Roubování třešně

Měl jsem na mysli, že mízu je třeba někam odvést. Uříznout větev na špalíček, rozštípnout ho dlátem a vrazit tam dva rouby mi přišlo trochu drastické. Tím nechci říct, že to nebude fungovat.

Občas taky zkouším, co všechno budou stromy akceptovat. V srpnu jsem třeba provedl silný zmlazovací řez třešně. Mimo termínu jsem porušil snad všechny pravidla. Jsem zvědav, jestli se z toho vylíže. Kdyby ne, tak se pod ní stejně už tlačí semenáč ořešáku.

Takže tu mám zase dotaz pro zkušené štěpaře..

Když se mi podaří úspěšně naroubovat třešeň, či jabloň, hrušeň...a rána která vnikne je většího rozsahu, jak postupovat dále...?

Mám -li např 6 roubů na třešňovém kmeni o průměru 8 cm, mám je tam nechat růst, nebo je lépe je odstranit? jde mi o to, že pokud je tam nechám růst, může dojít k  (v literatuře často zmiňovaném) lepším hojení a zarůstání rány, naopak ale také může dojít k případu, s nímž jsem se již několikráte setkal, že tyto rouby i s kalusovými závaly postupně odešly, a zbyli po nich jen nechutně vyhlížející díry, a to už je teprve problem. Mám totiž pocit, že strom nechává své nechtěné hosty růst jen pokud to má smysl. Asi to bude případ od případu jiné, odrůda od odrůdy, skupina od skupiny. Co byste ale doporučili? Nechat růst všechny rouby? Možná je to i vhodné budou přeci zdrojem roubů do dalších let, pěkné silné výhony plné síly.

Vážně nevim... někdy není třeba rouby odstraňovat a strom je sám nechá zajít, jako se mi stalo u hrušně, kde ty tda slabší prostě po zimě zčernaly, a zbyli po nich jen nevzhledné díry, řešil jsem to pak šikmým řezem až k živému výhonu... tento spůsob se mi jeví jako dobrý, pěkně to zarůstá, nic nikam nezatéká...

tak jak?  Karlos zdravit a čeket na vaše odpověď:-)

Pokud jde o boční větev, udržuj tu z horního roubu jako hlavní a rouby na bocích zakracuj jako podřízené větve.  U slabších větví je ten šikmý řez co popisuješ dobré řešení. V tom případě ale nemá smysl tam dávat víc roubů.

A pokud máš přeroubovaný terminál, tak tam musí zůstat jen jeden.  Možná by byla možnost, jak ostatní rouby zapěstovat jako boční větve. Musel bys je ale naohejbat, aby se křížily a vykláněly na opačnou stranu než na které hrozí vylomení. Větve by ale o sebe ale třely a ničily by se navzájem.

Taky je možnost výhony z ostatních roubů přiroubovat k hlavnímu.

Je otázka, jestli třešeň takovéto zacházení snese.

Je to terminál, já se prostě obávám, že když ty rouby ustřihnu, jejich přirostlé zbytky chcípnou, a pak i kůra kolem nich...

Karlos.

Tak to se obáváš oprávněně. Když se tamtudy nepotáhne míza, může nekróza jít dost hluboko do kmene.

V žádném případě tam nenech víc terminálů. Oni pak vět větví pouze na tu stranu, kde je místo a při první úrodě se strom rozčísne.

Já bych víhony za zbylých roubů buď přirouboval k hlavnímu nebo bych se je snažil držet žezem jako podřízené větve, aby nebránily rovnoměrnému větvení terminálu.

Pokud je ale přertoubovaná větev slabší, bude nejlepší udělat ten šilmej řez k nejlépe ujmutému roubu.  Samozřejmě bych to řezal ve vhodnou dobu. Snad se to obejde bez klejotoku.

Čím širší je přeroubovaná větev, tím víc roubů bych ponechal, jeden plánovat jako prodloužrení větve, ostatní lehce tlumit v růstu letním řezem. Úplně je odstranit až po řádném zavalení řezné rány.

Viděl jsem na vlastní oči "řez"provedený tak, že dotyčný vzal motorovou pilu a ve výši kam dosáhl třešeň,cca 40-50let, zarovnal.Pahýly měly i přes 20cm v průměru.Po více jak 5 letech je na stromě opět koruna okolo 5m průměru a strom plodí.Pepík

Viděl jsem na vlastní oči v televizi zprávu, kterak dělník natírající okna v 5. patře spadnul i s utrženou plošinou. Nic se mu nestalo, ale následovat jej nehodlám.

Já taky ne.V této diskusi se zabýváme velikostí ponechaného čípku, průměry roubovaných větví, průchodem mízy přes větve, kvalitními vosky atd.Nikoho nenabádám k tomuto způsobu "řezu"!!!Odolnost a životaschopnost této třešně, to jak přežila svoji likvidaci, mně však fascinuje! Pepík