Roubování třešně

Já taky. Řezné plochy - i když budou zatřené - se nyní hojit nebudou, jen vysychat a v zimě namrzat.

Mám trochu překombinovaný dotaz, ale pokud se mezi Vámi najde někdo zkušený, tak určitě fundovaně poradí...

Před domem chceme jako dominantu velkou třešeň. Půda není nic extra a strom má být velký, takže to bude podnož ptáčnice. Protože chceme vybírat už alespoň trochu větší strom v zemním balu, bude pravděpodobně zapěstovaný jako vysokokmen.

Doma se nejsme schopni domluvit na odrůdě. Na jednu stranu by se nám líbily první nečervivé třešně (Rivan, Burlat, Kaštánka), na druhou i nějaká chrupka (Lapins, Kordia). Místo máme ale jen na jeden strom.

Momentálně jsou v okruhu 100m nejméně dvě třešně, ale probíhá tady výstavba, některé stromy jdou k zemi, takže na mě možná radši při opylování nespoléhat.

A teď dotaz první:

Kterou odrůdu na ptáčnici vybrat a které do ní doroubovat? Vybrat např. Lapins a naroubovat Rivan a Kaštánku? Nebo vybrat Kaštánku a naroubovat Rivan, Lapins a Kordii atd..?

Druhý související dotaz:

Jak velký / starý by měl být ten hlavní strom, když mám roubovací roupy? :-) Mám možnost koupit např. Lapins ve velikosti 14/16 nebo Kaštánku 25/30. Jsou to obrovské rozdíly. Nebo nechat strom růst a kořenit a rouby dělat až za pár let? Nerad bych ten strom zničil nebo dosáhl nějakého fakt nehezkého koštěte, protože by každý roub rostl diametrálně odlišně...

Díky za rady.

Pokud bude hlavní funkcí stromu dominanta před domem a tedy jeho vzhled, pak by nemělo být víc odrůd na jednom stromě. Koruna nebude nikdy úplně souměrná, odrůdy nepokvetou současně, takže pokvete půl stromu, totéž při zrání. Ale je to na zvážení, zda je důležitější estetika nebo úroda. Největší koruny mají Karešova a Burlat. V případě více odrůd je třeba volit sorty s podobnou růstovou potencí.
   Lepší je na skorou třešeň naroubovat pozdní (aby byla výš). Ty skoré se trhají dřív. Vhodná doba pro přištěpování je rok po výsadbě, kdy stromek je zakořeněný a vykázal vlastní přírůstky na které můžete roubovat opulací.

"Lepší je na skorou třešeň naroubovat pozdní (aby byla výš)."

Mam to tak, ale lutujem ze som to nedal naopak.

Preco : V pripade postreku neskorych ceresni proti cervivosti je vyhodne mat neskore dole, da sa selektivne striekat spodna cast, ktora inak byva (u mna) cerviva z 3/4 a vrchna - skora cast sa uz v tom casu konzumuje a postrek je nemozny + ani ho moc netreba. Zaroven su skore ceresne navrchu oslnene a zreju skor, ako naopak, kedy potom vdaka pritieneniu zreju spodne-skore oneskorene zaroven s oslnenymi neskorymi, ktore maju navrchu plne slnko a zrychlia zrenie. Kordiu z vrcholu pravidelne oberam zaroven s Burlatom zo spodnej casti.

Časy dozrávání s ohledem na vlastní stínění stromu jsem zapomněl brát v úvahu. Myšlenka, že by dole byla např. Lapins a zbytek koruny byla třeba Kaštánka, mi hlavou proběhla - právě s ohledem na případný postřik spodních větví proti vrtuli.

Znamenalo by to koupit ranou odrůdu a na spodní patra naroubovat pozdní?

Zrovna v případě třešní bych dal přednost standardnímu mladému materiálu.

Snazší je přeroubovat terminál, než jednotlivé větve. Jde samozřejmě obojí, jen je potřeba, aby přeroubované větve měly dost energie k dalšímu růstu.

Loňi jsem přerouboval spodní větve jedné třešně. Letos vrazím rouby na vršek. Ten vršek jsem loni srazil, abych podpořil rouby na kosterních větvích. Na vršku mám teď pěkné silné výhony a na ně budu roubovat.