Kyselina chlorovodíková

vsetci pouzivaju tu technicku cca. 33% z drogerie alebo farby-laky

Pro technické účely se používá technická kvalita a úprava pH pár kapkami do několika m3 bude vždy technickou aplikací (stejně jako odvápnění varné konvice). Laboratorní kvalitu potřebujete pro případy, kdy by příměsi nebo větší rozpětí koncentrace mohli ovlivnit přesnost laboratorní analýzy.  

Ještě doplňující dotaz, možná to tu už někdo psal, ale zatím jsem to nenašel. Určitě existuje nějaký jednoduchý vzoreček kolik např. použít 33% kyseliny když chci v 10 m3 snížit pH o 0,1.

Ne, takovýto vzoreček neexistuje. Odolnost proti změně pH se nazývá pufrovací schopnost. Laboratorně se zjišťuje právě přidáváním přesně koncentrovaného roztoku do přesně odměřeného vzorku. Právě pro tyto účely je potřeba mít laboratorní HCl. 

V technické praxi je jednodušší nezajímat se o to, jestli ta technická HCl má jen 30% nebo až 37% a prostě do vzorku 10 litrů dáte 1 ml zjistíte změnu. Pak trojčlenkou dopočítáte, kolik to bude na celé jezírko/bazén.

Tak ale místní znalci určitě už vědí kolik je třeba +/- kyseliny na jeden kubík aby se pH pohlo o určitou desetinku. Nechci to přesně, jen abych měl představu jaká je spotřeba HCl oproti komerčně prodávaným přípravkům na snížení pH.

HCL jsem použil na odstranění vodního kamene usazeného na sondě na slaný proces. Předtím jsem použil kyselinou sírovou, ale neměla tak rychlý nástup jako HCL.

mám dotaz.

může se používat při chodu bazénu na slaný proces na změkčení vody HCL a kombinace na čištění modrá skalice?

Mám studniční vodu, docela tvrdou a na stěnách se mi usazuje nazrzlý krystalky(potvory), přijde mi to jako železo. Co s tím?

Stále se pokouším snížit Ph právě onou kyselinou sírovou, leč marně, pořád mám Ph kolem 8, a na sondě která je na přeměnu soli, se mi uhnízdil za měsíc nového provozu milimetrový povlak vodního kamene. Ten už jde právě dolů pomocí HCL jak jsem uvedl na začátku.

Díky za každou pomoc pro začátečníka.

Musite si uvedomit, ze uhlicitan uspesne pridavanu kyselinu pufruje. To znamena, ze pridanim kyseliny sa pH meni len malo. Mnozstvo uhlicitanu rastie s odparom vody.

Povedzme mate tvrdost vody 300 ppm uhlicitanu vapenateho, co je velmi tvrda voda, ale je to realne. 1 L bude mat 0.3 g uhlicitanu co je 3 mmol. Na reakciu s uhlicitanom sa spotrebuje 6 mmol HCl, co je asi 0.22 g. Na 1 m3 to bude 0.22 kg, na 10 m3 to je 2.2 kg. 36 % bude treba zhruba 3 krat viac, cize asi 6 kg. Len na rozpustenie uhlicitanu... Samozrejme dost poriesi aj ciastocne rozpustenie na hydrogen uhlicitan, potom by to bolo okolo 3 kg.

Pre menej tvrdu vodu by to bolo menej. Ale ak mate bazen kde sa odparuje destilka a pridava tvrda voda, za nejaky cas obsah uhlicitanov stupne a treba rozpustit aj tie usadene.

Preto prepocet ze HCl meni pH len podla zriedovacieho pravidla nie je prakticky. Pritomnost uhlicitanov zrejme hraju dolezitejsiu ulohu.

pri tvrdej vode sa prave preto pouziva HCL a nie sirovka lebo si dokaze poradit s uhlicitanmi a znizit pufracnu schopnost (alkalitu). Vo vseobecnosti je orientacna davka 100ml/m3. Zhruba po 1-2 tyzdnoch je dobre urobit kontrolne meranie pretoze na zaciatku moze byt pH dost nizke ale ako dochadza k rozpustaniu vsetkych usadenin v bazene pH stupne a ak stupne nad 7 zase sa zacnu vyzrazavat uhlicitany na dne a stenach bazena.

trochu to pletete. Pufrační schopnost snížíte jedině tak, že pufry vysrážíte do vloček a odfiltrujete. Destilovaná voda je vodou s minimálním nebo téměř žádným obsahem pufrů. Tvrdá voda, nebo výluh z rašeliny jsou naopak velmi silně pufrované roztoky. 

Pro některé pufry stačí k vločkování prosté vzduchování, jindy potřebujete silnější oxidační činidlo, jako je například SAVO dávkované mezi skimer a filtraci.