Třešeň nebo sladká Višeň - hledám vhodnou odrůdu

Stejná situace s Kordií (ale i s Kaštánkou) jako u pana Paľa - kvete pěkně plody dorostou do velikosti malého hrášku, opadnou. S tím bórem to zkouším u hrušek (praskají) - ono kde je zásaditá půda s vyšším obsahem Ca, tak bývá problém s příjmem bóru. Jinak si už s třešněmi nevím rady - opylujících stromů je v okolí dost.

Jo, pane Mikeš. Stříkal jsem Kordii na podzim na konci září bórem a časně z jara ještě zálivku. Použil jsem Borosan forte. A přesto opět zklamání.

Ach ludia nestraste ma s tou Kordiou, pred rokom som ju vysadil, rastie pekne, tak to aby som zavcasu nejaku sortu do nej privrubloval, ale aku, ked Hedelfingenska problem u Pana Pala nevyriesila?

PS: Spytam sa inak, je tu niekto komu Kordia normalne plodi?

Pane Vendy,
to pojmenování Schneiderovy chrupky Oliva jsem si nevymyslel já, ale místní sedláci jí tak říkali všichni. Bývaly to vysoké stromy a dozrávaly až v červenci. S tou rodivostí to bývalo přibližně tak, jak píše p.Vysloužil.

Ono se v té naší třešňové vsi těm odrůdám říkávalo všelijak. Napoleonovu chrupku zásadně nazývali Learmanovou. Pamatuji, že jedné odrůdě také říkali Morela, ačkoli to byla třešeň. Ale jaká odrůda to skutečně byla, to už si nepamatuji. V těch sadech jsem býval jako kluk denně, později, jako studentík, jsem si tam potom přivydělával česáním. Vzpomínám, že jsem se vyhýbal česání Kaštánky, protože to byly velmi vysoké stromy, s drobnými plody a i když jich bylo hodně, tak v bedýnce to přibývalo míň. Ale to už je přes půl století.

vzpomínám na třešnovky nad naší rodnou vesnicí kam jsme před 50 lety odpoledne chodili pást takzvané záhumenkové krávy a jako kluci jsme znali každý strom u domu jsem zasadil Napolenovu chrupku Van a ještě jednu třešen už si nevzpomenu na název jen vím že při zavaření byli světlé a chutnali po pecce dva statné stromy mi zlikvidovali hrizci v posledních letech mám jen Van u které bývají plody napadány vrtulí proto jsem vysadil dva stromy Burlat které musím zakrývat záclonami priti špačkum a kosum jinak třešně jsou chutné pro vnoučata supr a višně Erdi Botermo

Napoleonově se i u nás říkalo Lauermanova chrupka. Možná proto, že v německy mluvících oblastech nebyl Napoleon tolik populární Jedna ze starších třešní se, tuším,  jmenovala Moreau, odtrud nmožná ten název Morela.
V těch názvech je vůbec trochu zmatek. Světlé višně se dodnes nazývají amarelky - odtud lidový název hamrle (z německého Amarelle). Morele pozdní se říkalo Amarelka stinná. Přitom to není amarelka nýbrž kyselka a že by nějak milovala stín, to bych neřekl.

Morella stinná plodí záhy a dost řídce, plody jsou od sebe poměrně hodně vzdáleny na rozdíl od jiných druhů.Možná proto se jí odvozeně říká stinná, protože mají větší   šanci dozrát i ve stínu.To je ale jen moje domněnka.Zatím ji zkouším, rouby na třešňových semenáčích se ujaly letos bezvadně, v což jsem nedoufal(byly mírně narašené).Počasí letos roubovancům také nadmíru přálo. Násada plodů je obecně nádherná, jaká bude sklizeň?   AB

Opelovacom mojej Kordie je pravdepodobne Burlat, nastepeny do stredneho konara stromu. Nastepil som ho este ked bol strom mlady, dnes by ste ani nespoznali miesto stepenia.Urody byvaju vetsinou priemerne, raz za 2-3 roky strom zarodi hojne. Najprv rozkvitnu kvety Burlatu, neskor o niekolko dni kvitne aj Kordia.Urcitu dobu sa kvitnutie prekryva, mozno tyzden aj viac.Burlat zarodi vzdy velmi dobre, ale o jeho oberanie sa nemusime starat, to zariadia vtaci, najme skorce. Plody Kordie nam laskavo prenechaju. Kedze v blizkom okoli nie su ziadne ceresne, myslim ze tieto odrody sa dobre opeluju vzajomne. Strom ma dnes asi 35 rokov, fotka je zo starsieho obdobia, odkedy zacal rodit, nikdy nevynechal, aj ked bola uroda slabsia predsa len nieco na strome bolo. Tolko z mojich skusenosti s odrodou Koedia.           

Ďakujem za cenné info ohľadne opelenia v "izolovanom" prostredí prostredníctvom Burlatu. Opeľovačov je istotne viac ako uvádzajú literárne pramene. Je medzi nimi napr. veľkoplodá Summit (údaj z Plantexu Veselé), alebo aj višňa Érdi Botermo (verím, že aj iné višne), ako napísal p.AB. Rozhodujúce je zrejme minimálne obdobie, kedy sa kvitnúce sorty vzájomne prekrývajú. Istotne zohráva úlohu aj teplota a vlhkosť vzduchu počas kvitnutia. Ako je to u Vás so včelami počas kvitnutia Kordie s naštepenou sortou Burlat?

Páčil sa mi Váš vtipný výraz, že Vám plody Kordie škorce láskavo prenechajú. Nie je to náhodou náznak ďalšej vlastnosti Kordie- menšej príťažlivosti plodov pre vtáctvo? Všimol som si na vrcholkoch čerešne Van v záhrade u svokra, ako sú rukávce čerešní rozklované od vrabcov. Doma na Kordii som naklovnuté plody Kordie našiel iba výnimočne. Mäkké, šťavnaté a sladké plody skorých odrôd sú pre vtákov pravdepodobne lákavejšie.

Nechci moc rejpat, ale na fotografii vpravo na horizontu kvete nějaký strom, možná třešeň, což může narušit onu teorii o vroubovaném Burlatu jako opylovači Kordie.