Rak bahenní

Zdravím, vzpomínám na vyprávění otce, o tom jak chytali raky na potoce a ty pak jedli (vařené). Netuším co to mohlo být za druh, dříve jsem se setkal s informací ze staré české kuchařky, že se tady raci občas připravovali k jídlu. Netušíte co to mohlo být za druh?

Astacuc astacus, rak říční. Jako kluk jsem jich nachytal a snědl...  Bylo jich všude. Naposledy jsem je chytal v Hornádu. 60 ks, plný ruksak. Mackové snad 20 cm.

To bude on, děkuji.

Stopro rak říční, rak bahenní ze spodu bělavý a má rovné prsty klepet, trnitý krunýř, je barevnější a naroste do větších rozměrů a rychleji.Je to moc krásný rak a má menší nároky.Nepřátelé jsou: dravé ryby zejména sumec!!! ale i větší kaprovité, dále ondatra!!!potkan, norek americký, skokan skřehotavý již značně rozšířen. Na konec mnohdy oblíbená želva nádherná která v našich podmínkách enormní škůdce obvzláště na menších vodních plochách.Přeji dobrý chov!

No ani to nezkoušejte.Vždycky se najde někdo, kdo Vás práskne.Já zkouším raka červeného.Nesmí se ale dostat do našich vod!!! Mrkněte se na YouTube. Najdete tam videa mé samičky.Mám ji teď spolu s její červenou ségrou a samečkem doma na rozmnožení.Už mají stovky vajíček.

Mrknul jsem se na Vaše stránky a spadla mi čelist. To je téměř dokonalé a měl jsem pocit, že jsem v alboretu. Prozatím to nejlepší co jsem kdy viděl. Ta myšlenka s vodními kamerami je pro mne novum. Jestli to funguje tak to je sen každého rybáře, vědět co ty sympaťačky tam dole dělají, že neberou. Začal jsem s malým jezírkem před barákem a poznatky mám stejné jako Vy. Vzadu na zahradě jsem se pustil do většího ale stihnul jsem to pouze vykopat. Musel jsem zbourat starý plot aby se tam dostala vrtná souprava, zhotovit vrt, vybagrovat jezírko a udělat nový plot. Na jaře pokračuji dál. Ta Vaše filtrace je filosoficky podobná té co mám v hlavě. Filtraci musí provádět kořenová čistička a ne žádné umělé filtry. Vy však zřejmě nasáváte čistou vodu z pod kořen rostlin a necháte ji z hora vtékat do jezírka. Kdo potom nasává kalnou vodu aby se zbavila kalu?  Moje myšlenka je udělat v nejhlubším místě jezírka sání vody (podobně jako je odtok v umyvadle) kdy čerpadlo nasátou zakalenou vodu tlači zpět z hora mezi kořeny rostliny. Ta samospádem protéká přes kořeny zpět do jezírka.

Proč jste nedal alespoň pytle přes okraje folie do hloubky 1 m, tím by jste ji zakryl a byl by 100 % dojem, že to koryto potoka je tam od pradávna vytvořené přírodou. Nezkoušel jste něco mít na hladině za ptactvo, třeba pár okrasných mandarinských kačen? Trochu tu hladinu ruší ty keramické napodobeniny žáby a želvy. Máte krásné živé tvory tak proč ty napodobeniny?

Mandarínky se mi moc líbí a kdybych se nebál, že mi uletí, asi bych si je i koupil.Co se týká těch plastových zvířat, tak to je pozůstatek po malém jezírku, kdy jsme tam dávali kdeco a některá jsou orientační solární lampičky.Okraje folie mám přikryté tmavozelenou stínovkou a na kousku taky kokosovou rohoží.Tu mi ale zdevastovaly drápama želvy tak, že z toho zbyla jen osnova.Je taky docela drahá a nevydrží stejně jako juta dýl, než tak 2 až 3 sezóny.

