Prasklý kmen u třešně

Dotaz pro Wendy: Takže si představuji, že z té meruňky zbude cca 1 m kmen a z něj 20 cm větve. A to vše v zimním období, kdy přesně? Nám zbyly z o něco staršího sadu 2 meruňky a jedna prakticky neplodí, takže by se experiment mohl provést. A čím se odstraňuje lišejník?

Kmeny se čistí, ale proto, aby za starou kůrou nebyli ukrytí škůdci, ne kvůli lišejníkům.           Lída

Z mého pohledu mohou stromům mechy a lišejníky škodit pouze tím, že slouží jako životní prostředí pro škůdce (souhlas s paní Lídou) či jako refugium spor hub (monilinia i jiné). Vitalita Vašich stromů ve srovnání se sousedy může být dána jinými faktory - kvalitou řezu, zatřením ran, přihnojením, ošetřením proti monilinii, lepším podložím, ale přiznávám, i lokální absencí refugií spor (díky zmlazení - odstranění napadených větví či plodů, ale asi i odstraněním mechů a lišejníků). Každopádně meruňky jsou má srdeční záležitost a fandím Vaší záslužné činnosti. Každoročně na kopci nad Bzencem obdivuji desítky let staré neudržované stromy a hlasitě závidím jejich majitelům.

Lišajníky na stromoch. Dokiaľ si mi v záhrade stromy rástli, ako chceli, bez postrekov s minimálnymi zásahmi rezom do ich života, darilo sa i lišajníkom na nich. Čo som sa začal intenzívnejšie o ne starať, a sem tam postriekať proti chorobám, škodcom a hlavne 2x za sezónu kuprikol (na začiatku a na konci), lišajníky sa držia už len v miestach korún, ktoré nemôžem kvôli prístupu a dosahu účinne zasiahnuť, hlavne tými zmývacími postrekmi. Mám skúsenosť, že po kuprikole lišajníky zaschnú, pri dotyku sa drobia, a časom opadajú. Niekoľkokrát som čítal o ich neškodnosti v Záhradkároch i v Záhradkářoch, a akosi som im uveril.  Bajas.

Před lety jsem navštívil pár přídomních zahrad v Norsku. Udivilo mě, v jakých lokalitách lze ovocné stromy pěstovat (na severu, na skále). Motivem je jednak zdroj ovoce pro domácí kvašení v prohibiční zemi, dále dotace za každý strom. Zajímavé bylo, že mnohé stromy (většinou šlo o jabloně) byly pokryty lišejníkem tak, že vůbec nebyla vidět kůra. Další zajímavostí bylo, že málokterý z místních pěstitelů si stromy řezal sám. Tuto zodpovědnou práci si nechávají dělat od profesionálů.

Prasklý kmen u třešně

Všem dobrý večer.

Odpověď na otázky-řez byl prováďen v lednu za dosti nízkých teplot a na sněhové pokrývce asi 8-10cm. Po ořezání mi můj vlastní syn (nevlastního nemám), řekl: cituji- milý vole, to jestli ti půjde, tak sežeru po sobě H...,Konec citátu. Tuto tzv sázku jsem mu samozřejmě prominul. Snacha kdykoliv sad navštíví, kroutí hlavou(taky je z oboru).

Co se týká odstranění lišejníku a mechů- zelená skalice+ vápno, nebo i Champion 50 WP.

Co se týká zatření ran? Kdybyste to viděli, tak byste mě nazvali jako syn-ovocnářským BARBAREM.

Pan Miloš Vysloužil. V Norsku jsem ještě nebyl, ale mám svoji nejmladší dceru v Irsku už skoro 9let a několikrát jsem ji navštívil. Mohu pottvrdit, že si také nechávají formou služeb provádět řez. Tuto zkušenost má i Vnuk našeho vynikajícího ovocnáře Dvořáka, který tam byl také. A v plné míře tam platí(jednooký mezi slepými je vždy králem). Jediný pěkný sad jsem tam viděl ve městě CAHIR, a to jej ještě měli ve správě Svědkové Jehovovi. Dokonce tam bylo i větší množství nějakých mirabelek, či renklod- na dálku asi 60m jsem to v rychlosti nedokázal odhadnout-Byli jsme vykázáni-slušně řečeno. Ostatní sady vypadaly podobně jako opuštěné sady na Moravě a taky tam nebylo žádné ovoce.

