Brambory moderněji

Kombinace Sencor a Command je určena pro preemergentní aplikaci(před vzejitím brambor), tzn. má dominantní působení "přes půdu" proti vzcházejícím plevelům. Obecně je doporučováno aplikovat přípravky tohoto charakteru co nejdříve po výsadbě. Pokud se nepletu, tak Command na vzešlé plevele neúčinkuje, navíc nevím co by se stalo, kdyby přišel do kontaktu se vzcházející rostlinou bramboru.

Titus je postemergentní herbicid, tzn. aplikuje se po vzejití brambor ("vyčištění porostu"). Narozdíl od Commandu účinkuje přes list na vzešlé plevele, které mají být v určitém stadiu vývoje, obvykle několika pravých listů, na kterých je herbicid dostatečně zachycen (viz příbalový leták). Jeho aplikace se tedy řídí hlavně vývojovým stadiem plevelů, samozřejmě existuje i omezení z hlediska vývoje brambor, (leták uvádí vhodnou dobu aplikace výšku brambor 5 cm ). Pokud nejsou v porostu plevele přítomny, pak je zbytečné paušálně Titus aplikovat, v podstatě nemá reziduální účinnost. Stejně tak, pokud je porost před zapojením slabě zaplevelený a existuje předpoklad rychlého zapojení řádků, ani tehdy se obvykle nevyplatí post aplikace, plevele v dobře zapojeném porostu nedokáží konkurovat.

Ještě bych řekl, že když se aplikují pree herbicidy, pak se jeví proorávka na slepo celkem zbytečná, pokud při ní vzniknou hroudy, může dokonce účinek pree herbicidu eliminovat, a pak je nutné užít korekci Titusem, který se při technologii s pree herbicidy používá hlavně jako korekce na pýr a laskavce. Je vhodné nahrnovat okamžitě po výsadbě a bezodkladně aplikovat herbicid, obvykle bez nutnosti korekce. Pokud chcete dělat proorávky (jejichž cílem je hlavně ničení plevelů před zapojením porostu) a nemáte pozemek extrémně zaplevelený (i potenciální zaplevelení) pak je vhodné počkat na post aplikaci Titusu.

Ochrana brambor proti plevelům

Sice už to není příliš aktuální, ale přece názor takyzahrádkáře. Domnívám se, že herbicidy na zahrádku nepatří. Je to sice fyzicky namáhavé, ale brambory se dají udržet bez plevelů pouze okopáním, vláčením, prooráváním, plečkováním, prostě mechanickým způsobem. Jestli proto máte opravdu pádný důvod (velikost pozemku, nedostatek času, ap)., lze tedy herbicidy použít. Osobně bych volil Afalon tak týden po sázení, to znamená před vzejitím - preemergentně, jak uvádí učenější z nás. Command na zahrádku je nesmysl, ten se míchá s ostatními herbicidy jen pro posílení účinku na jeden druh plevele - svízel (a ten se dá vytrhnou-vyplet). Po vzejití radím už nic na tzv. dvouděložné plevele nepoužívat. Sencor nesnáší tak třetina našich odrůd a některé dokonce tak, že je spálí na popel. Titus je zase určen jen na pár plevelů, každopádně má jen malé spektrum účinnosti a dost plevelů se nevšimne (merlík, rozrazil třeba). Po vzejití se dají bezpečně použít snad jen herbicidy proti jednoletým trávovitým (ježatka) nebo pýru. Tam je volba širší, doporučuji Fusilade nebo Gallant.

Z pohledu obyčejného zahrádkáře, který má z políčka 10x20m brambory a bolavá záda to beru tak, že s plevely se nechá žít a likvidovat je mechanicky, na plíseň a mandelinku to jinak než chemicky neumím. Střídat plochy je moc dobré ale na to nemám. Zelenému hnojení fandím už proto, že když v termínu červenec-srpen sklidím polorané brambory (jiné než červené už nechci), pozemek se zbytečně nezaplevelí, zelená hmota je dobrá k zarytí na podzim s čímkoliv - když nemám hnůj dávám slámu, seno - a přihnojuji NPK.Není to bez chemie a dotaci možná dostanu - doma z kasičky, na postřiky.

Velkovýroba (moderněji) je pro profíky, zahrádky jsou hlavně pro dědky, ale Ty mladší to někdy taky baví. Z.

Tak takový názor u nás zahrádkářů asi převládá. Jen s tou mandelinkou se dá zatočit ručně, přece jenom připravky proti živočišným škůdcům jsou ty nejrazantnější. Nesouhlasil bych jen s názorem na červené brambory. Nejedná se totiž jen o jednu odrůdu, ale je jich pěkná spousta!  Některé z nich jsou určeny jen na výrobu škrobu.

Pane Kozelko, vím, že máte pravdu, jenomže: S nákupem sadbových brambor mám špatné zkušenosti - drahé, že bych mohl skoro koupit brambory na spotřebu a výsledek nevalný. Ty moje červené vznikly ze dvou zdrojů a výsledek je český jedlý a sadbu opět naprosto nevědecky vybírám z vlastní sklizně. Tím netvrdím, že opět nezkusím trochu sadby přikoupit  - a zase to smíchám a budou zas jen červené.

To je skutečnost, podle které není dobře se řídit! Z.

Naopak, to je dokonalý postup nás zahrádkářů! To, co se osvědčí, v tom pokračovat a přitom vybírat něco nového, nadějného.

K sázení na příští rok by se měly vybrat hlízy ze zdravých trsů. Platí to o virových chorobách, jejichž projevy jsou zakrslost, mozaiky na listech nebo svinování listů. Chyba je vybírat z jichž sklizených a smíchaných hlíz ty drobné - právě ty totiž mohou pocházet z rostlin napadených viry.

Ještě k ceně certifikované sadby - certifikát zaručuje zdravou sadbu - ale za jakou cenu! Často je sadba předražená, proto kdo má možnost může nakoupit přímo u šlechtitelů  (V ČR jsou jen tři) nebo na specializovaných výstavách od dovozců sadby. Jinak jsme odkázání na prodejny a tam cena vyšplhá přes 25 a více Kč za 1 kg.

Opravdu nevím, kde jste vzal zkušenost s nevalným výsledkem u certifikované sadby - jste typický šetřílek, kterého drtí cena sadby.Já nakupuji běžně za 14 kč/kg, výnos je desetinásobek.Odečtu li práci, mám chutné a zdravé brambory za 1,40/kg.