Filosofie Vaší a mojí filtrace se zase tak moc neliší.Jelikož ale moje čerpadlo čerpá čistou vodu až za filtrací, nikdy se nemusí čistit a vytékající proud vody dobře prokysličuje vodu na opačném konci jezírka.Kaly zachycené v kořenech v pohodě zpracují rostliny ale jen díky tomu, že to nejsou zdaleka všechny kaly.Většina se srazí na několika místech na dně, která určují ryby.Je s podivem, že právě v největší hloubce žádné kaly nejsou.Vyženou je odtamtud jeseteři.Je to totiž jejich tůň a neustálým pohybem svých ne zrovna malých těl to mají pěkně uklizené.Tam kdybych dal guli, tak je nanic.Jen by jim překážela.Jestli máte v plánu chovat jesetery, popřemýšlejte o tom.Také krmení na čisté dno jeseterům vyhovuje.Jak jsem zmínil, kaly se hromadí jinde.Někde víc a jinde míň.Asi jednou za měsíc to vysaju a pouštím jako vynikající hnojivo do trávy kolem jezírka.Když tam pak jedu sekačkou, málem ji to udusí jaký je tam pažit.Tímto odkalováním značně odlehčuju kořenové filtraci a můžu ji nechat žít svým životem.Myslím si, že to takto bez zásahu bude fungovat několik sezón.Pak upustím asi 25 cm vody, čímž se dostanu za horizont zaplavení mělčiny s tou filtrací a vyčistím to bez toho, abych musel stěhovat ryby, nebo jim špinil vodu.Zatím to najíždělo první sezónu, tak se teprve uvidí.Co Vy na to?Myslíte, že nebudete muset odkalovat v jezírku, nebo ani ve filtraci?Udělejte filtraci co největší.Vodní rostliny jsou také krásné.Jak to tak mám možnost pozorovat na kemerách, tak gule by mimochodem brala granule jeseterům a skimer ty plovoucí ostatním rybám, takže jsem rád, že to nemám.Teď je to pod ledem, tak jsou i kamery tmavé a špinavé, když se k nim nedostanu na vyčištění, ale lepší videa najdete na YouTube.   Koukal jste tam?

Jarda Slatiňany.

Koukal jsem na YouTube a jsem z toho u vyjevení. Těm kamerám stačí přirozené světlo? Ukážu to našim administrátorům ať mi řeknou zda chápou to zapojení. Ten kabel co jde od těch kamer je i napájí? Je někde přetažen přes okraj folie a zakopán do země? Jaká může být jeho maximální délka?  K těm břehům bych měl dotaz nad jejich strmostí. Nemá to tendenci se sesouvat? Tu folii jste si pokládal sám?  Mohou zůstat záhyby?

Světlo stačí, ale teď pod ledem je to slabé.Ryby jsou v zimě beztak líné, tak je jen kontroluju.Kabel UTP má 8 žil, z toho 4 potřebují data a 4 jsou pro napájení(vždy 2+2).Kamera má příkon jen asi 4w a bez problémů k ní můžu natáhnout 15 až 20m kabelu i s tím napájením POE.Kabel vedu normálně po dně.Pomáhám tomu hliníkovou kulatinou o průměru 6mm vytvarovanou tak, aby kopírovala dno.Ta zároveň  na konci fixuje kameru do určitého směru.Druhým koncem to ovládám, přemisťuju i aretuju k okraji jezírka.UTP kabel je omotán kolem té kulatiny a jde až na břeh, pak pokračuje po okraji jezírka do swiče a dál domů.U swiče je zdroj napájení pro všechny kamery, takže to je docela blízko.Z tohoto uzlu to jde nevím jak daleko domú do dalšího swiče a pak do routeru a na internet.Vyzkoušel jsem, že aktivní délka UTP kabelu může být klidně i víc než doporučovaných 100m a to i 135m bez problémů.To ale neplatí pro POE, jak jste doufám pochopil, ale jen pro data.

Folii jsem si pokládal sám, je na dvou místech nastavovaná lepením(vše Baumax-1mm+lepidlo), ale to jen proto, že jsem to zvětšoval.Dělat to najednou, tak by to bylo bez lepení.Strmost neřeším-terén je pevný, protitlak vody to vyrovnává a spodní voda při eventuálním vypouštění nehrozí.Dovoluji si dokonce tvrdit, že mám v jezírku určitě o něco teplejší vodu, než lidi s kaskádovitým dnem a jeseteři mají aspoň víc prostoru a plošší dno.Záhyby folie také neřeším.Ta vydrží úplně všechno, pakliže je dobře podložena netkanou textilií, nebo třeba starými koberci a tyto záhyby slouží jako přirozené úkryty rybám i ostatním nájemníkům jezírka(hlavně sumci si to pochvalujou).Teď se určitě naježili stavěči jezírek a jiní puritáni, co musí mít všechno vyhlazené, jestli tohle čtou, ale to mě žíly netrhá.Na vlastní oči jem viděl, že i dokonalé dno je po sesednutí terénu šeredně zvrásněné a ve folii probíhá pnutí různých směrů, což dobrá folie v pohodě přeblafne, takže jak jsem již zmínil-neřeším.

Ještě ke kamerám.Vlastním veřejnou IP adresu a v routeru mám pro každou přidělené 2 porty.Jeden pro http a druhý pro video.Do jara se chci ještě pokusit rozchodit to tak, aby to lidem šlo i ve firefoxu, opeře a jiných prohlížečích, než jen v IE.