A teď k tomu hlavnímu. Když máte mechy a lišejníky v trávnících, tak se můžete všichni, jak si Vás vážím, zbláznit, aby vám trávníček neodešel. To okamžitě nastupuje vertikutátorová operace a obrovské úsilí za odstranění těchto přížívníků z Vašich trávníků. Myslíte si snad, že to s ovocnými stromi není podobné? Je a velice. Ještě jeden příměr a ne nepodstatný. Člověk s popáleninami na 80% těla je bez intenzivní lékařské péče prakticky kaput. Se stromy to sice není takový extrém, ale omezuje to jejich životaschopnost. Tak jako jiní tvorové tak i dřeviny jsou schopny ventilovat a přijímat živiny i zdřevnatělými částmi. A Intenzivní mechový a lišejníkový porost jim v tom brání. Toto je můj názor, který se mi stále potvrzuje.

Wendy

Nedá mi to a taky přihodím pár poznámek do této zajímaé diskuse. Beze zbytku souhlasím s Milošem Vysloužilem, Lídou či Mittwochem. Mechy a lišejníky nemají negativní vliv na vitalitu stromu. teoreticky by se snad mohlo o tom uvažovta u stromů jež jsou mechy a lišejníky obaleny, ale to bývá jedině v horských oblastech a ne v ve Vašem metuňkovém sadu. To že Vaše stromy jsou vitálnější je následek očividně kvalitního řezu, jakkoliv polovina ledna není pro zásah do meruněk nejlepší, resp. je možno si stromy takř. předřezat, ale konečné řezy na větevní kroužek by se měly u všech peckovin dělat až v období mízy, tedy v květu, aby rány mohly začít hned kalusit. (kdybych chtěl být perfekcionista, tak i u jádrovin) Podobným způsobem jsem zmladil letos mou Lepotici, kde už plodný obrost začal prosychat a podařilo se mi probudit spící pupeny v kůře, zdá se že za pár let bude strom jako nový.Mimochodem Wendy Vaším úspěšnýmn zmlazením, (jen houšť) vyvracíte zavedené pravidlo že meruňky snášejí velice špatně řez do starého dřeva, což ale neznamená že toto platí vždy a bez výhrady, jak říkám není nad osobní zkušenost. Osobně s merunkami velkou zkušenost nemám, ale chci na tom zapracovat:)

V Anglii je opravdu spousta vysokokmených sadů, o které se najitelé řezem vůbec nestarají, koruny jsou neskutečně husté, plody slouží prakticky výhradně na výrobu Cideru. Až si říkám že by to byla dobrá příležitost pro potulného sadaře:)

           Ing. Fidla

Já se také trochu přiživím na pokusu vyvrátit zažitý mýtus o přímé škodlivosti lišejníků a mechů pro stromy. Dokonce jestli se nemýlím, někde v úvodu této diskuse se mihla i jakási zmínka o jejich parazitování (parazitování = přiživování se, odebírání potřebných živin z živých tkání hostitele). Lišejníky a mechy vegetují úplně stejně dobře, jak starších stromech a keřích, tak například i na kamenech, skalách, či betonových konstrukcích a dalších stavebních materiálech (střešní krytina, …). A copak by si tak od nich mohly odebírat? V obou případech jde pouze o vhodnou "podložku". Nic více ani méně.
(Ale může nastat sekundární škodlivost tím, že vytvářejí na povrchu stromů jakousi izolační vrstvu, zadržující vlhkost a poskytují úkryt různé nežádoucí havěti).

Prasklý kmen u třešně

Díky za názor pane Wimpi. To je právě, že vytvářejí Vámi nazvanou izolační vrstvu. Pan Miloš Vysloužil napsal příspěvek v 2006 o přijímání živin nejen listovou plochou, ale i kkenem a větvemi. Že nevíte co tihle prevíti dokážou, se ani nedivím. To co zde sleduji při Vaší diskusi o použití "prostředků na ochranu rostlin" se mi kolikrát ježí chlupy na hlavě a nejen tam. Osobně být mechem nebo lišejníkem, vyvěsím bílou vlajku a bleskově balím kufry.  A pro vás pane Wimpi. Měli jsme na stodole betonovou krytinu víc let, než je mě. Při rozebírání krytina na severní straně pokrytá lišejníkem se nám v rukou rozpadala. Jižní strana, která byla čistá, byla taky dále použitelná, až na místo zastíněné obrovským jilmem, kde pokryv lišejníku byl skoro stejný jako na severní straně. Pálená střešní krytina na druhé stodole se s tím vyrovnala podstatně lépe(taky byla o několik desítek let mladší). Donedávna jsem ji měl na svém domě. V žádném případě Vás všechny nechci poučovat, ale nevím, jak by se Vám líbilo, kdyby Vám někdo brzdil prísun pohonných hmot pro Vaši skořápku. A co se týká působení na podložky? Dokonce i kameny pokryté mechem nebo lišejníkem rychleji zvětrávají.