Výroba bokashi kompostu na zahradě

Taky jsem v létě začal vyrábět EM microorganismy doma. Nevím kolik breberek tam je, laboratoř nemám, ale podle Ph a vůně to funguje. A cena neni zas tak vysoká. Pytlík rýže, 2l čerstvého mléka, třtinový cukr a 30kg pšeničných otrub. A můžu dělat bokashi pár let. Bydlíme v bytovce a zahrada jen v sezoně, tak mi to přijde supr, že nemusím řešit kam s odpadem. Chtěl jsem žížaly, ale nebylo místo

Z ničeho nic neni, z hovna bič neukroutíš. Stačí si přečíst glosy od 18.79 na konci první stránky a od 6.7 na konci stránky druhé. Přijde vám to supr, až zjistíte, že to tak neni, tak ten bokashi kompost opustíte. Pokud nebydlíte tam, kde je od přírody bohatá zem, tak jinde ji můžete mít také, ale „vy se toho nedožijete“. Vyrobit parádní úrodné záhony je velmi složitý a dlouhý proces, trvající generace, který se nesmí přerušit a ve vylepšování se musí „neustále pokračovat bez přerušení“. Doby, kdy se lpělo na půdě jsou ty tam a nevíte jestli vám to vaše děti neprodají pod zadkem. Jeden z posledních zlepšováků - kalifornské žížaly. Je to prima, ale i na malou zahradu se výsledného produktu, potřebují tuny a chcíplo to navysokou nákladovost a ještě větší pracnost. Nejsme pracovití jako ťamani a ani japonci, my všichni v české kotlině máme ručičky, takové, jak bylo zobrazeno na dvacetikoruně z minulého režimu.

Takže taková siláž podomácku? Akorát se výsledek nezkrmí, ale zaryje do záhonku? V čem spočívá to trvalejší zúrodnění?

Asi jsem nepochopil bokaschi, ovšem mi to připadá dost podobně, jak to praktikuji již 12 let. Tam, kde chci mít do budoucna záhon, naházím větve, štěpku, piliny a poté přes léto zavážím posekanou trávou. Občas prohodím hlínou z krtinců, popelem z krbu (jen dřevo), zase piliny. Již po roce roste vše zasazené a zaseté (dokonce i plevel)  jako ďábel.

Před měsícem jsem se domluvil s drobným drvoštěpem z okolí, že mi bude přivážet štěpkovanou masu po úklidu z jeho těžby. Je rád, že to má kam dát a já to nasypu buď na záhon a následně zarýpu, nebo spíš na kompost, kde to během jednoho roku zetlí.

Pravda je ta, že na místech bývalého ohniště (krmeného dřevem) tráva i ostatní rostliny cca 5 let rostou podstatně lépe, než v okolí díky nadbytku uhlíku a ne zcela spáleným kusům dřeva, které se následně snad i lépe, ale hlavně postupně rozkládá. To ovšem neznamená, že stejnou službu nesplní vhodně uložené zbytky z ohniště do kompostu.

P.S. Občas na kompost vyliji i nespotřebované mléko, případně prošlé jogurty - příspěvek laktobacillů.

Vyfotil jsem dnes jak se za 3 měsíce rozložily výlisky z hroznů a výpalky ze švestek. Dužnina tedy rychle zmizla i v chladném počasí, ale ty pecičky... Sousedka tam na jaře vysije dýně.

O kompostu mám u sebe jen jednu publikaci (R. Sulzberger: Kompost, půda, hnojení 2007). Tam se o cukru a odpadech obsahujících cukr také píše ("pamlsek pro mikroorganismy"). Ale toto vlákno není o prokázání funkčnosti méně obvyklých způsobů rozkladu biomasy. Je o potřebě slušnosti a korektnosti při prezentování různých názorů.

Ještě ke Kristalonu: na krabičce je napsáno, že měď, železo, mangan, molybden a zinek tam jsou v organických chelátech (většinou EDTA). Kořeny je samozřejmě snadno přijmou. Nakonec kořeny dokáží snadno přijmat i aminokyseliny vyprodukované bakteriemi (pokud jsou v L-formě), auxiny z moči savců a jiné organické látky. Močovina byla před cca 200 lety prohlášena za organickou látku politickým rozhodnutím, které uzavřelo spor vitalistů a materialistů o tom, zda se dají organické látky vyrobit z neorganických. Sama o sobě však není stavebním kamenem živých tkání.

S těmi organickými látkami je ta si tak, jak Mimmo píšete. Já jsem se - možná zjednodušeně - učil, že rostliny přijímají živiny jen v roztocích a v mineralizované formě. Ukázali nám, že když zalijeme kytku v květináči třeba rozředěným vaječným bílkem, kytka využije maximálně tu vodu. Když ta voda s bílkem byla 3 týdny odstátá (děsně smrděla), proběhl rozklad organických molekul na ionty a po zalévání byla kytka výrazně zelenější než ta první.
   Ale máte pravdu, je to trochu složitější.

Existují bombastická profesionální videa o aerobním i anaerobním rozkladu, kterým jako amatéři nemůžeme konkurovat. Např. jak supermarkety dokáži za 24 hodin zkompostovat biologický odpad z obchodu s přídavkem mikroorganismů při zkrápění vodou 60ºC teplou.

Mnoho z nás také v létě anaerobně fermentuje různé plevele. Já mám např. po 14 dnech vyrobenu jíchu, kterou po zředění zalévám rajčata, papriky a dýně. Semínka v nerozložených zbytcích jsou u mě už neklíčivá. Samozřejmě ten smrad je odpudivý. Nepřidávám bakterie, které žerou sirovodík.

Mimmo, tento Váš postup anaeróbnej fermentácie na inaktiváciu burín som vyskúšal v uplynulej sezóne (bol Vami spomenutý aj v nejakej inej téme). Mal som založený 300 l sud s burinou zaliatou vodou, 3 týždne som to nechal kvasiť, smrad neskutočný... aj keď vo vzduchu sa to po pár metroch trochu rozriedi... Ale môžem tiež potvrdiť - nič už nevyklíčilo, burina definitívne kaput. Funguje to! Len sud treba umiestniť čo najďalej od susedov. Môžem sa opýtať v akom pomere riedite potom tu jichu na zálievku zeleniny? Igor

 Já dávám nad hladinu ještě vrstvu suché trávy a není to pak tolik cítit. Taky se tam pak nemůže utopit pták nebo ještěrka a ani mouchy tam tolik nelezou. Na rostliny 1. trati to ředím 1:10 a na ostatní raději ještě víc.