Co to je?

Ano paní Lído, vločkovač je oloupal a rozplácl na velikost tří milimetrů.

Snaha se cení! Ale český internetový rybníček je malý. Je třeba hledat ve světě. A samozřejmě nikoli pod českým názvem, ale pod vědeckým ("latinským"). A když hledám semínko, přidám třeba anglické seed.

A je to.

Anebo jsem ještě zkusil ještě druhou variantu: "svůj" obrázek jsem zkusil prohnat přes google - vyhledávání pomocí obrázků a po několika málo pokusech (nejsem v tom zkušený, dělal jsem vyhledávání pomocí obrázku zatím pouze několikrát) se mi podařilo původní stránku "mého" obrázku vyhledat. Michalův obrázek rozrazilových semínek se mi však najít nepodařilo .

Josef.

Nakonec přidám ještě jeden příspěvek (několik bodů) k rozjeté a již i zklidněné diskusi.

1. Beru to tak, že postupné odhalování pravdy (snad!) je zajímavější, než prosté konstatování odpovědi. Ano, stačilo napsat "svízel přítula" a tazatel by se odpovědi dočkal hned.
2. Takhle jsem si já - a předpokládám, že i mnohý další -  potrénoval sem tam nějaký mozkový závit a vzpomínal, co mi ty fotky připomínají, kde jsem to už viděl...
3. Objevil jsem (alespoň pro sebe jsem objevil, že to jde) taky možnost přímého vložení fotky do textu příspěvku. (Nyní je příspěvek s fotkou již upraven do standardní podoby: fotka je pod příspěvkem, nikoli přímo v textu).
4. Fotku, kterou jsem vložil, jsem našel pomocí google, vyhledávání obrázků, "galium aparine seed". Z mnoha fotek mne zaujala hlavně tahle, která neměla patrné zachytávací háčky.
5. S háčky by bylo snadnější semínko poznat. Myslím, že každému se už přihodilo, že tyto "minikudlibabky" musel dostávat ze svého oblečení anebo třeba z Lídou zmíněných koček (či psů).
6. Háčky se při pomnutí kuličky mezi prsty snadno omačkají či odrolí a pak už se tolik nechytají. I při výrobě těch vloček semínka procházejí mnoha stroji od kombajnu, přes čištění, třídičku, sušení, silo apod. až po vločkovač a háčky se tedy touto technologií omelou tak, že na vložených fotkách "svízelových vloček" už není vůbec patrné, že na semínkách háčky kdysi byly.
7. Text u fotky, kterou jsem vložil, jsem původně ani téměř nečetl. Když jsem si ho dodatečně přečetl, vzpomněl jsem si, že i já jsem se kdysi letmo nachomýtl k přebírání a třídění zuhelnatělých semínek z nějakých vykopávek: zvlášť obilí, zvlášť příměsi a hlavně semena plevelů (archeobotanika). Takže jsem si z paměti díky ovesným (a svízelovým) vločkám vydoloval i tuto polozapomenutou vzpomínku. Ale pamětník, "ctihodný kmet" ještě nejsem.

Dobrou noc a sladké sny všem přeje

Josef.

Taky přidám skušenost vydolovanou z paměti. 

Ze Svízelí bývá svízel. Nejenom na kalhoty, ale i do paměti se chytá.      V chovu brojlerových kuřat který jsem měl na starosti jako zootechnik docházelo k velkým úhynům mláďat ve věku dvou až pěti dnů . Když jsem je pitval v žaludku bílé záhadné kuličky, ve volátku hnědé, no chvíli nám to trvalo než jsme přišli na to, že je to svízel přítula. prošel šrotováním granulací . Při zhlénutí obrázku a větě v ovesných vločkách mě okamžitě napadlo co to je.

Všechny Vás zdraví a život bez veškerých svízelů přeje

           Jaroslav