ptačí zob

Obecně se ptačí zob má stříhat 2x: do konce června a pak v srpnu, aby nové větvičky stihly dozrát do zimy. Já jsem si ptačí zob vypěstovala sama z řízků. Při vysazování byla výška cca 15 cm a první rok jsem ho zaštipovala vždycky, když se vytvořily asi 5 cm přírůstky. Tím se vytvořilo hodně větviček při malé výšce rostlin. Další rok jsem už stříhala plotostřihem jak je uvedeno výše. Třetí rok po výsadbě je plot již půlmetrový a hezky hustý. Stříhaná rostlina se má směrem k zemi rozšiřovat, aby slunce osvítilo i spodní část (tak to aspoň radí v knížkách). Míša.

Děkuji Míše za skvělou a rychlou odpověď. Hned v sobotu začnu zastřihávat:-)!!

Mohla byste mi podrobněji poradit, jak vypěstovat ten ptačí zob z řízků? Chtěl bych zkusit vypěstovat něco jako živý plot a rozhodně nejsem zahradník, ba ani zahrádkář. Pokud můžete, dejte nějaký odkaz nebo napište něco na cilek@cbox.cz. Předem děkuji, Milan.

Kdepak na mail - napište t sem - také mne to zajímá. ;-) Děkuji. P.S.: Dají se řízky dělat i nyní?

Tak tedy píšu jak vypěstovat ptačí zob z řízků (podotýkám, že já jsem také zahradník-amatér-samouk): teď je na řízkování nejlepší doba, protože je teplo a celkem i vlhko. Z ptačího zobu odstřihněte loňskou větvičku (nebo i letošní, pokud je dřevnatá. Letošní zelený řízek by nezakořenil, ale uvadl.). Z ní si nastřihejte řízky 5-7cm, nechte na nich horní dva páry listů, zbytek spodních listů odtrhejte. Spodní část obalte (namočte..., nevím jak to napsat) v práškovém stimulátoru (koupíte v drogerii) a nastrkejte jeden vedle druhého do květináče (nebo do truhlíku) do směsi rašeliny s pískem (poměr 3:1). Já jsem teda doteď se střídavými úspěchy řízkovala v hlíně z kompostu s pískem, ptačí zob je silně životaschopný, tak se většinou ujmul, ale v kompostu jsou všelijaké houby a bakterie, které můžou způsobit uhnití řízku. Tak teď zkouším prvním rokem tu rašelinu. Jedná se o klasické řízkování tzv. pod sklem, proto květináč nakonec překryju igelitovým sáčkem nebo sklenicí a dám někam pod strom do stínu, můžete dát i dostínu do skleníku. Substrát udržujte vlhký. Pravidelně kontrolujte, jestli rostliny neuhnívají, někdy není igelit ani nutný. Když z řízků vyrostou tak 4 cm nové větvičky, rozsadím rostlinky do malých květináčů a postupně zaštipuju. Příští rok, ale lépe za dva, můžete vysadit do půdy. Ptačí zob roste celkem rychle, je nenáročný, zelené listy si uchová do jara. Takhle řízkuju hodně listnatých okrasných rostlin (hortenzie, wajgélie, jasmín - pustoryl, buxus, bobkovišeň, dřišťál, tavolník apod.). Tak ať se daří. Míša.

Chtěl bych podotknout že ptačí zob jde opravdu nařízkovat  . Já to dělam ve skleníku a to tak,že v zaří nastříhané řízky napicham nedle sebe a další rok na jaře je přesazuji na stanoviště.  Před loni jsem si jich takto vypěstoval 198 ze 200 řízků.

Děkuji za dobrou radu. Jsem začátčník v množení živých plotu a zde jsem našla výbornou radu.

Děkuji Wimmerová

Dobrý deň,

rád by som dopestoval živý plot z vtáčieho zobu, cca 15m dĺžky a výška asi 1,5-1,7m, v reze by mal byť obdĺžnik o šírke cca 50cm.

Zasadil som si teraz na jeseň 75 výhonkov do rašelinovej zmesi do veľkého kvetináča... a neviem, ako ďalej.

Preto prosím, ak viete, poraďte:

- kde tieto odrezky nechať zakoreňovať, na svetle, v tme? Pri akej teplote?
- kedy na jar mám rastlinky vysádzať?
- ako ďaleko ich mám od seba sadiť, ak chcem dosiahnuť vyššie spomínanú výšku?
- ako ďaleko od hranice pozemku ich mám sadiť, keď potrebujem aj priestor pre seba, aby som mohol plot strihať aj od hranice?
- kedy a ako vysoko mám prvý raz vtáčí zob po vysadení ostrihať?
- ako vtáčí zob v prvých rokoch strihať, aby som skĺbil požiadavku aj čo najrýchlejšieho dosiahnutia požadovanej výšky aj dostatočnej hustoty plotu?

Všade som našiel informácie o tom, ako sa starať o plot už hotový, dospelý. Budem preto vďačný za všetky odpovede na moje otázky.

Combe

Celkem náhodou jsem narazil na diskuzi o řízkování ptačího zobu. I když už se tato odehrála v minulém roce, rád bych jen pro zajímavost uvedl svoji zkušennost . Řízky ptačího zobu na živý plot jsem si dovezl před mnoho léty od kamaráda z Německa, jen tak v igelitovém sáčku. Udělali jsme to tak., že když  on stříhal svůj živý plot, vybrali jsme z odpadu neovadlé větvičky, dali jsme je do sáčku z vodou a já jsem je pak až za několik dnů doma sázel. Rovnou do zkypřelé půdy v místech, kde měl živý plot stát. Všechno zakořenilo a od té doby z tohoto základu jsem již vypěstoval desítky běžných mětrů živého plotu u mne a u dcery. Dnes to dělám tak, že po stříhání plotu někdy počátkem června vyberu ty nejlepší větvičky, zastřihnu je na délku asi 20 cm , odtrhnu spodní přebytečné lístky , aby stonek byl asi 8 cm bez lístků a zastrkám je hustě do zahradního truhlíku ve kterém je směs normální zahradní zeminy s trochou písku. Pak truhlík umístím na zastíněné místo a starám se především jen o občasnou zálivku. Do podzimu řízky vždy bezpečně  zakoření a já je pak  někdy na přelomu září a října přesázím na místo určení. Nestalo se mi doposud, že by něco selhalo.