kvalitní plody ze stromku vlastnoručně vypěstovaného od samotného semínka a který přesně stejný nikdo jiný nemá. Znám lidi, kteří stejně pěstují i meruňky a jiné ovocné druhy. Fandím jim, ale následovat je nehodlám.

Vážený pane Vysloužile,

já jsem pochopil dotaz hosta 52.132 tak, že má obavy, že jeho semenáčky nepřinesou kvalitní plody, které jsou ještě malé a kamenné.

Také píše, že mráz jej minul a plody na stromku jsou, takže jsem nerozvíjel otázky mrazuodolnosti a chráněné polohy.

Proto jsem si dovolil uvést zkušenosti z mé praxe a upozornit na to, že tyto semenáče plodí později.

Rozhodně jsem nechtěl propagovat pěstování semenáčů, i když mám špatné zkušenosti s koupenými stromky, u nichž jsou často použity nevhodné podnože a jejich životnost je krátká. 

Ostatně nejedna odrůda vznikla jako náhodný nález, semenáč, mutace a pod. Proto není vyloučeno, že naše pěstitelství bude přece někam posunuto.

J.

  Pokud bych věřil tomu, že nepřesazovaný semenáč bude mít kvalitnější kořenový systém (což bude koneckonců nejspíš pravda), zkusil bych je využít tak, že semenáčky vyseté na definitivní místo bych naočkoval osvědčenou odrůdou. Tím bych mohl získat selektovanou broskev, vitalitou podobnou semenáči. Pravda, místo srůstu může být slabinou stromku.  To je ale jen teorie. V praxi jsem to nezkusil a beru za vděk oficiálním podnožím.
    Je pravda, že některé odrůdy vznikly jako náhodné semenáče. To by předpokládalo, že zahrádkář přihlásí svůj semenáč do ověřovacích zkoušek. Což v našich končinách nejde vždy snadno..

Jednou z výhod brokýň dopestovaných z kôstok je aj možnosť zvoliť si libovolný tvar koruny- napr. palmetu, vreteno apod. Je známe, že broskyne majú počas starnutia tendenciu otvárať korunu. Niekedy je teda stredník vítaný. V obchode však kúpite iba stromčeky natvarované pre dutú korunu. Aj z tohto dôvodu teraz likvidujem Flamingo. Starý strom už stredník, potrebný na tienenie od západného slnka, nevytvorí.

Nemyslím si, že je u mladých stromků broskvoní problém si zapěstovat libovolný tvar koruny a dokonce již zapěstovaný tvar zásadně změnit. Obtížné už je to ale u starších stromů, zejména u těch s dlouhými větvemi, ve spodní části vyholenými, které vznikly nevhodným způsobem tvarování a v podstatě nezvládnutím sezónního regeneračního řezu. Též nesouhlasím s tvrzením, že v obchodě koupíme pouze stromky natvarované pro dutou korunu. Možná to tak dělají někteří prodejci, ale všichni určitě ne. Od té doby, co kupuji stromky výhradně přímo v ovocných školkách a jezdím si pro ně osobně, jsem se něčím takovým nesetkal. Na druhou stranu chápu, že problémem může být zásilkový prodej a snaha odesílatele zmenšit velikost balení na únosnou míru.