živý plot

Jednoznačně bych radil ptačí zob neopadavý stále zelený - ligustrum compactum - v Číně se pěstuje také jako bonsai - během 3 - 5 let máte plot přes metr vysoký a při správném řezu - musíte jej pouštět po cca 15 - 20 cm docílíte neprůhlednou stěnu, v zimě zelenou i když při větších holomrazech může částečně opadat. Je zapotřebí dávat pozor na správný tvar plotu, protože při větší sněhové nadílce by mohlo dojít k polámání větví. Další zkušenosti s řízkováním mohu sdělit. Oskar.

Vítám Vaši reakci a děkuji.  Název ptačí zob je velmi známý, ale bohužel se mi nevybavuje konkrétno.  Bobule by snad neměly být jedovaté ani pro zvířata (mám zvídavé psy) a v okolí by se jistě našel zdroj pro řízkování. Já na řízkování používám : řízkovat v lednu (pokud není mráz),  řízky  zapíchat do kbelíku se stále vlhkým pískem a umístit do sklepa. Na jaře pak  rozsadit a nechat řádně zakořenit. Pak teprve vysadit na stanoviště.  Pokud znáte jinou ověřenou metodu,  velmi uvítám Vaše zkušenosti.
Předem děkuji,
Jiřina

mám ž.plot  ze smrku kdy je njlépe jej zastřihovat?

zivi plot ze smrku striham tesne pret rasenim aspon ocast co prirostla za rok  ve tvaru kuzele dole sirsi o deset centimetru na visku steny jeden metr

Nemáte někdo foto plotu habru?

Přikládám foto habru.

Dobrý den, mám také sázený živý plot z HABRu, byly to malinké sazeničky koupené v lesnické školce (nebo jak přesně?) teď po druhém jaru (sázeno na podzim) jsou pěkné asi 50cm vysoké a husté, protože jsem jim už loni zaštipovala od nejvyší větvičky.  Teď potřebuji ale vysázet dalších asi 60m, kvůli problémům se sousedy (kvůli psům) ale to bych ráda už stromečky větší, aby byla požadovaná velikost dříve. kde prosím sehnat? (kde jsem kupovala prvně-tam už to neexistuje) a překvapilo, mne, že jen několik stromečků, mělo listy přes zimu...,

nebo jiný listnáč -neprůhledný?

Šárka

nepolapeny@seznam.cz

Dostala jsem dobrý tip na živý plot od botaničky - nejlepší je hlohyně šarlatová, pokud chceme vysoký a neproniknutelný plot. Hlohyně má trny, nic jí nepronikne, a navíc plody, které jsou jedlé. Dá se tvarovat, ale může se nechat růst i volně. Další typ byl dřišťál, berberis thurnbergii, a habr, ale ten opadá a je pak na zahradu vidět.

Hlohyně i dřišťál jsou trnité ploty, takže při pravidelném střihání je to práce na silné rukavice, plachtu na zemi, do které budou padat ostříhané větvičky, protože náhodně pak sáhnout nebo šlápnout na zapomenutou větvčku v trávě je zážitek na bobříka odvahy.

Hlohyně je lepší - rychleji roste a má ostny větší a silnější, takže se s ní lépe pracuje než s malými, superostrými a supertvrdými jehličkami dřišťálu.

Dři'šťály se také výborně množí semenáčky, takže to nebude tak dlouho trvat a dřišťálů z živého plotu může být plná zahrada. My máme všeho všudy asi čtyři metry živého plotu z dřiš'tálu, a přitom každý rok vyrývám tak 10-15 semenáčků po celé zahradě. 

Pro delší neprostupný plot je tedy podle mě jednoznačně lepší hlohyně, dá se i pohodlně namnožit z řízků. (Doporučuji řízky ze svislých vrcholových větviček, šikmé a vodorovné větvičky vytvoří novou rostlinu spíše rozlkladitého růstu.)

Prosím, můžete přesně popsat jak a kdy provádět řízkování hlohyně, kdy přesadit atd. Děkuji předem za odpověď.