Tráva má přebytek dusíku a bude vám hnít, nikoliv kompostovat/humifikovat. Jediné řešení je sehnat pytel pilin, štěpek, listí, drcené kůry apod., a promíchat.
K tomu vápnu: Jediný důvod přidání jemně! mletého vápence je kompenzace vysoké kyselosti, což není případ trávy. I tak opatrně. Příklad: máte 50 kg zralých jablek, jejich přirozené pH je 3.5 a jsou plná cukrů, které se kvašením změní na ocet, takže výsledné pH bude menší než 3. Většina humifikačních bakterií prospívá při pH>4.8, při pH pod 3 polovina druhů už ani nepřežije, natož aby něco rozkládaly. I za půl roku tak budete mít smradlavou hromadu shnilých jablek, a ne kompost. Takže, kolik vápence přidat?
V 50 kg jablek vznikne při započtení 50% ztráty ethanolu odpařením asi 1.25 kg kyseliny octové. Na její plnou neutralizaci bychom potřebovali 2.1 kg vápence (CaCO3) nebo třeba dolomitu. Jenže: pH solí vápníku a slabých kyselin (octová, jablečná) je někde okolo 8.37. Takto vysoké pH vám z kompostu vyfičí veškerý dusík ve formě amoniaku, a tudíž to pak nemusíte kompostovat, ale třeba klidně rovnou pálit. Pro udržení kyselosti do pH 6.7 tak musíme vápenec zredukovat, 2.1 kg / (10^(8.37-6.7)) = 0.045 kg. Tedy - na 50 kg jablek stačí pouhých 45 gramů vápence. To jen pro představu, když vám někdo radí sypat tam vápno po kilech...
U vaší trávy to ale fakt ničemu nepomůže. Potřebujete dodat uhlík, nikoli vápník.
